Autoforum

/

Foto: HooG Selections, publikováno se souhlasem

Na silnici už tohle auto skoro nepotkáte, i když neuběhlo zase tolik vody od dob, kdy se prodávalo nové. A prodávalo se po statisících a milionech. Koroze a poruchovost ale vyhnala ze silnic i jiné charaktery a Vectra B to schytala naplno. Tahle ne, protože prakticky nejezdila.

Chápeme, že později narození tomu budou mít problém uvěřit, králem evropských prodejů aut byl ale v 90. letech nejčastěji Opel. Svého německého rivala z Wolfsburgu porážel velmi přesvědčivě až do chvíle, kdy z Volkswagenu udělal trochu jinou firmu Ferdinand Piëch. A podobně jako se VW tehdy opíral o několik málo klíčových modelů typu Polo, Golf a Passat, Opel měl zejména Corsu, Astru a Vectru.

I poslední jmenovaný vůz byl mimořádně prodejně úspěšný, jakkoli surreálně to dnešní optikou může působit. Například v roce 1997 si našel jen v Evropě 384 855 kupců - skutečně tolik exemplářů prodal Opel jediného modelu střední třídy na jediném kontinentu za jediný rok. Loni celá automobilka v Evropě prodala jen o málo víc vozů všech typů a Vecter byla přesně 0. I to je bohužel fakt.

Je to fascinující vzpomínka, co ovšem z někdejší německé královny střední třídy zbývá dnes? To není řečnická otázka, odpověď se nabízí sama: Nic. Z většiny Opelů Vectra z konce 90. let a přelomu milénia (tedy druhé generace značené písmenem B) skutečně nezbylo nic, neboť šlo o auta dost náchylná ke korozi. A když se ani zbylá technika neukázala být příliš trvanlivou, skončila většina těchto vozů nevyhnutelně na vrakovištích či rovnou ve šrotu dávno předtím, než si Elon Musk koupil Twitter.

Hledat dnes v prodeji zachovalou Vectru B tak vůbec není jednoduché, taková auta skoro neexistují. Vůz na fotkách níže je ale sympatickou výjimkou, kterou si roce 2001 pro občasné ježdění pořídil první majitel. A nechal si jej donedávna. Jeho využití bylo tak malé, že vůz do dnešních dnů najel pouhých 26 074 km, jezdil tedy jen asi 1 100 kilometrů ročně. Dost lidí toho najede více za týden, taxikáři i za den nebo dva. A protože po zbylý čas auto stálo v garáži, vypadá stále skvěle. Vlastně vypadá tak, jako by nové zrovna vyjelo z fabriky.

Výsledkem je hotový muzejní kus, stroj času svého druhu, jde o skoro dokonale zachovalou Vectru B po faceliftu. Specifikace je navíc velmi zajímavá, motor 2,2i se 150 koňmi byl nejsilnějším čtyřválcem v nabídce, který tehdy sloužil i v Omeze. S 1 393 kg hmotnosti se bavíme o slušně rychlém autě - stovka za 9,5 sekundy a maximálka 218 km/h rozhodně neurazí. Navíc má manuální převodovku a velmi slušnou výbavu včetně kůže, dřeva, vyhřívaných sedadel, automatické klimatizace... S tím půjde žít.

Klíčový je tu ale stav, kterému nelze vyčíst snad vůbec nic, vše viditelné vypadá perfektně, dokonce i zespod. Nakonec i interiér vypadá spíš na 2 600 najetých km, ne 26 000. Pokud byste o něj měli zájem, auto může být vaše a na svou mimořádnost nestojí skoro nic - rovné 4 000 Eur dnes znamenají jen 97 tisíc Kč. Za tohle skoro muzejní auto? Per to do mě, ať je po mně, chce se říci, v případě vůz zájmu stojí v nizozemském Katwijk aan Zee.

Zdroj: HooG Selections@Autoscout24.de

Petr Miler