Autoforum

/

Foto: Mercedes-AMG Petronas F1 Team, tiskové materiály

Technické řešení aktuálních monopostů sebralo ef-jedničkám velkou porci toho, co je činilo mimořádnými. A pokud vás baví to, že se na trati občas „aspoň něco děje”, zamyslete se ještě jednou nad tím, zda to není jen rohlík, kterým jste se na chvíli nechali opít.

Start letošní sezóny Formule 1 byl vyhlížel s velkými očekáváními, neboť se nesl ve znamení velkých technických změn. Snad ještě nikdy v historii se tak významně nepřepsala pravidla pro konstrukci samotných monopostů i jejich pohonných jednotek současně. A zatímco v případě konstrukce aut byly novinky vyhlíženy s opatrným optimismem, protože představují jistý krok zpět v řadě důležitých aspektů (velikost, hmotnost, rozvor, větší akcentování mechanické přilnavosti apod.), v případě pohonných jednotek byly vyhlíženy s velkými obavami.

Ve stručnosti a velmi laicky řečeno se nové monoposty staly mnohem více hybridními, kdy byl výkon spalovacích jednotek výrazně omezen a větší část maxima dostupného výkonu než kdy dřív (cca 45 %) měl obstarávat elektrický pohon. Vzhledem k tomu, že monoposty si s kvůli minimalizaci hmotnosti musí vystačit s opravdu prťavými bateriemi (1,1 kWh) dobíjených buď brzděním nebo spalovacím motorem, se zdálo už na papíře nemožné, že by výsledkem bylo něco jiného než pořádná - omlouvám se za to slovo, ale tady se to vážně hodí - shitshow. Tedy představení, kdy se piloti o víc než co jiného budou starat o způsob využití dostupných zdrojů energie „přesně podle síťového grafu”. Ale realita někdy překvapí a chtěl jsem tomu dát šanci.

Už první závod ukázal, že realita bude velmi problematická, ale okruh v Melbourne je docela specifický, a tak nebyl vhodný čas na komplexní závěry. Nyní máme za sebou tři závody před neplánovanou víc než měsíční přestávkou a čekat už není na co: Na to, čím se letos stala F1, se prostě nedá dívat. A jako člověk, který s přestávkami sleduje ef-jedničky i velmi osobně už několik dekád od dob, kdy ještě vítězil Ayrton Senna, říkám narovinu, že zas jednou přemýšlím o tom, že je sledovat přestanu. Protože výsledkem je nudná, plytká show, která vůbec nepředstavuje to, co by Formule 1 měla automaticky reprezentovat.

Nežiji v křišťálovém zámku, takže vnímám, že někteří si nad novým pojetím Formule 1 libují. Ale co se jim obvykle líbí? Pominu-li ty, kteří kvitují samotné monoposty a mj. možnost blíže následovat soupeře při stíhání (což v prvním případě nijak nesouvisí s motory a v druhém může být eliminováno časem - vzpomeňme, jak to s tímto aspektem začalo u předchozí generace, a jak to skončilo), je zdrojem potěšení obvykle jen jedna věc: „Něco se děje!” Velkoryse připustím, že to je lepší než nic, ale jinak? Je to velká cirkusová bída.

Zdrojem takové zábavy byly dosud jen tři věci:

- Diametrálně odlišné starty, zejména pak nadvláda Ferrari v tomto ohledu, což je dobrý „náhodný prvek”, který asi hned tak nezmění, ale bude mít tendenci se časem homogenizovat, za 10 až 20 závodů bude podobných chaos na startu raritou. Navíc obvykle netrvá dlouho, než se lépe startující vrátí, kam patří.

- Množství předjetí, které by bylo fajn, kdyby bylo „skutečné”, „autentické”, aspoň trochu. A do nějaké míry nevyzpytatelné. Ale realita je taková, že tohle vyplývá jen z odlišné strategie využívání energie zmíněných pohonů (+umělých výhod jako výkon navíc pro pilota následujícího někoho o méně než sekundu, ale nezdá se to být vyloženě zásadní), takže obvykle vidíme, jak někdo v kruhu objede rychlostí asi o 30 km/h vyšší jednoho pilota už před brzděním do zatáčky a ten druhý mu to vrátí na další rovině rozdílem 40 km/h. Dvě předjetí, hurá, akorát ani jeden z tím reálně nemůže dělat nic. Pro fandy Mario Kart dobré, ale jinak poněkud „falešné a prázdné”.

- Blízké souboje, které jsou ale v podstatě možné jen mezi týmovými kolegy používajícími stejnou „energetickou strategii”. Typicky Leclerc a Hamilton, to jsou vtipné věci a opravdu ryzí souboje. Jakmile z nich ale vyjmete tento faktor, jde znovu u druhého zmíněného cirkusového předjíždění.

Jinak tu není nic s tím, že spousta dosavadních aspektů starajících se o rozdíly mezi jednotlivými týmy i nastavením konkrétních vozů pro ten který závod se do značné míry ztratila. Kvůli aktivní aerodynamice (v podstatě také ústupek nemohoucnosti pohonu, jinak by stroje byly na rovinkách moc pomalé) se prakticky vytratil efekt rozličných nastavení pro ten který okruh, všichni najednou mají všechno. Nezdá se, že by rozdílné typy pneumatik a jejich opotřebení hrály takovou roli jako dřív. Je to všechno jen o využití kombinace obou částí pohonných jednotek a hospodaření s energií, což je fajn věc na economy runy, ale ne ve Formuli 1.

V závodě se dá leccos přejít a spokojit se i s málem, kde je ale nový přístup hyper trapný, jsou kvalifikace. Sám jsem na ně vždy koukal s největší oblibou, protože tam nikdy žádný „management” nehrál tak velkou roli. Nemusíte šetřit pneumatiky, nemusíte šetřit palivo, jste to hlavně vy, stroj a okruh a jízda na hranici možností. Výsledkem byla fantastická kola opravdových es, jaké předváděli Senna, Schumacher nebo Verstappen, z moderní historie vzpomeňte třeba kolo Maxe V. v Saúdské Arábii v sezóně 2021. Anebo si ho pusťte teď, pokud někde můžete.

Budou se vám z toho ježit chlupy na těle, je to jízda na absolutním limitu, který nakonec pozdější nizozemský šampion v poslední zatáčce překročil a havaroval. Nic takového dnes není možné ani zdaleka a poslední velká cena v Japonsku to ukázala v tak hloupé nahotě, až je z toho člověku stydno. Podívejte se v přehledu níže, kolik rychlosti ztráceli v druhém tréninku v Suzuce piloti jednotlivých aut ještě před brzděním do poslední šikany za rychlou zatáčkou 130R pořád pod plným plynem. Až 70 km/h! Dřív, než začali brzdit nebo jinak aktivně zpomalovat, přišly o 46 až 70 km/h kvůli dobíjení baterky, aby později měli energii pro elektromotor v dalším kole. To je strašlivé.

Být to jedna zatáčka, vem to čert, ale podívejte se na celá kola s patřičnými daty. Piloti dobíjí v podstatě pořád, i v úvodní sekvenci rychlých zatáček. Výsledkem není nic, co by se blížilo mistrovským kolům z minulosti, je to mistrovství v hospodaření s energií. Což je jistě pěkná věc, ale ne pro Formuli 1. Velkou část kola se jede pod možnostmi pilota i stroje podle limitů pohonu. Pilot jistě hraje pořád roli, ale hraje ji míň než kdy dřív, nakonec se podívejte, jak jsou obvykle v kvalifikaci srovnatelná auta poskládaná jedno vedle druhého, pokud se někomu něco hodně nepovede. Tohle pro mě není F1.

Je škoda, že letošní Džidda (Jeddah) byla zrušena, protože zrovna tam by bylo vidět, o kolik trapnější současná F1 je. Přijdou ale jiné megatrapárny - nedovedu si představit Monzu, to bude jedna velká dobíjecí revue, 250 km/h pod plným plynem na rovinkách, velká bolest bude i Spa, další tradiční okruh. A nedovedu si představit ani Monako, jakkoli zrovna tam by se díky menším autům a „náhodnosti” dostupnosti vyššího výkonu mohlo aspoň něco dít.

Tak či onak to nepřipomíná královskou motoristickou disciplínu ani z rychlíku a mám pocit, že vedení šampionátu už to ví. Tragikomické budiž, že k pořádnému zamyšlení vedla až nedělní nehoda Olivera Bearmana s Haasem, který naboural poté, co nebyl schopen se vyhnout Francu Colapintovi, který „harvestil” (je to „krásné” slovo, nemohl jsem ho vynechat aspoň jednou...) energii před zatáčkou ve tvaru lžíce tak moc, že se mu Oliver B. ani nestihl včas vyhnout, když Colapinto jen zaujal obrannou stopu.

Bohužel pro F1 má tohle všechno jediné řešení - změnit poměr dostupného výkonu motorů. Hybrid to být může, proč ne, na okruhu dává nějaký smysl, ale ne s takovým podílem „elektrické složky”. 80:20 nebo možná i 70:30 by mohlo fungovat. A není těžké to změnit - spalovací motory jsou uměle přiškrcené, baterie mohou zůstat stejné a elektromotory budou o něco slabší. Vyřízené, nejspíš to bude fungovat. Asi to není proveditelné ze dne na den, ale možná už v půlce sezóny by to šlo. Kdyby někdo chtěl. Ale vsadíme se, že FIA chtít nebude.

Organizátoři chtěli hlavně „zelené”, „net zero” formule, tak je prostě budou mít. I s „net zero” ryzího závodění. Navíc týmy, kterým aktuální regulace sedly, budou logicky proti. Dominance Mercedesu bude pro výsledky závodů také trapná, ale to není nové, vždy někdo dominoval a nemusel to být zrovna ten, komu jste fandili. Aspoň na všechno kolem se ale dalo dívat, teď se na to dívat nedá. A jsem přesvědčený, že ke stejnému závěru dojde časem každý, kdo si na plytkých show za jakoukoli cenu vyloženě nepotrpí - současné zdroje zábavy vymizí, nebo se omrzí, zbyde už jen hybridní zmar.

Colapinto lost a total of 70 KM/H
The average speed lost is around 55 KM/H pic.twitter.com/Qp98P5GWsH

— Holiness (@F1BigData) March 27, 2026

Zdroj: Autoforum.cz

Petr Miler