Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Proč mají sporťáky široké pneumatiky, zatímco obyčejná auta úzké? A proč nepomůže, když na to obyčejné dáte pneu z výkonného stroje?

Když píšeme o některých autech, zejména sportovních, nezřídka zmiňujeme rozložení hmotnosti na nápravy. Ideálem je 50:50, ke kterému mají nejblíže auta klasické koncepce, tj. vozy s motorem vpředu a pohonem zadní nápravy. Podstatné je to proto, že aby auto bylo ovladatelné co nejlépe, je potřeba co nejrovnoměrněji rozložit jeho hmotnost všechny na čtyři pneumatiky. A pro to je poměr rozložení hmotnosti na nápravy 50:50 ideálním startem.

Hrátky se zatížením náprav ale nejsou jedinou cestou, jak zlepšení jízdních vlastností auta dosáhnout, totéž může přinést i použití širších pneumatik. Náš přítel Jason Fenske, vysvětluje, proč tomu tak je a zdůrazňuje, že hlavní slovo má právě rozložení hmotnosti. Nakonec sami víme, že odlehčení zádě znamená snížení přilnavosti zadních pneumatik a naopak, to za volantem cítíte už pouhými hrátkami s plynem v zatáčce.

Z toho člověka může napadnout, že dvojnásobná hmotnost auta znamená dvojnásobnou přilnavost. To ale není úplně pravda, protože i když se síla působící na pneumatiky, tlačící je na silnici, zvětšuje, koeficient tření zůstává stále stejný, až se v určitou chvíli rostoucí zátěže začne pomalu snižovat. Pro každou pneumatiku to samozřejmě platí zvlášť, takže má-li auto nerovnoměrné rozložení hmotnosti, ta kola, na která působí za normálního stavu víc síly, sice budou mít za normálního stavu víc přilnavosti, ale při zatížení se dříve dostanou do bodu, kdy začne jejich koeficient tření klesat.

Styčná plocha pneumatiky s vozovkou se totiž při zatížení pneumatiky nezvětšuje stejnou měrou. Samozřejmě se zvětšuje, ale jen málo; spíš roste tlak, kterým působí na vozovku. S růstem tohoto tlaku se snižuje odolnost proti smýkání se po vozovce. Důvodem je, že jak se zvyšuje tlak na pneumatiku, běhoun se deformuje. V extrému to vede k tomu, že na daném prostoru je menší počet řetězců molekul tvořících pneumatiku, což znamená snižující se koeficient tření.

Jak to souvisí se širšími pneumatikami? Jednoduše - širší pneumatika znamená potenciálně větší kontaktní plochu s asfaltem, což znamená, že dokáže pojmout více hmotnosti, než se dostane do bodu, kdy začíná koeficient tření klesat. Proto na spoustě supersportů s motorem uprostřed jsou širší zadní pneumatiky než přední a proto u některých aut s motorem vpředu jsou naopak širší přední gumy než zadní; moc aut takhle z továrny nevyjíždí, ale existují.

Samozřejmě ale neplatí absolutně, že čím širší pneumatika, tím lepší jízdní vlastnosti. Šířka pneumatik pro každé auto je výsledkem dlouhého výzkumu vývojářů, kteří musejí najít kompromis mezi přilnavocí, chováním auta na reálné silnici třeba s vyjetými kolejemi a cenou pneumatiky, například. Širší pneumatiky také mívají větší valivý odpor a bývají těžší než ty užší. Také potřebují širší kola a to dohromady zvětšuje rotující hmotnost, což znamená zhoršení zrychlení, zvýšení spotřeby paliva a větší práci brzd nutnou k jejich zastavení. Nic z toho už jízdním vlastnostem neprospívá.

Proto opravdu nemá smysl snažit se do podběhů Škody Fabia HTP vměstnat více třeba kola s 20 a více cm širokými pneu Octavie RS. Vzhledem k omezené dynamice HTP auto jejich dodatečný potenciál nevyužije, ale vším výše zmíněným bude trpět. Výsledkem je pak čistá ztráta. Při úpravách je tedy třeba hledat kompromis, který bude pro každé využití vozu jiný. Ten nalezený automobilkou při vývoji bude jistě obecně v pořádku, pokud jste ale příznivci ostřejší jízdy, širší než tovární pneu pro vás mohou fungovat velmi dobře.

Těžší auto s vysokým výkonem potřebuje široké gumy

Zdroj: Engineering Explained@YouTube

Marek Bednář