Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Prakticky bez povšimnutí veřejnosti vstoupilo v platnost pravidlo, které umožňuje sledovat konkrétní spotřebu jakéhokoli nového auta v provozu. Data se ukládají a EU si je může nárokovat.

Krom pár znalců evropských předpisů si toho bude málokdo vědom, Evropská si ale normou přijatou už v listopadu roku 2018 vymínila právo sledovat reálnou spotřebu každého nového auta v provozu. Od 1. ledna 2020 se povinnost evidovat reálnou spotřebu auta během každé jízdy dotýká všech nově homologovaných vozů a v ten samý moment začalo platit dvanáctiměsíční přechodné období pro auta, která se na trh dostala dříve. Od 1. ledna 2021, tedy už za čtyři dny, budou muset tuto povinnost plnit všechny nově registrované vozy bez ohledu na moment, kdy poprvé přišly na trh.

Od 1. září 2020 musí být data o spotřebě ukládána a znovu od 1. ledna 2021 k nim EU bude mít přístup. Jde o vskutku rozsáhlý systém dohledu nad nově prodanými vozy, který Brusel stvořil téměř bez povšimnutí veřejností. Upozorňuje na něj německý magazín Focus, který zveřejnil i desetistránkovou zprávu tamního Bundestagu varující před jeho možnými dalekosáhlými dopady.

Jak už to bývá, EU si nedělala hlavu s konkrétní proveditelností a docela vágně stanovila nutnost vybavení každého vozu zařízením, které dovoluje monitorovat spotřebu paliva a/nebo elektrické energie a zajistí „standardizovaný a neomezený” přístup k získaným datům, a to v jakýkoli moment.

Zajímavé je, že regulace EU konkrétně hovoří o spotřebě benzinu, nafty nebo ethanolu, ignoruje ale LPG a CNG. Naopak neopomíjí elektřinu či její kombinaci s jiným typem paliva. Řešení nazývá zkráceně OBFCM (On Board Fuel Consumption Monitoring) a stanovuje nutnost, aby hardwarový nebo softwarový prvek vozidla ukládal informace o spotřebě, ujeté vzdálenosti a také rychlosti jízdy během celé životnosti vozu.

Jakým konkrétním způsobem má celé řešení fungovat, předpis nestanoví, hovoří ale také o „přímém přenosu” a lze předpokládat, že u moderních aut permanentně připojených k internetu, jakým je třeba nová Škoda Octavia, budou data předávána Bruselu online - nevíme, jak jinak by výrobci chtěli dostát požadavku na neomezený přístup v jakýkoli moment. Ze starších vozů mají být zjištěné hodnoty pravidelně stahované v servisech či na STK a předávány dále.

Otázkou samozřejmě je, co chce EU s těmito daty dělat. Veřejně známým záměrem je kontrolovat skutečnou spotřebu a zjišťovat, jak moc auta v reálném světě spotřebovávají paliva a jak moc tedy výrobci v praxi dostávají svým závazkům na snížení emisí CO2 u jejich flotil. Pokud EU toto myslí vážně, pak ji rovnou i bez podobného systému můžeme říci, že nijak, za papírovou spotřebou nejezdí prakticky nikdo. Přesto EU hovoří o tom, že v případě zásadních odchylek od normovaných dat může výrobce zatížit pokutou v řádu až tisíců Eur za každé prodané auto.

Výrobci se předem brání, že nejsou s to ovlivnit způsob zacházení s jimi vyrobenými auty a že předpokládané hodnoty spotřeby nemusí odpovídat jízdnímu profilu toho kterého řidiče. Kritické je to zejména u plug-in hybridů, které mají papírově spotřebovávat klidně jen 1 nebo 2 litry paliva na 100 km, neboť normované hodnoty nekalkulují s elektřinou doplněnou před každou jízdou. Např. Audi ale přiznává, že někteří firemní zákazníci dobíjecí hybridy vrací po operativním leasingu se stále nevybaleným kabelem - koncový uživatel tak auto zjevně nedobil ani jednou za celou dobu, co měl auto k dispozici. Pak bude naměřená spotřeba benzinu nebo nafty pochopitelně diametrálně odlišná, snadno i desetkrát vyšší.

Data z aut jsou dnes sbírána v anonymizované podobě, tedy bez vazby na konkrétního řidiče či majitele. Bundestag ale varuje, že to se může snadno změnit a přejít v systém osobní daně za emitované CO2 - čím více byste jezdili resp. čím více byste spotřebovávali paliva, tím více byste platili. To je ale v tuto chvíli jen spekulace, teoretická možnost - veřejně známým záměrem EU to není.

Navzdory tomu, že Bruselu už zbývají jen tři dny do chvíle, kdy data bude moci získat a dále s nimi pracovat dle vlastního uvážení, není příliš pravděpodobné, že by s nimi v nejbližší době začal jakkoli nakládat. Záměrem je poprvé vyhodnotit získané informace v roce 2026, tedy 5 let po jejich prvotním získání, a nejdříve od roku 2030 přikročit k sankcím směrem k automobilkám či komukoli jinému. I tak celkem chápeme znepokojení Němců, zvláště uvážíme-li, že se podobná věc stála součástí legislativy téměř bez povšimnutí.

Zdroj: Focus

Petr Miler