Autoforum

/

Foto: J.K., publikováno se souhlasem

Ojetý kombík značky Škoda a nechtěné auto? To bychom se na to podívali. Věřte nebo ne, ale zájem o tuto verzi byl tak malý, že se v Česku dokonce přestala prodávat jako nová a z ojetin se staly ležáky bazarů. Může dnes zaujmout více?

Pokud v nějaké zemi působí domácí značka aut, obvykle patří mezi oblíbené, i když její vozy nejsou zase takové terno. Anebo nejsou ani pořádně domácí. O prvním zmíněném případu by mohli vyprávět Italové, jejichž zájem dokázal udržet nad vodou celou Lancii, i když právě jen u nich byl k mání jediný její model. A o druhém třeba Britové, který při životě už dekády drží jinak mrtvý Vauxhall, který nenabízí nic jiného než jiným logem označené Opely.

Nechme nyní stranou, jak moc je Škoda česká či dobrá, populární je u nás velmi. Její podíl na trhu nových aut sice už není tak vysoký jako kdysi, letos se ale pořád drží nad 35 %. To je docela obdivuhodné a není to jen tím, že by se pár manažerů velkých firem nechalo zkorumpovat, o škodovky je dlouhodobě enormní zájem i v bazarech mezi obyčejnými lidmi. Je celkem jedno, o co jde, Škoda na place automaticky znamená vyšší zájem, a tedy i vyšší cenu. Až na jednu výjimku.

Dobře, ne každá ojetá škodovka je automatický prodejní superhit, mezi nežádané zboží ale její vozy obvykle nepatří. Onou výjimkou je auto na fotkách níže, které za nechtěné a raději nevykupované svého času označil také největší český autobazar. Že o něm lidé nesmýšlí pozitivně, víme i z vlastní zkušenosti, třebaže jde obecně o žádaný model - Superb druhé generace. Za vše může jeho motor.

U nás se tato verze jako nová úplně přestala prodávat a škodovka jistě dobře věděla, proč se tak rozhodla. V jiných zemích byla ale vlajková loď české značky po celou svou éru k dispozici i s poněkud nepatřičným motorem, 1,6 TDI. Češi tohle neberou, do velkého auta chtějí výkonný motor, v zahraničí si ale nejen firemní klientela lebedila nad nižším zdaněním pramenícím z nižší papírové spotřeby resp. emisí CO2. A nebo se lidé nechali zlákat ultra-nízkou spotřebou této verze (4,4 l nafty na 100 km), která s verzí GreenLine klesala až k 4,1 l nafty na 100 km.

Některé Superby II 1,6 TDI se k nám pak dostaly ze zahraničí jako ojetiny, stejně nežádané jako nové ale byly i ojeté. Na jednu stranu je to pochopitelné, Superb a 1,6 TDI nejdou na papíře moc dohromady, v praxi ale nejde o horší auto než někdejší Superby 1,9 TDI se 100 koňmi (1,6 TDI jich má 105). Jde navíc o velmi tichý a reálně velmi úsporný motor, který „jen” moc nejede (stovka za 12 s).

Nezájem o něj ale byl, je a nejspíš i bude, třebaže v současné době mohou podobné vozy lákat více než dříve. Pokud mezi takto uvažující patříte a netrápí vás pouze průměrná až podprůměrná dynamika, máte šanci dostat se díky nezájmu jiných k dodnes prakticky nejetému velkému autu, které na cestách nafty jen usrkává. Najít dnes zachovalé Superby 1,6 TDI není snadné, protože většina z nich jezdila až do aleluja, ten na fotkách níže je ale výjimkou. Za 8 let v provozu (skutečně byl registrován až v roce 2015) najel jen 48 500 km, to je na Superb skoro nic. A vypadá podle toho, podívejte se, jakkoli při svém poněkud zastarávajícím vzhledu nemůže nikdy zářit novotou.

Je to sice slušně vybavený kousek, ale jinak v nevtíravé barvě, no popelka bazarů od pohledu. Přesto po 8 letech pravidelné péče stojí pořád 16 000 Eur, tedy asi 380 tisíc Kč. To je opravdu hodně peněz za vyhlášený ležák, soukromý majitel má podle nás velké oči. Ale třeba někomu velké rodinné auto schopné ujet ještě statisíce kilometrů ve velmi slušném komfortu se spotřebou snadno pod 5 litrů na sto učaruje...

Zdroj: Skoda Superb Combi 1.6 TDI Green tec Elegance@Mobile.de

Petr Miler