Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Pneumatiky jsou vyrobeny především z materiálu, jehož přirozená barva je bílá. Přesně takové byly i první pneumatiky, dnes jsou ale obvykle černé. Proč?

Výroba automobilových pneumatik prošla dlouhým vývojem. Od prvního opravdu masově vyráběného obutí pro Ford T z roku 1908 se technologie výrazně změnily. Snad každý ví, že moderní „gumy” se od svých prapředků liší rozměry, složením či celkovou strukturou, ale víte, že mají také jinou barvu? Původně byly pneumatiky bílé, až po první světové válce rychle zčernaly.

Dnes už nepředstavitelná barva pláště byla v počátcích zcela samozřejmá. „Původní pneumatiky měly světlejší odstín kvůli přirozené barvě materiálu, ze kterého byly vyrobeny,“ říká k tomu Michelin, dnes největší výrobce pneumatik na světě. Černými se staly až v roce 1917, nikoli však kvůli praktičnosti či příhodnějšímu vzhledu. „Tehdy byly do kaučukové směsi přidány saze, které způsobily desetinásobné zvýšení odolnosti proti opotřebení,” dodává Michelin.

Tuto teorii potvrzuje i chemický inženýr Jack Koenig, který ve své knize Spectroscopy of Polymers tvrdí, že funkční výdrž současné pneumatiky bez přidaných sazí by byla méně než 8 tisíc kilometrů. Vůči průměrnému nájezdu současného smrtelníka ročně je takové číslo velmi nízké - mnozí z nás by pneumatiky měnili několikrát ročně jen kvůli opotřebení.

Mluvčí Michelinu řekl, že saze dnes představují zhruba 25-30 % materiálu používaného při výrobě současných pneumatik. Základní stavební složka zajišťuje odolnější vlastnosti proti brzkému opotřebení pláště, obstarává přilnavost s vozovkou, materiál zároveň zlepšuje ochranu pneumatiky proti ultrafialovému záření, které může způsobit praskání. A v konečném důsledku saze způsobují výslednou černou barvu automobilových kol.

Saze jsou průmyslově vyráběny spalováním látek s vysokým obsahem uhlíku ve válcových reaktorech. Primárním materiálem dnes často jsou odpadní látky vznikající při zpracování ropy nebo výrobě jiných chemických látek z ropných produktů. Ty jsou vstřikovány do reaktorů, kde dochází k nedokonalému spalování a vzniku jemných černých částic skládající se téměř výhradně z uhlíku. Výsledný jemný prášek se pak třídí na velikostní frakce a buď v podobě prášku nebo pelet odchází k dalším spotřebitelům.

Dříve se saze požívaly jako černé barvivo v barvách a psacích inkoustech, dnes jsou hojně zastoupeny v tiskařských inkoustech, tonerech pro xerografii, laserových tiskárnách a v chemickém průmyslu. Pro barvení skla je používají i skláři, nejdůležitějším odvětvím využití je ale gumárenství, kde slouží jako plnivo kaučukových pneumatik. V tomto oboru se spotřebuje 85 % průmyslově vyrobených sazí.

Na počátku 20. století byl pro zvýšení odolnosti pryže používán oxid hořečnatý. Následný světový konflikt ale upřednostnil použití této látky ve zbrojím průmyslu a továrny musely hledat nový stabilizátor. Náhradou se staly saze, které se používají dodnes navzdory protestům ekologických aktivistů, kteří poukazují na vysokou zátěž pro životní prostředí.

Veteráni odkazují na světlou barvu ...

... ale dnešní vozy jezdí výhradně na tmavých pláštích, které vznikají až třetinovým podílem černých sazí ve složení

Zdroj: Jalopnik

Mirek Mazal