Autoforum

/

Foto: SBX Cars, tiskové materiály

Rimac Nevera? Bugatti Chiron? Tesla Model S Plaid? Nic z toho ani cokoli jiného se akcelerací na stovku nevyrovná tomuto stroji, který vznikne v pouhých 50 kusech. V prodeji se nevídá, tento je teď k dispozici v Itálii.

Výrobci aut se odnepaměti přetahují o to, kdo bude nejlepší v tom či onom ohledu. I když to může působit dětinsky a zbytečně, jsou tyto souboje nepochybně prospěšné pro nás pro všechny. Snaha dosáhnout dříve nemyslitelného dovoluje posouvat možnosti techniky vpřed a poznatky zjištěné při vývoji extrémních aut uplatnit i při konstrukci těch normálních.

Na pomyslném piedestalu mezi těmito snahami po léta stála klání o dosažení co nejvyšší maximální rychlosti, ta se ale v posledních letech posunula do tak absurdních mezí, že už je jejich praktická prospěšnost velkým otazníkem. Když se ještě Enzo Ferrari snažil s F40 pokořit mety 300 km/h a 200 mph, dalo se hovořit o rychlosti, kterou na poloprázdné německé dálnici využijete docela snadno. Nakonec od rychlostí okolo 250 km/h, které už tehdy nemělo problém dosáhnout vícero aut, nebyly tyto cifry zase tak vzdálené.

Jenže dnes se hraje spíš o pokoření 500 km/h, což je tak mimo měřítka čehokoli použitelného v silniční praxi, že si nejsme jisti, jak moc to může být pro jiná auta přínosné, popř. kolik majitelů může takovou rychlostí někdy někde jet. Nechceme říci, že to je k ničemu, i sami výrobci ale tak nějak cítí, že „prodejnější” se stává hodnota akcelerace na stovku. Protože tento parametr lze v praxi okusit celkem snadno - bleskově zrychlit můžete klidně při najetí na dálnici.

I v tomto ohledu se tedy souboje stávají poněkud absurdními, neboť stovku za 3 sekundy už zvládne kdeco a dnes existuje hned několik aut, která mají tuto disciplínu zvládnout pod 2 sekundy. Pikantní ovšem, že i když značky jako Ferrari, Porsche, Bugatti, Tesla nebo nejnověji Rimac umí na tomto poli hodně, žádná z nich nedokáže vyrovnat to, co umí téměř neznámý Aspark.

Řeč o něm byla dříve mnohokrát, neboť přesně s touto ambicí bylo vyvíjeno, přes slibné obrázky z vývoje jsme ale dlouho nevěřili tomu, že se model Owl dostane do výroby. Ale dostalo a jeden z existujících exemplářů se objevil na prodej v Evropě přes aukční platformu Supercar Blondie zvanou SBX Cars.

Je to zvláštní zjev, ale vizuální aspekty nechme stranou - jde o pouhých 99 cm vysokou brutální placku, která má s čtveřicí elektrických motorů o celkovém výkonu 2 012 koní a točivém momentu 2 000 Nm udělat stovku za 1,7 sekundy a rozjet se až na 413 km/h. Nic rychlejšího mezi elektromobily neexistuje (Nevera se pyšní časem 1,85 sekundy) a v případě akcelerace neexistuje vůbec nic jiného, co by zvládlo stovku v takovém kalupu a mohlo na silnice.

Není známo, kolik toho má konkrétní auto na fotkách níže najeto, ale tušíme, že půjde přibližně o 0 km, jen s malou nadsázkou. Dá se tedy předpokládat, že takový vůz nebude levný, cenu ale nikdo od SBX ani nenaznačuje. Dle dřívějších prodejů lze odhadovat, že sumu pod 100 milionů korun za něj majitel akceptovat nebude. Vzhledem k jeho původu je to tedy i bezpečně nejdražší japonské auto historie a jsme docela zvědavi, jestli po něm vůbec někdo sáhne. Dát podobné peníze za prakticky neznámý vůz neznámé značky bude chtít hodně odvahy, i když vám miliardy vytékají z kont.

Zdroj: SBX Cars

Petr Miler