Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Ferrari a sleeper? To nedává smysl. Ale co když jde o nenápadný, opomíjený model 400i, který má pod kapotou motor V12 s dvěma turby Garrett?

Mnoho lidí si vzpomene na grand tourer Ferrari 456, který se vyráběl v 90. letech. Ale vzpomněli byste si na jeho předchůdce? Nebylo by se co divit, kdyby ne. Bylo to Ferrari 365 GT4 2+2, které se postupnými facelifty dostalo přes 400 a 400i až k označení 412. Vyrábělo se v letech 1972 - 1989 a všechny jeho inkarnace jsou dnes tak nějak pozapomenuty. Možná i proto, že to nebylo zrovna špičkové auto. Jeremy Clarkson kdysi o 400i řekl, že je „strašné v každém ohledu”.

Ferrari 400i mělo 4,8l dvanáctiválec s atmosférickým plněním a označením F 101 D, který dával až 228 kW (310 koní) výkonu v 6 400 ot./min a nejvýše 392 Nm točivého momentu v 4 200 ot./min. Existovalo s manuální nebo s automatickou převodovkou - automat byl tříkvalt, ale to bylo na ta léta normální. Karoserii navrhovalo studio Pininfarina a jak se mu to povedlo, posuďte z fotografií sami. Moc emocí ale tohle auto nevzbuzuje, řekli bychom.

Tento konkrétní kus ale může s krevním tlakem trochu pomoct, pokud se podíváte pod kapotu. Motor totiž dostal dvě turba Garrett T3, čtyřstupňový automat GM 4L60, který je oproti sériové převodovce odolnější, a řídící jednotku Megasquirt; za úpravy motoru je zodpovědný Greg Armstrong, který v 90. letech postavil sérii sedmi přeplňovaných Lamborghini Diablo. Také byla vyměněna klimatizace, aby skutečně fungovala, a sériový autonivelační podvozek udělal místo spolehlivějšímu systému.

Nevíme, kolik výkonu je tu přesně nyní, ale jsou to více jak čtyři stovky. Aby to motor vydržel, byl kompletně zrenovován a dostal kované písty. Aspoň částečnou renovaci dost pravděpodobně dostal i zbytek auta, vypadá velmi hezky. A dva přídavné budíky uprostřed přístrojového štítu vypadají, jako by tam byly už z výroby.

Pochopitelně, ani sériová 400i není slabé auto - 4,8litrový dvanáctiválec byl a je kus motoru. Třístupňový automat ale mnoho parády nenadělá, hmotnost 1 830 kg není nízká a vzhledem toto auto nevybočuje už vůbec. Pokud takovému stroji nadělíte dvě turba a jinou převodovku, postavíte důkaz, že i Ferrari může být sleeper, stačí zvolit ten „správný” model - tedy nenápadný a dynamicky ne zase tak ambiciózní (Auto, Motor und Spotrem naměřená maximálka 236 km/h v době vzniku má daleko k úchvatné). A bude to platit tím spíše, čím více budou v publiku lidé, kteří o historii grand tourerů mnoho nevědí.

Tenhle konkrétní stroj byl mimochodem před pár dny na prodej na eBay a někdo za něj nabídl 25 200 dolarů (610 tisíc korun). To ovšem nebylo nad minimální cenou, a tak se vůz neprodal. Pokud byste tedy měli zájem, dá se koupit. Předkládáme vám jej ale spíše jako důkaz toho, že i Ferrari může skrývat překvapivou dynamiku...

Zdroj: eBay přes Carscoops

Marek Bednář