Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Pokud se celé dny nedíváte jen do krásných očí vaší druhé polovičky, nemohli jste si toho nevšimnout. Zvlášť za určitých světelných podmínek se zadní sklo vašeho auta zdá být podivně kropenaté, není to ale vada, jde o vlastnost.

Historie aut je už docela dlouhá, a tak v tomto oboru máme každý rok co slavit. Zrovna letošek je ale spojen s jedním docela významným, přesto opomíjeným výročím. Uběhlo totiž přesně 120 let od chvíle, kdy se na prvním sériově vyráběném autě objevilo sklo. Dlouhých 10 let od svého vzniku byly automobily jen motorizovanými kočáry, které se bez tohoto prvku obešly, až v roce 1904 se ukázal první vůz, který nabídl nerušený výhled ven i ochranu před okolního prostředí současně.

Mohlo by se zdát, že za oněch 120 let se automobilová skla stala dokonale poznanou věcí, ale není to tak úplně pravda. Jednak i na tomto poli došlo k vývoji, který posouvá jejich možnosti stále vpřed a pokládá nové otázky, jednak podstata některých jejich specifik zůstává širší veřejnosti neznámá, ačkoli si samotných vlastností dobře všímá. O jedné takové se nyní zmiňují kolegové z Jalopniku. A nedá nám to, abychom o ní pár slov neztratili i my.

Jde o zvláštní „fleky”, které jsou zejména pod určitým úhlem a za určitého světla viditelné na zadních sklech prakticky všech aut bez rozdílu. Je celkem jedno, jestli se díváte na dekády starou Škodu 120 nebo poslední provedení Octavie, najdeme to opravdu skoro na všech modernějších vozech. A zejména na těch se splývající zádí se tyto obrazce ukazují často a rády. Je to zvláštní věc, velmi pravidelný vzor čehosi, co vizuálně připomíná chomáčky chmýří pampelišek nebo něco podobného. Pokus automobilek o navození romantické atmosféry při postávání poblíž auta za tím ale nehledejte, jde o přirozený projev technického postupu, kterým jsou zadní skla vyráběna.

Oněm flekům se oficiálně říká „quench marks”, tedy něco jako stopy po zchlazení. Auta totiž běžně vzadu používají tvrzené sklo, během jehož výroby se tabule zahřeje na víc než 500 stupňů Celsia a poté se kalí, aby se sklo zpevnilo. Chladicí trysky ale nedokážou sklo chladit dokonale rovnoměrně, což má za následek adekvátně nerovnoměrné smršťování materiálu a jeho odlišnou hustotu na různých místech. A to má nepřekvapivě za následek různorodé odrážení světla zadním sklem. Ony „fleky” jsou tedy jen optický klam, výsledek vnímání onoho nerovnoměrného odrazu.

Důvod jsme dosud sami neznali, ač tušili, jeho podstata je celkem přímočará, je to neúmyslný vedlejší projev způsobu výroby. Asi nikdy by nás nenapadlo považovat kvůli tomu sklo za vadné, některým majitelům se ovšem tento vlastně přirozený stav nelíbí. Jalopnik tak vzpomíná, že se přinejmenším koncern General Motors tomuto fenoménu věnoval ve svém servisním bulletinu v roce 2021. Tehdy uváděl v podstatě výše zmíněné s tím, že při nošení polarizačních slunečních brýlí jsou tyto skvrny obzvlášť patrné. Technici tehdy dostali za úkol zákazníků případě vysvětlovat, že jde o normální stav, součást výrobního procesu tvrzeného skla, kvůli němuž sklo nemůže být měněno v rámci záruční opravy - nový stav by byl logicky stejný jako ten dosavadní.

Tak třeba jste i vy po dnešku o něco chytřejší. My už jen dodáme, že na jiných sklech auta tyto skvrny neuvidíte kvůli odlišnému procesu výroby. Jak boční, tak zejména přední skla jsou vyráběna jinak, aby co nejlépe obstála při svých specifických „úkolech”. Ale o tom třeba zase jindy.

Zdroj: Jalopnik

Petr Miler