Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Po tomto že Italové nechali jezdit auta? Podle stavební inženýrky bylo možné jednomu z největších silničních neštěstí zabránit, stavba očividně nebyla v pořádku dávno před katastrofou.

Před deseti dny došlo v italském Janově k fatálnímu neštěstí, které vám jistě nemusíme dlouze připomínat. Na frekventované dálnici A10 se zhroutil zhruba 200 metrů dlouhý úsek mostu. Trosky železobetonové konstrukce spadly z výšky cca 45 metrů a vzaly s sebou 35 osobních aut a několik náklaďáků. Blízko smrti byl i český řidič kamionu, pod nímž se most zřítil též, katastrofu ale se štěstím přežil. Minimálně čtyři desítky dalších bohužel o něčem takovém hovořit nemohou.

Příčiny pádu jsou předmětem šetření, už dřívější přestavby stavby z 60. let minulého století ale naznačovaly, že konstrukce mostu není ideální. Současně se objevily spekulace o přehnané zátěži úseku, který vede turisty ze severovýchodu i z jihu Itálie na oblíbenou Ligurskou riviéru. Nejčastěji se ale hovoří o konstrukčních vadách a nedostatečné údržbě. „Ještě je příliš brzo říci, co za tím tragickým kolapsem je. Pokud ale ten most ze železobetonu a předpjatého betonu stál více než padesát let, tak je možné, že k tomu mohla přispět koroze armatury,“ uvedl konstrukční odborník Ian Firth.

Do řady fundovaných vyjádření přispěla také česká stavební inženýrka Miloslava Pošvářová. Soudní znalkyně vzhledem k opakovaným výzvám udělala velmi jednoduchou věc - prohlédla si veřejně dostupné fotografie mostu z Google Street View z října 2017. A skutečně se nestačila divit tomu, co vidí.

I na takových záběrech byly jasně patrné nedostatky skoro rok před tragédií. Jak sama píše, pro experta jsou patrné pouhým okem. „Významné zatékání vozovkou, podélná trhlina ve vozovce v celém, nyní zříceném poli, svědčící minimálně o významném zatékání, ne-li o poruše nosného systému mostu. Mostní závěry, které jsou v ČR na dálnicích zakázány, nyní roztrhané, porušené, kterými do lanových závěsů, kotvení a výztuže významně zatékalo. Masivní porušení betonových konstrukcí zdola, s lokálními výspravami betonu, následky nefunkční izolace mostovky a zatékání. Poruchy lan, jejich deformace, svědčící o ztrátě funkce, trhliny v pylonu, masivní zatékání,“ píše Pošvářová.

Její hodnocení vyvolává husí kůži. Sama zmiňuje, že jistě nebylo jednoduché kompletně zavřít významný mostní komplex, ale nechat chátrání dojít do konečné fáze byla ta nejhorší varianta. Dnes nakonec také nestojí a krom nefunkční dopravní tepny tu navíc máme desítky zmařených životů.

Na další fotce s vyznačením červenými šipkami Pošvářová dokazuje, že: „Jeden pylon musel být sanován masivně a to tak, že lana dali jako vnější, podle jejich počtu to vypadá na úplnou náhradu těch původních. Proč se takto nesanovaly i ostatní pylony, to nevím, ale tady je pes zakopán. Venkovní lana svědčí o špatném stavu závěsů, ty původní byly nahrazeny evidentně významně větším množstvím vnějších lan. Proč takto nezesílili ty ostatní dva se asi už nedovíme. Nicméně jeden z těch nesanovaných se zřítil,“ vyjádřila svůj odborný pohled kritička poměrů dopravních staveb v Česku.

Není snadné pochopit, proč Italové takto očividně problematický most neuzavřeli včas. Samozřejmě, po bitvě je každý generál, pokud je ale znalec schopen na rok starých záběrech pořízených z auta projíždějících pod mostem jasně vyznačit slabá místa (sami si je můžete prohlédnout na spoustě záběrů níže), vypadá to ze strany Italů na velké lajdáctví. Je smutné, že si ničeho nevšimli až do 14. srpna 2018, kdy jim most spadl na hlavu, bohužel doslova.

Pohledem znalce není divu, že se most letos zřítil

Zdroj: Miloslava Pošvářová@Facebook

Mirek Mazal