Autoforum

/

Foto: Volkswagen, koláž Autoforum.cz

Že stále větší nároky kladené na automobilky a jakési nepřímé emisní povolenky spojené s nucenou elektromobilitou nová auta zdražují, je jasné. Ale o kolik? Někteří výrobci prodávají stejné vozy na více místech, a tak stačí počítat.

Kdo není schopen poučit se z vlastních chyb, je odsouzen k tomu je opakovat. Tato věčná pravda neplatí jen pro konkrétní lidi, ale i pro lidstvo jako takové. A jako někdo, kdo si velmi dobře pamatuje chvíle, kdy východ a západ Evropy dělila Železná opona, se musím dokola ptát, kam směřuje současná Evropská unie.

Východní blok na přelomu 80. a 90. minulého století nezašel pro své politické zaměření, ale kvůli své ekonomické nemohoucnosti. Za tou stála především snaha řídit ekonomické dění z jednoho místa a určovat věci, které vůbec určovány být nemusí. Výsledek známe sami - prodávaly se tu věci drahé a špatné resp. dražší a horší než tam, kde se stát rozhodl do některých věcí „nekecat” a nechal rozvázané ruce nabídce, poptávce i evoluci, mimo jiné. Vyráběly se tu tak produkty nekonkurenceschopné jinde než ve stejném skanzenu a životní úroveň lidí šla rapidně dolů.

Současná Evropská unie není stejná, v principu ale dělá o pouhé tři dekády později úplně tu samou chybu. „Kecá” do všeho všem a ve výsledku způsobuje tentýž problém - ohrožuje konkurenceschopnost místních firem i naši životní úroveň. Zrovna v automobilovém světě je to vidět naprosto jasně - auta jsou tu dražší než kdekoli jinde na světě a kdyby ta obyčejná nabídla kterákoli z místních automobilek ve stejné podobě mimo EU, totálně pohoří. A nedělejme si iluze, že to má jiný důvod než ten sestávající ze svou slov: Evropská a unie.

Snahy Bruselu zatím nezašly tak daleko, aby se z produktů pro EU nedaly udělat produkty prodejné jinde, to ale nemusí trvat věčně. Však si vzpomeňme na Škody nebo Jawy ještě 20 let po komunistickém převratu v ČSSR a jejich konkurenceschopnost na západě - to pořád nebylo tak špatné. Je to postupný proces, který probíhá znovu, teď a tady před našima očima. A pokud tlak EU přiměje místní automobilky vyrábět za 10 či 15 let jen elektromobily a donutí je totálně ztratit nit vývoje spalovacích aut, jsme zvědavi na jejich konkurenceschopnost třeba v Nigérii, už dnes obrovském trhu s 206 miliony lidí, kteří po elektrických autech hned tak nezatouží.

Ale zpět k současnosti a dnešním globálním výrobcům, kteří upravují svá auta lokálním požadavkům regulátorů a zákazníků (u nás hlavně to první, jinde hlavně to druhé - pardon za sarkasmus). Jedním z nich je Volkswagen, který u nás prodává model Taigo a jinde typ Nivus. Navzdory jiným jménům jde v základu o úplně stejná auta, mají i stejnou karoserii s prakticky stejný design. U nás ale používají evropské motory a evropskou elektroniku uzpůsobenou místním regulacím, v Jižní Americe odlišnou techniku i elektroniku. Rozdíly jinak nejsou dramatické, částečně výbavové, ale není to tak, že v Evropě dostanete v základu masážní sedadla a jinde dřevěné židle z mateřské školy, tak to prostě není.

Mezi auty jsou navíc rozdíly i v opačném směru. Upozorňuje na ně náš přítel Felipe Munoz, španělský analytik firmy JATO Dynamics, který porovnal nabídku Taiga ve Španělsku a Nivusu (Nivu?) v Brazílii. A nestačil se divit.

V případě jeho rodné země dostáváte v základu vůz ve výbavě Life s motorem 1,0 TSI o výkonu pouhých 95 koní, který pracuje s 1220kilovým vozem. Má prehistorický manuální pětikvalt, s nímž zrychlí na stovku za 11,1 sekundy a rozjede se až na 183 km/h. Je tu také bohatá bezpečnostní výbava - 9 airbagů, ESP, ABS, EBD a MSR, tedy všechno včetně autonomního brzdění, podle nás v zásadě nefunkční věci, která vás v případě podobných levných aplikací jen vyděsí ve chvíli, kdy se nic neděje, ale nezasáhne, když s autem míříte do zdi. Ale o tom jindy. Takovéto auto stojí ve Španělsku 22 980 euro, tedy asi 585 tisíc Kč. U nás není o mnoho levnější - za 526 800 Kč přichází s nižší základní výbavou.

V případě Brazílie je k mání Nivus v provedení Comfortline s motorem 200 TSI (což je jinak ten samý litr, akorát méně přiškrcený) o výkonu 128 koní, který díky některým chybějícím povinným prvkům pracuje s lehčím, 1999kilovým vozem. Na stovce je tak za 10 sekund a jede až 189 km/h - s šestistupňovým automatem, za který byste u nás připláceli další desetitisíce. Bezpečnostní výbavy je méně, 6 airbagů, ESP a ABS má ale daleko k pojízdné rakvi. Cena? 105 645 brazilských realů, tedy asi 421 tisíc Kč.

Podržíme-li se Felipeho srovnání, máme tu auto, které má horší motor, horší dynamiku a manuál místo automatu a stojí o 164 tisíc Kč více. Srovnání s ČR vychází lépe, po dorovnání výbavy ale budeme stejně na úrovni 150 tisíc Kč. Rozdíl? Jen přizpůsobení se povinným prvkům vyžadovaným v EU, emisním normám vyžadovaným v EU a pochopitelně také zohlednění pokut EU spojených s nadlimitními emisemi CO2, které automobilky mohou buď zaplatit nebo vykompenzovat ztrátovým prodejem elektromobilů. Obojí ve výsledku zaplatíte vy. Nekoupili byste si raději onen brazilský VW? My ano, jeho prodej je tu ale v podstatě zakázaný.

Někteří nás peskují, proč toto pořád kritizujeme, když je to stejně dané a nedá se s tím nic dělat. Ale to je omyl, dá. Stejně jako nikdo nenutí EU, aby na prahu energetické krize bazírovala na - promiňte to slovo - stupidních emisních povolenkách a nahnala celý kontinent do úplně zbytečných problémů, nenutí ji nikdo bazírovat na dosavadních aktivitách spojených s automobilovým průmyslem, který jej zjevně též ženou do úplně zbytečných problémů.

Stačí si uvědomit, co způsobil dosavadní vývoj, jak moc je podobný tomu někdejšímu a co ještě způsobit může. Stačí něco dělat a nečekat tupě na katastrofu, která nás ve výsledku donutí udělat totéž - až nebude zbytí. To by ale politici museli znát slovo „sebereflexe”. Bohužel, jejich slovník takové neznal, nezná a nestane-li se zázrak, znát ani nebude.

...než jinak stejný model Nivus pro jiné části světa. A to má dokonce lepśí motor či automat, nevyhovuje ale představám EU. Že by lépe vyhovoval představám zákazníků, nikoho nezajímá. Foto: Volkswagen

Zdroj: JATO Dynamics

Petr Miler