Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Dr. Porsche je do historie zapsán hlavně jako geniální konstruktér, jenže jeho minulost má i stinné stránky. Američanům se nelíbí, že podporoval nacisty.

Každý ve svém životě vykoná lepší i horší skutky, jen na některé z nich je ale pamatováno i po jeho smrti. Tuplem pak 61 let poté, co zemřel. Na Ferdinanda Porsche se asi jen tak nezapomene, a to nejen kvůli sportovním autům, jenž dodnes nesou jeho jméno, ale i coby autora Volkswagenu Brouk (vlastně prvního a možná i jediného Volks Wagenu) nebo Mercedesu SSK, dalšího slavného vozu, který stvořil ještě jako konstruktér pana Benze.

Tato a další slavná auta ale nejsou tím jediným, co Ferdinand Porsche dělal. Vzhledem k jeho všestrannému nadání se podílel i na konstrukci zbraní, které sloužily Hitlerovskému Německu ve druhé světové válce. Známý je zejména pro svůj příspěvek tankům Tiger a Elefant, sám pak stvořil monstrózní, 188tunový tank Panzer VIII Maus, který se nakonec nikdy nedostal do výroby. Podílel se ale i na přípravách letadel, děl, zkrátka rozličných kouscích armádní techniky.

To by asi až tak nevadilo, i konstruktér zbraní je pořád hlavně konstruktér a ačkoli v tomto případě nebylo jejich budoucí využití až tak nejasné, ubližuje s nimi teprve ten, kdo s nimi zachází. Potíž (tedy alespoň v tomto případě) je v tom, že Porsche byl také členem NSDAP, tedy nacistické strany Německa, a jeho vztah s Adolfem Hitlerem bývá označován za „relativně přátelský”. Právě tento fakt se hlavní měrou podílel na tom, že americká Atlanta odmítla pojmenovat jednu ze svých ulic právě po tomto muži.

A jak to vůbec někoho napadlo? Severoamerické zastoupení si nechalo v Atlantě, poblíž tamního mezinárodního letiště, postavit nové sídlo a testovací trať. Nestavělo přitom na zelené louce, odkoupilo pro tyto účely původní komplex Fordu, který automobilka přestala využívat. Ulice, ve které tyto budovy stojí, se i proto jmenuje Henry Ford II Avenue, a to - jistě chápete - není zrovna pěkné označení místa, ve které má sídlit součást konkurenčního koncernu Volkswagen. A tak si Porsche Cars North America zažádalo o přejmenování ulice na Ferdinand Porsche Avenue.

Zprvu to neměl být problém, po chvíli se ale našel na atlantském „magistrátu” někdo, kdo o historii věděl něco více a nelíbilo se mu právě to, že Porsche byl nacistou. Své kolegy pak evidentně přesvědčil, že v Atlantě by se po něm pojmenovaná ulice nacházet neměla, a tak žádost firmy byla zamítnuta. Komentář společnosti pak mohl jen respektovat historická fakta a maximálně se snažit obraz svého zakladatele o něco vylepšit.

„Je to velmi politováníhodné, ale je pravdou, že profesor Porsche měl přímé styky s nemorálními diktátory, kteří vedli Německo v oněch strašných časech, stejně jako každý významný podnikatel té doby. Bylo ale stejně dobře zdokumentováno, že koncern Volkswagen, jehož je Porsche dnes součástí, se tehdy o své zaměstnance staral lépe než jakýkoli jiný podnik,” řekl k věci mimo jiné mluvčí Porsche Cars North America.

Výsledek celé záležitosti ale pro Porsche nakonec není až tak tristní - ulice se bude jmenovat Porsche Avenue. Jestli jde ze strany atlantských úřadů o přehnané přehrabování se v dávné minulosti, nebo adekvátní či alespoň pochopitelný krok, to už posuďte sami. Cokoli souvisejícího s dobou Adolfa Hitlera je dodnes velmi citlivou záležitostí...

Zdroj: CL Atlanta

Petr Miler