Autoforum

/

Foto: B und J Automobile, publikováno se souhlasem

Za nezničitelné auto platí v jakékoli verzi, v této má navíc na palubě tak málo věcí, které se mohou pokazit, že ho nezabije snad nic. Pouze dva majitelé s ním jezdili směšně málo a k mání je v dodnes dokonale originálním stavu, to už se nevídá.

Volkswagen Passat páté generace zvaný také B5 si vydobyl pověst velmi kvalitního a odolného vozu, se kterým můžete najet statisíce kilometrů bez větších komplikací. Statistiky vždy potvrzovaly, že to nejsou jen pověry, a tak se dodnes najde spousta lidí, kteří s ním pořád jezdí. A když se jim náhodou přece jen pokazí, shání znovu takový vůz.

Je to pochopitelný přístup, však proč měnit to, co funguje, že? Problém je jen v tom, že nabídka pěkných bé-pětek na trhu ojetin poněkud vysychá. Aby také ne, když jde snadno o čtvrtstoletí starý vůz. Navíc je to tak, že když už se nějaký pěkný kousek v prodeji přece jen objeví, je nabízen spíše už jako živoucí legenda v některé ze svých špičkových verzí typu W8. Stroj, který vám ukážeme dnes, tyto nedostatky míjí.

Je na jednu stranu starý, to je nevyhnutelné, na tu druhou jde o jeden z relativně mladých kusů po faceliftu (tedy provedení zvané B5.5) z roku 2000. A je dodnes zánovní. Není to vyloženě leštěnka, není to ani uloženka, vůz ale měl jen dva německé majitele, kteří jej vždy pečlivě servisovali a garážovali. Je to zřetelně nevyužité auto, jehož tachometr po 25 letech na světě ukazuje jen 78 746 najetých km. Na auto schopné najet 10krát tolik je to nic, v průměru 3 tisíce km zdolané každý rok.

Zvenčí i zevnitř vypadá fantasticky, stav je skoro autosalonový, navíc bez výjimky originální - podívejte se třeba na ty neodřené „fabrické” kryty kol. A ani pohled na techniku nedává prostor k pochybám, je to auto, které pořád čeká na první pořádné využití, na poměry Passatů B5 je to skoro dokonalý exemplář. Bohužel jen skoro, neboť obliba B5 bývá spojena také s motorem 1,9 TDI, kterým tento stroj nedisponuje. A nedisponuje vlastně ničím, co byste mohli chtít.

Je to co do motorizace naprosto nezajímavé provedení s benzinovou atmosférickou jedna-šestkou, která generuje nanejvýš 75 kW, tedy 102 koní, což je dnes skoro směšné. Člověk se až diví udávané akceleraci na stovku za 12,7 sekundy a maximálce až 195 km/h, to na takový motor nezní úplně zle. Ostatně tento vůz vážil - podržte se - jen 1 252 kg i s řidičem na palubě. Své k tomu říká výbava, která je podobně skromná jako motorizace - vrcholem komfortu je tu klimatizace, navíc jen manuální.

Žádná velká sláva, ale pokud někdo po tomto autě půjde jako po „držáku”, vydrží tento motor ještě víc než TDI - je tak primitivní, že se na něm skoro nemá co pokazit. V „době blackoutů” to také může být hodnota, tohle auto udržíte při životě skoro navěky i ve velmi amatérských podmínkách. A pokud byste tento vůz chtěli jako poslední před smrtí, i to velmi pravděpodobně splní, pokud vám včera nebylo 18 let.

Ale žerty stranou, tato nabídka je skutečná a není nezajímavá. Ano, je tu 25 let staré auto, ale nikoli 25 let stojící, bylo pravidelně lehce ježděné. Velmi pravděpodobně s ním tedy můžete urazit statisíce kilometrů bez větších potíží s veškerým jeho prostorem a komfortem. K mání je v německém Wildau za 4 499 Eur, tedy asi 112 tisíc Kč. To jsou drobné, tři i velmi skromné výplaty. Nedáte si říct?

Zdroj: B und J Automobile@Mobile.de

Petr Miler