Autoforum

No, to chápete hodně blbě, napětí není proud, to jsou dvě různé veličiny. Je to trochu jako s vodou, tlak taky není proud, proud je až když otevřete kohout (kdežto tlak je tam pořád, jen se při průtoku proudu trochu sníží).

veličiny: výborně, tak teď ještě tou svou teorii vysvětlí jak je to udělané že na elektromotoru je napětí ale proud jim žádný neprochází.

A neboj se použít třeba ohmův zákon.

veličiny: výborně, tak teď ještě tou svou teorii vysvětlí jak je to udělané že na elektromotoru je napětí ale proud jim žádný neprochází.

A neboj se použít třeba ohmův zákon.

honza: jn, lehce se to se zpětnou vazbou přehání, ale má to svůj důvod. Takové auto pak působí sportovněji a zábavněji a o to u spousty modelů jde. Pokud se chce někdo svézt 260 kmh zcela bez emocí, ať si koupí lístek na TGV.

Ve své podstatě je to tak. Proto se do aut musí dnes dávat povinně třeba ESP a pod., což koriguje tu nemožnost zpětné vazby do volantu od kol. A potom posléze, řekněte mi, kolik lidí za volantem si nepochvaluje to modernější odtažité řízení? Člověk si pomalu připadá jako zaostalý, když to moderní řízení v tom autě nemá. A nebo případně nemá to auto s tím.

ESP či další stabilizační prvky se do aut montují bez ohledu na komunikativnost řízení. Elektronika pozná ztrátu adheze mnohem rychleji a přesněji, než to dokáže člověk. A taky má k dispozici víc nástrojů, jak to korigovat, než má člověk. Nakonec se stačí podívat na to, jak se chovají stará "dobrá" Porsche bez elektroniky a nová moderní "odtažitá". Jízda starým je adrenalinový zážitek. Jízda novým je až nudná, ačkoli je mnohem rychlejší. Jasně, někomu jde o ten adrenalin. Jiným o rychlost. Většině pak o pohodlí a snad i bezpečnost.

ludia chcu jazdit sportovo ale nevedia to a nechcu sa to naucit. su lenivi. chcu len zvladnut zaklady a hned podavat vykony. to je obraz dnesnej doby. preto vsetky tie pozlatka zo vsetkych stran - asistenti a automatika. aby sa ludia za volantom namiesto sustredenia na jazdu mohli venovat facebooku.

Lojzík: ano, je to tak. Ovšem dá se namítnout, že právě ta nuda v kombinaci s rychlostí vede k tomu, že v případě nehody se díky vyšší rychlosti značně anuluje pokrok učiněný v pasivní bezpečnosti. Ostatně, při vyšší rychlosti je i pro ESP těžší situaci vhodně korigovat (hlavně zavčasu - úzká silnice není letištní dráha). Já mám FoFo 1, jak jsem zmínil výše, tedy jen s ABS. Ovšem než-li komunikativnost řízení bych vyzdvihl především mechanicky dobře zvládnutý podvozek, takže mi nějaké ESP nechybí ani v zimě. Ono si stačí přesednout do nějakého frantíka s hyperaktivním posilovačem brzd a řízení, torzní příčkou, vysokou kabinou, aby člověk poznal, proč některá auta to ESP prostě mít musí.

Chtěl jsem ještě dodat - výrobci nejen tupým řízením a nasazením elektroniky maskují mizerné mechanické jízdní předpoklady vozu.

Právě to ESP mě jednou rozhodilo (ano šlo o jízdu na sněhu na hranici smyku) takovým způsobem, že se auto zazmítalo a nakonec zůstalo stát napříč silnicí. Dál jsem pokračoval s vypnutým ESP (a rychleji než s ním) a v každém autě do kterého vlezu ho okamžitě vypínám (pokud to jde). Tehdy ale to auto mělo ještě hydraulický posilovač, tedy byla odezva volantu, dnes je to katastrofa.

ESP je dobrá vec 99,99% prípadov. Ja som dlhé roky ani ABS nemal, ale aj keď som za dažďa, či snehu a ľadu šoféroval auto s ESP, tak sa mi ani raz nezaplo. Viem to preto lebo frajerka vždy za takého počasia pozerá na prístrojovku a pinda, keď tam niečo zasvieti, lebo sa bojí. Je možnosť, že chyba nebola v ESP ale na vašej strane, respektíve za to ESP nemohlo a ak by ste ho nemali, mohli ste skončiť horšie ako ste skončili. Je to podobné ako s bezpečnostnými pásmi, zachraňujú životy, ale možno pri 0,00001% prípadov by bolo lepšie, že človek si ho nedá... Napríklad na tom Nissane GTR som dal Race mode, všetko vypnuté, ABS, ESP, trakčná kontrola a mal som problém sa rozbehnúť bez toho aby som nepálil gumy a čas na kolo bol desný...

Lojzíku úplně jsi to nedomyslel. Ta komunikativnost řízení nebo podvozku není dobrá pouze když dojde ke smyku, ale hlavně díky ní řidič má přehled p přesunech hmotnosti mezi koly a může s nimi adekvátně pracovat, aby k žádnému smyku nedošlo. Příkladem budiž můj oblíbený Favorit, v řízení zčásti díky velkému převodu a vůlím zas tolik citu nebylo (ačkoliv na dnešní poměry přehršel), ale na tom houpavém podvozku člověk v každém okamžiku věděl jak na tom je, přesně bylo poznat, jakým způsobem je auto zrovna napružené a jak daleko je ke ztrátě přilnavosti jednotlivých kol.

Jak přesně se komunikativnost podvozku při přesunech hmotnosti mezi koly projeví? Co přesně se tím získá? (krom toho, mezi koly se nic nepřesouvá - "přesun váhy mezi koly" je pokus nevzdělaných lidí o vysvětlení dynamiky pohybu karoserie) No já říkám, že v zásadě nic moc. Všichni správní novináři mluví o komunikativním řízení jako o svatém grálu, ale nikde nikdo není schopnej říct, co ta komunikativnost přinese. Jistě, člověk v ruce cítí, jak se auto chová a jak moc daleko je od meze přilnavosti. Ale samotnou mez přilnavosti to neposune a když to člověk přežene, pak už je stejně pozdě. A natrénovat zatáčku lze i s nekomunikativním řízením. Chce to znát trať a mít nacvičené nájezdové rychlosti. Řídit se až podle citu v ruce je prostě pozdě.

Odpověděl sis sám. Člověk cítí, jak daleko je od meze přilnavosti a jak se auto chová. Což je neocenitelné pro přizpůsobení jízdy aktuální podmínkám. Jakou radost mi má na silnici přinést auto, u kterého si každou zatáčku budu muset metodou pokus/omyl nejdřív několikrát vyzkoušet? Pokud dá auto vědět o každém malém uklouznutí a přesunech hmotnosti (či změnách zatížení, pro análně retenční osoby), dokáže řidič poměrně přesně odhadovat, jak daleko od případného problému se pohybuje a co má udělat třeba pro utažení stopy. Zatímco u odizolovaného auta se to právě smrskává pouze na pokus/omyl a odhad na základě obecných zkušeností. Nicméně pokud výrobce staví křižník Autobahnu, je naprosto relevantní přístup ho udělat naprosto odizolované pro minimální únavu řidiče, s podvozkem jehož největší předností nebude čitelnost ale směrová stabilita.

Tak ona reakce na cit ve volantu je taky metoda pokus omyl. Je možná rychlejší, jako že člověk dříve dospěje k limitům auta a svým, ale napoprvé se s tím zatáčka stejně neprojede naprosto přesně. Navíc auto s elektrickým posilovačem nemusí mít volat úplně mrtvý a povědomí o vzdálenosti od meze přilnavosti lze získat i zadkem a sluchem a ve finále i pohledem na blikající kontrolku. Já třeba běžně dělám to, že pokud jsou horší podmínky, jako že je sníh či námraza, otestuju si povrh přibržděním či přidáním plynu na nízkém kvaltu. Podle prokluzu či zásahu ABS poznám, jak moc to klouže a upravím styl aktuálním podmínkám. Není to taková věda, aby to nešlo.

Jinak naprostou souhlasím, že pro normální dopravu je mnohem zásadnější směrová stabilita při dálničních rychlostech a přidám ještě stabilitu při brždění.

Přesto bych rád slyšel odpověď někoho, kdo to změřil, jak moc je vlastně auto s komunikativním řízením rychlejší proti nekomunikativnímu. Já takové měření nemám. Docela ale věřím tomu, že výsledný rozdíl bude téměř nulový, ne-li vůbec žádný. Protože pověry vládnou světu motoristů.

Lojza: nejde o to, že běžné auto bude rychlejší s takovým nebo makovým řízením. Jde o to, že řízení se zpětnou vazbou by mělo zkušenému řidiči zavčasu dávat informace o tom, jak si auto v dané chvíli na tom stojí se stabilitou a přilnavostí a tedy dává také možnost řidiči odhadnout, jak daleko se od těch mezí nachází. Zimní test brzd je velká pomůcka, ale cesty nejsou na trase všude stejně kluzké, skloněné a zakřivené jako v místě testu na počátku jízdy a rychlost se v důsledku všelijakých okolností mění. Je sice moc krásné, že auto má ESP, ale součinitel tření nezvedá. ESP by mělo být poslední instancí mezi nenabouraným a nabouraným autem.

Já jsem skeptickej stran té včasnosti. Pokud řízení komunikuje, že jsem za mezí přilnavosti, už k tomu došlo. To řízení to nepoví před zatáčkou, ono to komunikuje, až když se to děje. A to je pozdě tak jako tak a především i tato komunikace je řízení pokus omyl. A není to komunikace nenahraditelná, jak už jsem psal.

ESP (či další stabilizační systémy) není otázka komunikativnosti řízení. ESP mají i auta, která komunikují moc hezky a byla i spousta aut, která nekomunikovala vůbec a přesto ESP neměla. ESP je cesta, jak zvednout bezpečnost. Jednak to zvedne celkové schopnosti auta a především to koriguje řidiče ve chvíli, kdy člověk nestíhá. Člověk je limitován svýma reakcema a zkušenostma a odhadem situace atd. Elektronika jde výrazně za tyhle lidská omezení.

Aby nebyla mýlka, já komunikativní řízení nijak nezatracuju a sám to mám rád, když je ve volantu cit. Ale reálná nutnost této zpětné vazby je podle mého názoru přeceňovaná. Rozhodně to není nic nezbytného v běžné provozu, kde je cílem přeprava. A ani v rámci zábavy na veřejných silnicích to není nepostradatelný aspekt. K závodění se nevyjadřuju, to nechám závodníkům.

Lojzík: mýlíš se v tvrzení, že ve chvíli, kdy řidič v řízení ucítí náznak něčeho "nedobrého", je už pozdě. Tak to zkrátka není. Jednak typicky náledí, sníh, stojatá voda či štěrk neleží rovnoměrně, silnice mění příčný a podélný sklon i jakost povrchu lokálně i globálně a tedy řidič by měl skrz volant dostat včasné varování, že má přizpůsobit styl jízdy ještě dříve, než nouzová situace bude žádat zásah ESP. Ono totiž mnohdy není možno ty nástrahy okem rozeznat (typicky hloubka vody v kombinaci s nerovnostmi). Druhak, když už se auto začíná sunout, pak často jen mírně, stále mu zůstává jistá přilnavost a řidič s pocitem zpětné vazby by měl situaci zvládnout lépe a pokud zasáhne ESP, tak tomu ESP práci pokud možno neztěžovat zbrklým točením bezcitným a lehce jdoucím volantem.

Nemyslím, že bych se mýlil. Mám najeto cca 1 000 000km s mraky různých aut všemožných koncepcí, motorizací a výbav asistentama. Mezi moderníma autama nepozoruji zásadní rozdíly ve výsledku, bez ohledu na citlivost zpětné vazby. Ne že bych nechtěl pozorovat rozdíly, spíš naopak. Nebo že bych nevěděl, co přesně člověk ve volantu cítí. Relativizuju význam těch pocitů. Cítit můžete kde co, ale vliv pocitů na výsledek je něco jiného. Kdo si myslí, že potřebuje zpětnou vazbu do volantu, pravděpodobně nejel ničím moderním, kde je té zpětné vazby poskrovnu, nebo je téměř neznatelná. Tedy pocity jsou pocity, ale já se furt ptal na realitu. Jestli to má někdo nějak změřený, nebo ověřený, jak velký vliv to má třeba na schopnost projet zatáčku. Pocity jsou dobré do hospody na pokec u pivka.

A ještě jednou, ESP a elektrický posilovač jsou dvě věci, které jsou na sobě nezávislé. Spokojeně vedle sebe existují auta s ESP i bez, s posilovačem i bez, s elektro či hydro posilovačem. Najde se každá možná kombinace. O ESP je v kontextu zpětné vazby skoro zbytečné diskutovat. ESP se nedává do aut, aby to kompenzovalo nedostatek citu ve volantu.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojzík: mýlíš se v tvrzení, že ve chvíli, kdy řidič v řízení ucítí náznak něčeho "nedobrého", je už pozdě. Tak to zkrátka není. Jednak typicky náledí, sníh, stojatá voda či štěrk neleží rovnoměrně, silnice mění příčný a podélný sklon i jakost povrchu lokálně i globálně a tedy řidič by měl skrz volant dostat včasné varování, že má přizpůsobit styl jízdy ještě dříve, než nouzová situace bude žádat zásah ESP. Ono totiž mnohdy není možno ty nástrahy okem rozeznat (typicky hloubka vody v kombinaci s nerovnostmi). Druhak, když už se auto začíná sunout, pak často jen mírně, stále mu zůstává jistá přilnavost a řidič s pocitem zpětné vazby by měl situaci zvládnout lépe a pokud zasáhne ESP, tak tomu ESP práci pokud možno neztěžovat zbrklým točením bezcitným a lehce jdoucím volantem.

ESP či další stabilizační prvky se do aut montují bez ohledu na komunikativnost řízení. Elektronika pozná ztrátu adheze mnohem rychleji a přesněji, než to dokáže člověk. A taky má k dispozici víc nástrojů, jak to korigovat, než má člověk. Nakonec se stačí podívat na to, jak se chovají stará "dobrá" Porsche bez elektroniky a nová moderní "odtažitá". Jízda starým je adrenalinový zážitek. Jízda novým je až nudná, ačkoli je mnohem rychlejší. Jasně, někomu jde o ten adrenalin. Jiným o rychlost. Většině pak o pohodlí a snad i bezpečnost.

ludia chcu jazdit sportovo ale nevedia to a nechcu sa to naucit. su lenivi. chcu len zvladnut zaklady a hned podavat vykony. to je obraz dnesnej doby. preto vsetky tie pozlatka zo vsetkych stran - asistenti a automatika. aby sa ludia za volantom namiesto sustredenia na jazdu mohli venovat facebooku.

Lojzík: ano, je to tak. Ovšem dá se namítnout, že právě ta nuda v kombinaci s rychlostí vede k tomu, že v případě nehody se díky vyšší rychlosti značně anuluje pokrok učiněný v pasivní bezpečnosti. Ostatně, při vyšší rychlosti je i pro ESP těžší situaci vhodně korigovat (hlavně zavčasu - úzká silnice není letištní dráha). Já mám FoFo 1, jak jsem zmínil výše, tedy jen s ABS. Ovšem než-li komunikativnost řízení bych vyzdvihl především mechanicky dobře zvládnutý podvozek, takže mi nějaké ESP nechybí ani v zimě. Ono si stačí přesednout do nějakého frantíka s hyperaktivním posilovačem brzd a řízení, torzní příčkou, vysokou kabinou, aby člověk poznal, proč některá auta to ESP prostě mít musí.

Chtěl jsem ještě dodat - výrobci nejen tupým řízením a nasazením elektroniky maskují mizerné mechanické jízdní předpoklady vozu.

Právě to ESP mě jednou rozhodilo (ano šlo o jízdu na sněhu na hranici smyku) takovým způsobem, že se auto zazmítalo a nakonec zůstalo stát napříč silnicí. Dál jsem pokračoval s vypnutým ESP (a rychleji než s ním) a v každém autě do kterého vlezu ho okamžitě vypínám (pokud to jde). Tehdy ale to auto mělo ještě hydraulický posilovač, tedy byla odezva volantu, dnes je to katastrofa.

ESP je dobrá vec 99,99% prípadov. Ja som dlhé roky ani ABS nemal, ale aj keď som za dažďa, či snehu a ľadu šoféroval auto s ESP, tak sa mi ani raz nezaplo. Viem to preto lebo frajerka vždy za takého počasia pozerá na prístrojovku a pinda, keď tam niečo zasvieti, lebo sa bojí. Je možnosť, že chyba nebola v ESP ale na vašej strane, respektíve za to ESP nemohlo a ak by ste ho nemali, mohli ste skončiť horšie ako ste skončili. Je to podobné ako s bezpečnostnými pásmi, zachraňujú životy, ale možno pri 0,00001% prípadov by bolo lepšie, že človek si ho nedá... Napríklad na tom Nissane GTR som dal Race mode, všetko vypnuté, ABS, ESP, trakčná kontrola a mal som problém sa rozbehnúť bez toho aby som nepálil gumy a čas na kolo bol desný...

ludia chcu jazdit sportovo ale nevedia to a nechcu sa to naucit. su lenivi. chcu len zvladnut zaklady a hned podavat vykony. to je obraz dnesnej doby. preto vsetky tie pozlatka zo vsetkych stran - asistenti a automatika. aby sa ludia za volantom namiesto sustredenia na jazdu mohli venovat facebooku.

Lojzík: ano, je to tak. Ovšem dá se namítnout, že právě ta nuda v kombinaci s rychlostí vede k tomu, že v případě nehody se díky vyšší rychlosti značně anuluje pokrok učiněný v pasivní bezpečnosti. Ostatně, při vyšší rychlosti je i pro ESP těžší situaci vhodně korigovat (hlavně zavčasu - úzká silnice není letištní dráha). Já mám FoFo 1, jak jsem zmínil výše, tedy jen s ABS. Ovšem než-li komunikativnost řízení bych vyzdvihl především mechanicky dobře zvládnutý podvozek, takže mi nějaké ESP nechybí ani v zimě. Ono si stačí přesednout do nějakého frantíka s hyperaktivním posilovačem brzd a řízení, torzní příčkou, vysokou kabinou, aby člověk poznal, proč některá auta to ESP prostě mít musí.

Chtěl jsem ještě dodat - výrobci nejen tupým řízením a nasazením elektroniky maskují mizerné mechanické jízdní předpoklady vozu.

Chtěl jsem ještě dodat - výrobci nejen tupým řízením a nasazením elektroniky maskují mizerné mechanické jízdní předpoklady vozu.

Jak přesně se komunikativnost podvozku při přesunech hmotnosti mezi koly projeví? Co přesně se tím získá? (krom toho, mezi koly se nic nepřesouvá - "přesun váhy mezi koly" je pokus nevzdělaných lidí o vysvětlení dynamiky pohybu karoserie) No já říkám, že v zásadě nic moc. Všichni správní novináři mluví o komunikativním řízení jako o svatém grálu, ale nikde nikdo není schopnej říct, co ta komunikativnost přinese. Jistě, člověk v ruce cítí, jak se auto chová a jak moc daleko je od meze přilnavosti. Ale samotnou mez přilnavosti to neposune a když to člověk přežene, pak už je stejně pozdě. A natrénovat zatáčku lze i s nekomunikativním řízením. Chce to znát trať a mít nacvičené nájezdové rychlosti. Řídit se až podle citu v ruce je prostě pozdě.

Odpověděl sis sám. Člověk cítí, jak daleko je od meze přilnavosti a jak se auto chová. Což je neocenitelné pro přizpůsobení jízdy aktuální podmínkám. Jakou radost mi má na silnici přinést auto, u kterého si každou zatáčku budu muset metodou pokus/omyl nejdřív několikrát vyzkoušet? Pokud dá auto vědět o každém malém uklouznutí a přesunech hmotnosti (či změnách zatížení, pro análně retenční osoby), dokáže řidič poměrně přesně odhadovat, jak daleko od případného problému se pohybuje a co má udělat třeba pro utažení stopy. Zatímco u odizolovaného auta se to právě smrskává pouze na pokus/omyl a odhad na základě obecných zkušeností. Nicméně pokud výrobce staví křižník Autobahnu, je naprosto relevantní přístup ho udělat naprosto odizolované pro minimální únavu řidiče, s podvozkem jehož největší předností nebude čitelnost ale směrová stabilita.

Tak ona reakce na cit ve volantu je taky metoda pokus omyl. Je možná rychlejší, jako že člověk dříve dospěje k limitům auta a svým, ale napoprvé se s tím zatáčka stejně neprojede naprosto přesně. Navíc auto s elektrickým posilovačem nemusí mít volat úplně mrtvý a povědomí o vzdálenosti od meze přilnavosti lze získat i zadkem a sluchem a ve finále i pohledem na blikající kontrolku. Já třeba běžně dělám to, že pokud jsou horší podmínky, jako že je sníh či námraza, otestuju si povrh přibržděním či přidáním plynu na nízkém kvaltu. Podle prokluzu či zásahu ABS poznám, jak moc to klouže a upravím styl aktuálním podmínkám. Není to taková věda, aby to nešlo.

Jinak naprostou souhlasím, že pro normální dopravu je mnohem zásadnější směrová stabilita při dálničních rychlostech a přidám ještě stabilitu při brždění.

Přesto bych rád slyšel odpověď někoho, kdo to změřil, jak moc je vlastně auto s komunikativním řízením rychlejší proti nekomunikativnímu. Já takové měření nemám. Docela ale věřím tomu, že výsledný rozdíl bude téměř nulový, ne-li vůbec žádný. Protože pověry vládnou světu motoristů.

Lojza: nejde o to, že běžné auto bude rychlejší s takovým nebo makovým řízením. Jde o to, že řízení se zpětnou vazbou by mělo zkušenému řidiči zavčasu dávat informace o tom, jak si auto v dané chvíli na tom stojí se stabilitou a přilnavostí a tedy dává také možnost řidiči odhadnout, jak daleko se od těch mezí nachází. Zimní test brzd je velká pomůcka, ale cesty nejsou na trase všude stejně kluzké, skloněné a zakřivené jako v místě testu na počátku jízdy a rychlost se v důsledku všelijakých okolností mění. Je sice moc krásné, že auto má ESP, ale součinitel tření nezvedá. ESP by mělo být poslední instancí mezi nenabouraným a nabouraným autem.

Já jsem skeptickej stran té včasnosti. Pokud řízení komunikuje, že jsem za mezí přilnavosti, už k tomu došlo. To řízení to nepoví před zatáčkou, ono to komunikuje, až když se to děje. A to je pozdě tak jako tak a především i tato komunikace je řízení pokus omyl. A není to komunikace nenahraditelná, jak už jsem psal.

ESP (či další stabilizační systémy) není otázka komunikativnosti řízení. ESP mají i auta, která komunikují moc hezky a byla i spousta aut, která nekomunikovala vůbec a přesto ESP neměla. ESP je cesta, jak zvednout bezpečnost. Jednak to zvedne celkové schopnosti auta a především to koriguje řidiče ve chvíli, kdy člověk nestíhá. Člověk je limitován svýma reakcema a zkušenostma a odhadem situace atd. Elektronika jde výrazně za tyhle lidská omezení.

Aby nebyla mýlka, já komunikativní řízení nijak nezatracuju a sám to mám rád, když je ve volantu cit. Ale reálná nutnost této zpětné vazby je podle mého názoru přeceňovaná. Rozhodně to není nic nezbytného v běžné provozu, kde je cílem přeprava. A ani v rámci zábavy na veřejných silnicích to není nepostradatelný aspekt. K závodění se nevyjadřuju, to nechám závodníkům.

Lojzík: mýlíš se v tvrzení, že ve chvíli, kdy řidič v řízení ucítí náznak něčeho "nedobrého", je už pozdě. Tak to zkrátka není. Jednak typicky náledí, sníh, stojatá voda či štěrk neleží rovnoměrně, silnice mění příčný a podélný sklon i jakost povrchu lokálně i globálně a tedy řidič by měl skrz volant dostat včasné varování, že má přizpůsobit styl jízdy ještě dříve, než nouzová situace bude žádat zásah ESP. Ono totiž mnohdy není možno ty nástrahy okem rozeznat (typicky hloubka vody v kombinaci s nerovnostmi). Druhak, když už se auto začíná sunout, pak často jen mírně, stále mu zůstává jistá přilnavost a řidič s pocitem zpětné vazby by měl situaci zvládnout lépe a pokud zasáhne ESP, tak tomu ESP práci pokud možno neztěžovat zbrklým točením bezcitným a lehce jdoucím volantem.

Nemyslím, že bych se mýlil. Mám najeto cca 1 000 000km s mraky různých aut všemožných koncepcí, motorizací a výbav asistentama. Mezi moderníma autama nepozoruji zásadní rozdíly ve výsledku, bez ohledu na citlivost zpětné vazby. Ne že bych nechtěl pozorovat rozdíly, spíš naopak. Nebo že bych nevěděl, co přesně člověk ve volantu cítí. Relativizuju význam těch pocitů. Cítit můžete kde co, ale vliv pocitů na výsledek je něco jiného. Kdo si myslí, že potřebuje zpětnou vazbu do volantu, pravděpodobně nejel ničím moderním, kde je té zpětné vazby poskrovnu, nebo je téměř neznatelná. Tedy pocity jsou pocity, ale já se furt ptal na realitu. Jestli to má někdo nějak změřený, nebo ověřený, jak velký vliv to má třeba na schopnost projet zatáčku. Pocity jsou dobré do hospody na pokec u pivka.

A ještě jednou, ESP a elektrický posilovač jsou dvě věci, které jsou na sobě nezávislé. Spokojeně vedle sebe existují auta s ESP i bez, s posilovačem i bez, s elektro či hydro posilovačem. Najde se každá možná kombinace. O ESP je v kontextu zpětné vazby skoro zbytečné diskutovat. ESP se nedává do aut, aby to kompenzovalo nedostatek citu ve volantu.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojzík: mýlíš se v tvrzení, že ve chvíli, kdy řidič v řízení ucítí náznak něčeho "nedobrého", je už pozdě. Tak to zkrátka není. Jednak typicky náledí, sníh, stojatá voda či štěrk neleží rovnoměrně, silnice mění příčný a podélný sklon i jakost povrchu lokálně i globálně a tedy řidič by měl skrz volant dostat včasné varování, že má přizpůsobit styl jízdy ještě dříve, než nouzová situace bude žádat zásah ESP. Ono totiž mnohdy není možno ty nástrahy okem rozeznat (typicky hloubka vody v kombinaci s nerovnostmi). Druhak, když už se auto začíná sunout, pak často jen mírně, stále mu zůstává jistá přilnavost a řidič s pocitem zpětné vazby by měl situaci zvládnout lépe a pokud zasáhne ESP, tak tomu ESP práci pokud možno neztěžovat zbrklým točením bezcitným a lehce jdoucím volantem.

Odpověděl sis sám. Člověk cítí, jak daleko je od meze přilnavosti a jak se auto chová. Což je neocenitelné pro přizpůsobení jízdy aktuální podmínkám. Jakou radost mi má na silnici přinést auto, u kterého si každou zatáčku budu muset metodou pokus/omyl nejdřív několikrát vyzkoušet? Pokud dá auto vědět o každém malém uklouznutí a přesunech hmotnosti (či změnách zatížení, pro análně retenční osoby), dokáže řidič poměrně přesně odhadovat, jak daleko od případného problému se pohybuje a co má udělat třeba pro utažení stopy. Zatímco u odizolovaného auta se to právě smrskává pouze na pokus/omyl a odhad na základě obecných zkušeností. Nicméně pokud výrobce staví křižník Autobahnu, je naprosto relevantní přístup ho udělat naprosto odizolované pro minimální únavu řidiče, s podvozkem jehož největší předností nebude čitelnost ale směrová stabilita.

Tak ona reakce na cit ve volantu je taky metoda pokus omyl. Je možná rychlejší, jako že člověk dříve dospěje k limitům auta a svým, ale napoprvé se s tím zatáčka stejně neprojede naprosto přesně. Navíc auto s elektrickým posilovačem nemusí mít volat úplně mrtvý a povědomí o vzdálenosti od meze přilnavosti lze získat i zadkem a sluchem a ve finále i pohledem na blikající kontrolku. Já třeba běžně dělám to, že pokud jsou horší podmínky, jako že je sníh či námraza, otestuju si povrh přibržděním či přidáním plynu na nízkém kvaltu. Podle prokluzu či zásahu ABS poznám, jak moc to klouže a upravím styl aktuálním podmínkám. Není to taková věda, aby to nešlo.

Jinak naprostou souhlasím, že pro normální dopravu je mnohem zásadnější směrová stabilita při dálničních rychlostech a přidám ještě stabilitu při brždění.

Přesto bych rád slyšel odpověď někoho, kdo to změřil, jak moc je vlastně auto s komunikativním řízením rychlejší proti nekomunikativnímu. Já takové měření nemám. Docela ale věřím tomu, že výsledný rozdíl bude téměř nulový, ne-li vůbec žádný. Protože pověry vládnou světu motoristů.

Lojza: nejde o to, že běžné auto bude rychlejší s takovým nebo makovým řízením. Jde o to, že řízení se zpětnou vazbou by mělo zkušenému řidiči zavčasu dávat informace o tom, jak si auto v dané chvíli na tom stojí se stabilitou a přilnavostí a tedy dává také možnost řidiči odhadnout, jak daleko se od těch mezí nachází. Zimní test brzd je velká pomůcka, ale cesty nejsou na trase všude stejně kluzké, skloněné a zakřivené jako v místě testu na počátku jízdy a rychlost se v důsledku všelijakých okolností mění. Je sice moc krásné, že auto má ESP, ale součinitel tření nezvedá. ESP by mělo být poslední instancí mezi nenabouraným a nabouraným autem.

Já jsem skeptickej stran té včasnosti. Pokud řízení komunikuje, že jsem za mezí přilnavosti, už k tomu došlo. To řízení to nepoví před zatáčkou, ono to komunikuje, až když se to děje. A to je pozdě tak jako tak a především i tato komunikace je řízení pokus omyl. A není to komunikace nenahraditelná, jak už jsem psal.

ESP (či další stabilizační systémy) není otázka komunikativnosti řízení. ESP mají i auta, která komunikují moc hezky a byla i spousta aut, která nekomunikovala vůbec a přesto ESP neměla. ESP je cesta, jak zvednout bezpečnost. Jednak to zvedne celkové schopnosti auta a především to koriguje řidiče ve chvíli, kdy člověk nestíhá. Člověk je limitován svýma reakcema a zkušenostma a odhadem situace atd. Elektronika jde výrazně za tyhle lidská omezení.

Aby nebyla mýlka, já komunikativní řízení nijak nezatracuju a sám to mám rád, když je ve volantu cit. Ale reálná nutnost této zpětné vazby je podle mého názoru přeceňovaná. Rozhodně to není nic nezbytného v běžné provozu, kde je cílem přeprava. A ani v rámci zábavy na veřejných silnicích to není nepostradatelný aspekt. K závodění se nevyjadřuju, to nechám závodníkům.

Lojzík: mýlíš se v tvrzení, že ve chvíli, kdy řidič v řízení ucítí náznak něčeho "nedobrého", je už pozdě. Tak to zkrátka není. Jednak typicky náledí, sníh, stojatá voda či štěrk neleží rovnoměrně, silnice mění příčný a podélný sklon i jakost povrchu lokálně i globálně a tedy řidič by měl skrz volant dostat včasné varování, že má přizpůsobit styl jízdy ještě dříve, než nouzová situace bude žádat zásah ESP. Ono totiž mnohdy není možno ty nástrahy okem rozeznat (typicky hloubka vody v kombinaci s nerovnostmi). Druhak, když už se auto začíná sunout, pak často jen mírně, stále mu zůstává jistá přilnavost a řidič s pocitem zpětné vazby by měl situaci zvládnout lépe a pokud zasáhne ESP, tak tomu ESP práci pokud možno neztěžovat zbrklým točením bezcitným a lehce jdoucím volantem.

Nemyslím, že bych se mýlil. Mám najeto cca 1 000 000km s mraky různých aut všemožných koncepcí, motorizací a výbav asistentama. Mezi moderníma autama nepozoruji zásadní rozdíly ve výsledku, bez ohledu na citlivost zpětné vazby. Ne že bych nechtěl pozorovat rozdíly, spíš naopak. Nebo že bych nevěděl, co přesně člověk ve volantu cítí. Relativizuju význam těch pocitů. Cítit můžete kde co, ale vliv pocitů na výsledek je něco jiného. Kdo si myslí, že potřebuje zpětnou vazbu do volantu, pravděpodobně nejel ničím moderním, kde je té zpětné vazby poskrovnu, nebo je téměř neznatelná. Tedy pocity jsou pocity, ale já se furt ptal na realitu. Jestli to má někdo nějak změřený, nebo ověřený, jak velký vliv to má třeba na schopnost projet zatáčku. Pocity jsou dobré do hospody na pokec u pivka.

A ještě jednou, ESP a elektrický posilovač jsou dvě věci, které jsou na sobě nezávislé. Spokojeně vedle sebe existují auta s ESP i bez, s posilovačem i bez, s elektro či hydro posilovačem. Najde se každá možná kombinace. O ESP je v kontextu zpětné vazby skoro zbytečné diskutovat. ESP se nedává do aut, aby to kompenzovalo nedostatek citu ve volantu.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojzík: mýlíš se v tvrzení, že ve chvíli, kdy řidič v řízení ucítí náznak něčeho "nedobrého", je už pozdě. Tak to zkrátka není. Jednak typicky náledí, sníh, stojatá voda či štěrk neleží rovnoměrně, silnice mění příčný a podélný sklon i jakost povrchu lokálně i globálně a tedy řidič by měl skrz volant dostat včasné varování, že má přizpůsobit styl jízdy ještě dříve, než nouzová situace bude žádat zásah ESP. Ono totiž mnohdy není možno ty nástrahy okem rozeznat (typicky hloubka vody v kombinaci s nerovnostmi). Druhak, když už se auto začíná sunout, pak často jen mírně, stále mu zůstává jistá přilnavost a řidič s pocitem zpětné vazby by měl situaci zvládnout lépe a pokud zasáhne ESP, tak tomu ESP práci pokud možno neztěžovat zbrklým točením bezcitným a lehce jdoucím volantem.

Tak ona reakce na cit ve volantu je taky metoda pokus omyl. Je možná rychlejší, jako že člověk dříve dospěje k limitům auta a svým, ale napoprvé se s tím zatáčka stejně neprojede naprosto přesně. Navíc auto s elektrickým posilovačem nemusí mít volat úplně mrtvý a povědomí o vzdálenosti od meze přilnavosti lze získat i zadkem a sluchem a ve finále i pohledem na blikající kontrolku. Já třeba běžně dělám to, že pokud jsou horší podmínky, jako že je sníh či námraza, otestuju si povrh přibržděním či přidáním plynu na nízkém kvaltu. Podle prokluzu či zásahu ABS poznám, jak moc to klouže a upravím styl aktuálním podmínkám. Není to taková věda, aby to nešlo.

Jinak naprostou souhlasím, že pro normální dopravu je mnohem zásadnější směrová stabilita při dálničních rychlostech a přidám ještě stabilitu při brždění.

Přesto bych rád slyšel odpověď někoho, kdo to změřil, jak moc je vlastně auto s komunikativním řízením rychlejší proti nekomunikativnímu. Já takové měření nemám. Docela ale věřím tomu, že výsledný rozdíl bude téměř nulový, ne-li vůbec žádný. Protože pověry vládnou světu motoristů.

Lojza: nejde o to, že běžné auto bude rychlejší s takovým nebo makovým řízením. Jde o to, že řízení se zpětnou vazbou by mělo zkušenému řidiči zavčasu dávat informace o tom, jak si auto v dané chvíli na tom stojí se stabilitou a přilnavostí a tedy dává také možnost řidiči odhadnout, jak daleko se od těch mezí nachází. Zimní test brzd je velká pomůcka, ale cesty nejsou na trase všude stejně kluzké, skloněné a zakřivené jako v místě testu na počátku jízdy a rychlost se v důsledku všelijakých okolností mění. Je sice moc krásné, že auto má ESP, ale součinitel tření nezvedá. ESP by mělo být poslední instancí mezi nenabouraným a nabouraným autem.

Já jsem skeptickej stran té včasnosti. Pokud řízení komunikuje, že jsem za mezí přilnavosti, už k tomu došlo. To řízení to nepoví před zatáčkou, ono to komunikuje, až když se to děje. A to je pozdě tak jako tak a především i tato komunikace je řízení pokus omyl. A není to komunikace nenahraditelná, jak už jsem psal.

ESP (či další stabilizační systémy) není otázka komunikativnosti řízení. ESP mají i auta, která komunikují moc hezky a byla i spousta aut, která nekomunikovala vůbec a přesto ESP neměla. ESP je cesta, jak zvednout bezpečnost. Jednak to zvedne celkové schopnosti auta a především to koriguje řidiče ve chvíli, kdy člověk nestíhá. Člověk je limitován svýma reakcema a zkušenostma a odhadem situace atd. Elektronika jde výrazně za tyhle lidská omezení.

Aby nebyla mýlka, já komunikativní řízení nijak nezatracuju a sám to mám rád, když je ve volantu cit. Ale reálná nutnost této zpětné vazby je podle mého názoru přeceňovaná. Rozhodně to není nic nezbytného v běžné provozu, kde je cílem přeprava. A ani v rámci zábavy na veřejných silnicích to není nepostradatelný aspekt. K závodění se nevyjadřuju, to nechám závodníkům.

Lojzík: mýlíš se v tvrzení, že ve chvíli, kdy řidič v řízení ucítí náznak něčeho "nedobrého", je už pozdě. Tak to zkrátka není. Jednak typicky náledí, sníh, stojatá voda či štěrk neleží rovnoměrně, silnice mění příčný a podélný sklon i jakost povrchu lokálně i globálně a tedy řidič by měl skrz volant dostat včasné varování, že má přizpůsobit styl jízdy ještě dříve, než nouzová situace bude žádat zásah ESP. Ono totiž mnohdy není možno ty nástrahy okem rozeznat (typicky hloubka vody v kombinaci s nerovnostmi). Druhak, když už se auto začíná sunout, pak často jen mírně, stále mu zůstává jistá přilnavost a řidič s pocitem zpětné vazby by měl situaci zvládnout lépe a pokud zasáhne ESP, tak tomu ESP práci pokud možno neztěžovat zbrklým točením bezcitným a lehce jdoucím volantem.

Nemyslím, že bych se mýlil. Mám najeto cca 1 000 000km s mraky různých aut všemožných koncepcí, motorizací a výbav asistentama. Mezi moderníma autama nepozoruji zásadní rozdíly ve výsledku, bez ohledu na citlivost zpětné vazby. Ne že bych nechtěl pozorovat rozdíly, spíš naopak. Nebo že bych nevěděl, co přesně člověk ve volantu cítí. Relativizuju význam těch pocitů. Cítit můžete kde co, ale vliv pocitů na výsledek je něco jiného. Kdo si myslí, že potřebuje zpětnou vazbu do volantu, pravděpodobně nejel ničím moderním, kde je té zpětné vazby poskrovnu, nebo je téměř neznatelná. Tedy pocity jsou pocity, ale já se furt ptal na realitu. Jestli to má někdo nějak změřený, nebo ověřený, jak velký vliv to má třeba na schopnost projet zatáčku. Pocity jsou dobré do hospody na pokec u pivka.

A ještě jednou, ESP a elektrický posilovač jsou dvě věci, které jsou na sobě nezávislé. Spokojeně vedle sebe existují auta s ESP i bez, s posilovačem i bez, s elektro či hydro posilovačem. Najde se každá možná kombinace. O ESP je v kontextu zpětné vazby skoro zbytečné diskutovat. ESP se nedává do aut, aby to kompenzovalo nedostatek citu ve volantu.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojzík: mýlíš se v tvrzení, že ve chvíli, kdy řidič v řízení ucítí náznak něčeho "nedobrého", je už pozdě. Tak to zkrátka není. Jednak typicky náledí, sníh, stojatá voda či štěrk neleží rovnoměrně, silnice mění příčný a podélný sklon i jakost povrchu lokálně i globálně a tedy řidič by měl skrz volant dostat včasné varování, že má přizpůsobit styl jízdy ještě dříve, než nouzová situace bude žádat zásah ESP. Ono totiž mnohdy není možno ty nástrahy okem rozeznat (typicky hloubka vody v kombinaci s nerovnostmi). Druhak, když už se auto začíná sunout, pak často jen mírně, stále mu zůstává jistá přilnavost a řidič s pocitem zpětné vazby by měl situaci zvládnout lépe a pokud zasáhne ESP, tak tomu ESP práci pokud možno neztěžovat zbrklým točením bezcitným a lehce jdoucím volantem.

Lojza: nejde o to, že běžné auto bude rychlejší s takovým nebo makovým řízením. Jde o to, že řízení se zpětnou vazbou by mělo zkušenému řidiči zavčasu dávat informace o tom, jak si auto v dané chvíli na tom stojí se stabilitou a přilnavostí a tedy dává také možnost řidiči odhadnout, jak daleko se od těch mezí nachází. Zimní test brzd je velká pomůcka, ale cesty nejsou na trase všude stejně kluzké, skloněné a zakřivené jako v místě testu na počátku jízdy a rychlost se v důsledku všelijakých okolností mění. Je sice moc krásné, že auto má ESP, ale součinitel tření nezvedá. ESP by mělo být poslední instancí mezi nenabouraným a nabouraným autem.

Já jsem skeptickej stran té včasnosti. Pokud řízení komunikuje, že jsem za mezí přilnavosti, už k tomu došlo. To řízení to nepoví před zatáčkou, ono to komunikuje, až když se to děje. A to je pozdě tak jako tak a především i tato komunikace je řízení pokus omyl. A není to komunikace nenahraditelná, jak už jsem psal.

ESP (či další stabilizační systémy) není otázka komunikativnosti řízení. ESP mají i auta, která komunikují moc hezky a byla i spousta aut, která nekomunikovala vůbec a přesto ESP neměla. ESP je cesta, jak zvednout bezpečnost. Jednak to zvedne celkové schopnosti auta a především to koriguje řidiče ve chvíli, kdy člověk nestíhá. Člověk je limitován svýma reakcema a zkušenostma a odhadem situace atd. Elektronika jde výrazně za tyhle lidská omezení.

Aby nebyla mýlka, já komunikativní řízení nijak nezatracuju a sám to mám rád, když je ve volantu cit. Ale reálná nutnost této zpětné vazby je podle mého názoru přeceňovaná. Rozhodně to není nic nezbytného v běžné provozu, kde je cílem přeprava. A ani v rámci zábavy na veřejných silnicích to není nepostradatelný aspekt. K závodění se nevyjadřuju, to nechám závodníkům.

Lojzík: mýlíš se v tvrzení, že ve chvíli, kdy řidič v řízení ucítí náznak něčeho "nedobrého", je už pozdě. Tak to zkrátka není. Jednak typicky náledí, sníh, stojatá voda či štěrk neleží rovnoměrně, silnice mění příčný a podélný sklon i jakost povrchu lokálně i globálně a tedy řidič by měl skrz volant dostat včasné varování, že má přizpůsobit styl jízdy ještě dříve, než nouzová situace bude žádat zásah ESP. Ono totiž mnohdy není možno ty nástrahy okem rozeznat (typicky hloubka vody v kombinaci s nerovnostmi). Druhak, když už se auto začíná sunout, pak často jen mírně, stále mu zůstává jistá přilnavost a řidič s pocitem zpětné vazby by měl situaci zvládnout lépe a pokud zasáhne ESP, tak tomu ESP práci pokud možno neztěžovat zbrklým točením bezcitným a lehce jdoucím volantem.

Nemyslím, že bych se mýlil. Mám najeto cca 1 000 000km s mraky různých aut všemožných koncepcí, motorizací a výbav asistentama. Mezi moderníma autama nepozoruji zásadní rozdíly ve výsledku, bez ohledu na citlivost zpětné vazby. Ne že bych nechtěl pozorovat rozdíly, spíš naopak. Nebo že bych nevěděl, co přesně člověk ve volantu cítí. Relativizuju význam těch pocitů. Cítit můžete kde co, ale vliv pocitů na výsledek je něco jiného. Kdo si myslí, že potřebuje zpětnou vazbu do volantu, pravděpodobně nejel ničím moderním, kde je té zpětné vazby poskrovnu, nebo je téměř neznatelná. Tedy pocity jsou pocity, ale já se furt ptal na realitu. Jestli to má někdo nějak změřený, nebo ověřený, jak velký vliv to má třeba na schopnost projet zatáčku. Pocity jsou dobré do hospody na pokec u pivka.

A ještě jednou, ESP a elektrický posilovač jsou dvě věci, které jsou na sobě nezávislé. Spokojeně vedle sebe existují auta s ESP i bez, s posilovačem i bez, s elektro či hydro posilovačem. Najde se každá možná kombinace. O ESP je v kontextu zpětné vazby skoro zbytečné diskutovat. ESP se nedává do aut, aby to kompenzovalo nedostatek citu ve volantu.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojzík: mýlíš se v tvrzení, že ve chvíli, kdy řidič v řízení ucítí náznak něčeho "nedobrého", je už pozdě. Tak to zkrátka není. Jednak typicky náledí, sníh, stojatá voda či štěrk neleží rovnoměrně, silnice mění příčný a podélný sklon i jakost povrchu lokálně i globálně a tedy řidič by měl skrz volant dostat včasné varování, že má přizpůsobit styl jízdy ještě dříve, než nouzová situace bude žádat zásah ESP. Ono totiž mnohdy není možno ty nástrahy okem rozeznat (typicky hloubka vody v kombinaci s nerovnostmi). Druhak, když už se auto začíná sunout, pak často jen mírně, stále mu zůstává jistá přilnavost a řidič s pocitem zpětné vazby by měl situaci zvládnout lépe a pokud zasáhne ESP, tak tomu ESP práci pokud možno neztěžovat zbrklým točením bezcitným a lehce jdoucím volantem.

Já jsem skeptickej stran té včasnosti. Pokud řízení komunikuje, že jsem za mezí přilnavosti, už k tomu došlo. To řízení to nepoví před zatáčkou, ono to komunikuje, až když se to děje. A to je pozdě tak jako tak a především i tato komunikace je řízení pokus omyl. A není to komunikace nenahraditelná, jak už jsem psal.

ESP (či další stabilizační systémy) není otázka komunikativnosti řízení. ESP mají i auta, která komunikují moc hezky a byla i spousta aut, která nekomunikovala vůbec a přesto ESP neměla. ESP je cesta, jak zvednout bezpečnost. Jednak to zvedne celkové schopnosti auta a především to koriguje řidiče ve chvíli, kdy člověk nestíhá. Člověk je limitován svýma reakcema a zkušenostma a odhadem situace atd. Elektronika jde výrazně za tyhle lidská omezení.

Aby nebyla mýlka, já komunikativní řízení nijak nezatracuju a sám to mám rád, když je ve volantu cit. Ale reálná nutnost této zpětné vazby je podle mého názoru přeceňovaná. Rozhodně to není nic nezbytného v běžné provozu, kde je cílem přeprava. A ani v rámci zábavy na veřejných silnicích to není nepostradatelný aspekt. K závodění se nevyjadřuju, to nechám závodníkům.

Lojzík: mýlíš se v tvrzení, že ve chvíli, kdy řidič v řízení ucítí náznak něčeho "nedobrého", je už pozdě. Tak to zkrátka není. Jednak typicky náledí, sníh, stojatá voda či štěrk neleží rovnoměrně, silnice mění příčný a podélný sklon i jakost povrchu lokálně i globálně a tedy řidič by měl skrz volant dostat včasné varování, že má přizpůsobit styl jízdy ještě dříve, než nouzová situace bude žádat zásah ESP. Ono totiž mnohdy není možno ty nástrahy okem rozeznat (typicky hloubka vody v kombinaci s nerovnostmi). Druhak, když už se auto začíná sunout, pak často jen mírně, stále mu zůstává jistá přilnavost a řidič s pocitem zpětné vazby by měl situaci zvládnout lépe a pokud zasáhne ESP, tak tomu ESP práci pokud možno neztěžovat zbrklým točením bezcitným a lehce jdoucím volantem.

Nemyslím, že bych se mýlil. Mám najeto cca 1 000 000km s mraky různých aut všemožných koncepcí, motorizací a výbav asistentama. Mezi moderníma autama nepozoruji zásadní rozdíly ve výsledku, bez ohledu na citlivost zpětné vazby. Ne že bych nechtěl pozorovat rozdíly, spíš naopak. Nebo že bych nevěděl, co přesně člověk ve volantu cítí. Relativizuju význam těch pocitů. Cítit můžete kde co, ale vliv pocitů na výsledek je něco jiného. Kdo si myslí, že potřebuje zpětnou vazbu do volantu, pravděpodobně nejel ničím moderním, kde je té zpětné vazby poskrovnu, nebo je téměř neznatelná. Tedy pocity jsou pocity, ale já se furt ptal na realitu. Jestli to má někdo nějak změřený, nebo ověřený, jak velký vliv to má třeba na schopnost projet zatáčku. Pocity jsou dobré do hospody na pokec u pivka.

A ještě jednou, ESP a elektrický posilovač jsou dvě věci, které jsou na sobě nezávislé. Spokojeně vedle sebe existují auta s ESP i bez, s posilovačem i bez, s elektro či hydro posilovačem. Najde se každá možná kombinace. O ESP je v kontextu zpětné vazby skoro zbytečné diskutovat. ESP se nedává do aut, aby to kompenzovalo nedostatek citu ve volantu.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojzík: mýlíš se v tvrzení, že ve chvíli, kdy řidič v řízení ucítí náznak něčeho "nedobrého", je už pozdě. Tak to zkrátka není. Jednak typicky náledí, sníh, stojatá voda či štěrk neleží rovnoměrně, silnice mění příčný a podélný sklon i jakost povrchu lokálně i globálně a tedy řidič by měl skrz volant dostat včasné varování, že má přizpůsobit styl jízdy ještě dříve, než nouzová situace bude žádat zásah ESP. Ono totiž mnohdy není možno ty nástrahy okem rozeznat (typicky hloubka vody v kombinaci s nerovnostmi). Druhak, když už se auto začíná sunout, pak často jen mírně, stále mu zůstává jistá přilnavost a řidič s pocitem zpětné vazby by měl situaci zvládnout lépe a pokud zasáhne ESP, tak tomu ESP práci pokud možno neztěžovat zbrklým točením bezcitným a lehce jdoucím volantem.

Lojzík: mýlíš se v tvrzení, že ve chvíli, kdy řidič v řízení ucítí náznak něčeho "nedobrého", je už pozdě. Tak to zkrátka není. Jednak typicky náledí, sníh, stojatá voda či štěrk neleží rovnoměrně, silnice mění příčný a podélný sklon i jakost povrchu lokálně i globálně a tedy řidič by měl skrz volant dostat včasné varování, že má přizpůsobit styl jízdy ještě dříve, než nouzová situace bude žádat zásah ESP. Ono totiž mnohdy není možno ty nástrahy okem rozeznat (typicky hloubka vody v kombinaci s nerovnostmi). Druhak, když už se auto začíná sunout, pak často jen mírně, stále mu zůstává jistá přilnavost a řidič s pocitem zpětné vazby by měl situaci zvládnout lépe a pokud zasáhne ESP, tak tomu ESP práci pokud možno neztěžovat zbrklým točením bezcitným a lehce jdoucím volantem.

Nemyslím, že bych se mýlil. Mám najeto cca 1 000 000km s mraky různých aut všemožných koncepcí, motorizací a výbav asistentama. Mezi moderníma autama nepozoruji zásadní rozdíly ve výsledku, bez ohledu na citlivost zpětné vazby. Ne že bych nechtěl pozorovat rozdíly, spíš naopak. Nebo že bych nevěděl, co přesně člověk ve volantu cítí. Relativizuju význam těch pocitů. Cítit můžete kde co, ale vliv pocitů na výsledek je něco jiného. Kdo si myslí, že potřebuje zpětnou vazbu do volantu, pravděpodobně nejel ničím moderním, kde je té zpětné vazby poskrovnu, nebo je téměř neznatelná. Tedy pocity jsou pocity, ale já se furt ptal na realitu. Jestli to má někdo nějak změřený, nebo ověřený, jak velký vliv to má třeba na schopnost projet zatáčku. Pocity jsou dobré do hospody na pokec u pivka.

A ještě jednou, ESP a elektrický posilovač jsou dvě věci, které jsou na sobě nezávislé. Spokojeně vedle sebe existují auta s ESP i bez, s posilovačem i bez, s elektro či hydro posilovačem. Najde se každá možná kombinace. O ESP je v kontextu zpětné vazby skoro zbytečné diskutovat. ESP se nedává do aut, aby to kompenzovalo nedostatek citu ve volantu.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojzík: mýlíš se v tvrzení, že ve chvíli, kdy řidič v řízení ucítí náznak něčeho "nedobrého", je už pozdě. Tak to zkrátka není. Jednak typicky náledí, sníh, stojatá voda či štěrk neleží rovnoměrně, silnice mění příčný a podélný sklon i jakost povrchu lokálně i globálně a tedy řidič by měl skrz volant dostat včasné varování, že má přizpůsobit styl jízdy ještě dříve, než nouzová situace bude žádat zásah ESP. Ono totiž mnohdy není možno ty nástrahy okem rozeznat (typicky hloubka vody v kombinaci s nerovnostmi). Druhak, když už se auto začíná sunout, pak často jen mírně, stále mu zůstává jistá přilnavost a řidič s pocitem zpětné vazby by měl situaci zvládnout lépe a pokud zasáhne ESP, tak tomu ESP práci pokud možno neztěžovat zbrklým točením bezcitným a lehce jdoucím volantem.

Nemyslím, že bych se mýlil. Mám najeto cca 1 000 000km s mraky různých aut všemožných koncepcí, motorizací a výbav asistentama. Mezi moderníma autama nepozoruji zásadní rozdíly ve výsledku, bez ohledu na citlivost zpětné vazby. Ne že bych nechtěl pozorovat rozdíly, spíš naopak. Nebo že bych nevěděl, co přesně člověk ve volantu cítí. Relativizuju význam těch pocitů. Cítit můžete kde co, ale vliv pocitů na výsledek je něco jiného. Kdo si myslí, že potřebuje zpětnou vazbu do volantu, pravděpodobně nejel ničím moderním, kde je té zpětné vazby poskrovnu, nebo je téměř neznatelná. Tedy pocity jsou pocity, ale já se furt ptal na realitu. Jestli to má někdo nějak změřený, nebo ověřený, jak velký vliv to má třeba na schopnost projet zatáčku. Pocity jsou dobré do hospody na pokec u pivka.

A ještě jednou, ESP a elektrický posilovač jsou dvě věci, které jsou na sobě nezávislé. Spokojeně vedle sebe existují auta s ESP i bez, s posilovačem i bez, s elektro či hydro posilovačem. Najde se každá možná kombinace. O ESP je v kontextu zpětné vazby skoro zbytečné diskutovat. ESP se nedává do aut, aby to kompenzovalo nedostatek citu ve volantu.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojza: jeden o koze, druhý o voze. Ty píšeš o tom, jak je nebo není důležitá zpětná vazba ve vztahu k rychlosti sportovně projeté zatáčky. Já píši o tom, jak je důležitá zpětná vazba jako informátor řidiče o tom, jak si auto stojí s přilnavostí nejen ve sportovně střižené zatáčce, ale kdykoliv může nebo již počíná ztrácet adhezi - tedy i při klidné jízdě na vodě v kolejích, břečce, zkroucené silnici a pod. Tedy vidím v tom nejen prvek zábavy pro řezání zatáček, ale také bezpečnostní faktor pro běžné přesuny, který umožní řidiči preventivně reagovat dřív, než blbá situace zavolá do služby ESP.

Lojzík: Jak píšeš, přeceňovat jen ten samotný volant se nemá, ale ani samotné ESP. Není to lepidlo zvyšující adhezi o desítky až stovky procent a zvláště to platí v zimě či za mokra. Na suchém či vlhkém asfaltu opravdu není potřeba mít zpětnou vazbu v řízení - adheze je poměrně velká a tudíž také boční přetížení, které tak člověk lépe vnímá skrze tělo. Nicméně typicky v zimě je to úplně jiná káva a podobně při větším množství vody - ta všelijak stéká, intenzita deště se mění, zvlněnost povrchu se mění a je dobré, když to řidič nějak vnímá dostatečně a včas ubere předtím, než mu aquaplaning dá pocítit to boční zrychlení. Proto si myslím, že zpětná vazba v řízení je sama o sobě prvkem bezpečnostním - prediktivním ovlivňující chování řidiče před hrubým zásahem ESP. Vedlejším efektem je možnost řidiče lépe poznávat mechanické schopnosti auta a být tedy řidičem lepším.

PS: ano, vyzkoušel sis smyk s i40 na asfaltu v létě a předpokládám, že bez auta v protisměru na přiměřeně široké cestě... Uměle vyvolanou jízdní situaci srovnáváš se situací neplánovanou.

Ano, na suchu a v teple. Na kruháčích a bez okolního provozu. Jeden kruháč měl poněkud písek na vnější straně, takže se to i sklouzlo trochu nad rámec. Nebyla to jistě voda ani zima. Ale .. hele fakt ne. Za těch 27 let, co řídím, jsem nějakou tu zimu zažil a sníh taky. Za mě je to tak, že buď vím, kolik můžu do zatáčky vjet, nebo to nevím. A když to nevím, tak můžu být příjemně či nepříjemně překvapenej. Radši vědět, než se spoléhat na pocity. Na tom 1M kilometrů jsem nikdy nedobrovolně neopustil silnici a rozhodně nejezdím jak strejda s kloboukem. Stojím si za svýma výrokama. Buď vím, nebo věřím. Je v tom rozdíl.

Ano, na suchu a v teple. Na kruháčích a bez okolního provozu. Jeden kruháč měl poněkud písek na vnější straně, takže se to i sklouzlo trochu nad rámec. Nebyla to jistě voda ani zima. Ale .. hele fakt ne. Za těch 27 let, co řídím, jsem nějakou tu zimu zažil a sníh taky. Za mě je to tak, že buď vím, kolik můžu do zatáčky vjet, nebo to nevím. A když to nevím, tak můžu být příjemně či nepříjemně překvapenej. Radši vědět, než se spoléhat na pocity. Na tom 1M kilometrů jsem nikdy nedobrovolně neopustil silnici a rozhodně nejezdím jak strejda s kloboukem. Stojím si za svýma výrokama. Buď vím, nebo věřím. Je v tom rozdíl.

Zpětná vazba ve volantu je prima, o tom žádná. Jen prostě není nutná. Protože se dá nahradit a její dosah se v motoristických kruzích rád přeceňuje.

ESP ti sice nepomůže s předvídavostí, ale díky ESP tu máme auta se stovkama koní, který může ovládat kde kdo. Jak by asi vypadalo Tesco parkoviště po dešti nebo v zimě, když by se všichni ti majitelé mnohasetkoňových X modelů BMW rozplácli o první obrubník? To nemyslím nijak špatně. 3 roky jsem jezdil s Mazdou 6 MPS (260 koníků) a zakusil jsem si ESP vypnout a projet pořádně zatáčku. Zas jsem to radši zapnul.

Lojza: zpětná vazba ve volantu nutná není, to je pravda. Nicméně z ní plynoucí nervový vzruch přenášející se z rukou dále do mozku se zkrátka ničím nahradit nedá. Tupé řízení je ztrátou jednoho z vjemů, které řidič má k dispozici, i když při řízení auta tento patří asi mezi ty méně významné do závěsu za zrak a vnitřní ucho či jak se ten smyslový akcelerometr jmenuje. Zadokolky jsou zcela jiné kafe, pro civilní jezdění je ESP určitě velká pomoc. Už jen ta skutečnost, že výkon je na stejném zdvihu pedálu plynu jako ve feldě, vyžaduje elektronická opatření.

Jano: Největší puritání chodí pěšky...

Jano: Největší puritání chodí pěšky...

Jano: Největší puritání chodí pěšky...

Lojza: zpětná vazba ve volantu nutná není, to je pravda. Nicméně z ní plynoucí nervový vzruch přenášející se z rukou dále do mozku se zkrátka ničím nahradit nedá. Tupé řízení je ztrátou jednoho z vjemů, které řidič má k dispozici, i když při řízení auta tento patří asi mezi ty méně významné do závěsu za zrak a vnitřní ucho či jak se ten smyslový akcelerometr jmenuje. Zadokolky jsou zcela jiné kafe, pro civilní jezdění je ESP určitě velká pomoc. Už jen ta skutečnost, že výkon je na stejném zdvihu pedálu plynu jako ve feldě, vyžaduje elektronická opatření.

Jano: Největší puritání chodí pěšky...

Jano: Největší puritání chodí pěšky...

Jano: Největší puritání chodí pěšky...

ESP je dobrá vec 99,99% prípadov. Ja som dlhé roky ani ABS nemal, ale aj keď som za dažďa, či snehu a ľadu šoféroval auto s ESP, tak sa mi ani raz nezaplo. Viem to preto lebo frajerka vždy za takého počasia pozerá na prístrojovku a pinda, keď tam niečo zasvieti, lebo sa bojí. Je možnosť, že chyba nebola v ESP ale na vašej strane, respektíve za to ESP nemohlo a ak by ste ho nemali, mohli ste skončiť horšie ako ste skončili. Je to podobné ako s bezpečnostnými pásmi, zachraňujú životy, ale možno pri 0,00001% prípadov by bolo lepšie, že človek si ho nedá... Napríklad na tom Nissane GTR som dal Race mode, všetko vypnuté, ABS, ESP, trakčná kontrola a mal som problém sa rozbehnúť bez toho aby som nepálil gumy a čas na kolo bol desný...

Woyta: tohle měl i VW a tedy i Škodovky. Patrně to tak bylo u více koncernů jako logický mezikrok.

Elektrika je vylozene nebezpecna, na rovne silnici nejede auto rovne, takze proste klickujete, nejde to udrzet rovne protoze sbihavost nedava kola do roviny, ten posilovac to drzi. Pro me tohle po nekolika km silena otrava a nechci takova auta ridit, nakopal bych to vzteky co to je za krok zpatky v ovladani vozu !