Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Pokusy nařídit ideální řešení pohonu aut na 13 let dopředu jsou tak tupé, že se racionálně uvažující lidé v nevíře uchylují ke konspiračním teoriím, co za tím také může stát. Skandál kolem katarského šampionátu tyto vody jen rozvířil, skutečnost ale bude jednodušší.

Se znalostí všeho, co přinesla technická evoluce posledního století a jak rychle se některé věci změnily za pouhou dekádu, nepotřebuje člověk ani mnoho rozumu, aby věděl, že vývoj je naprosto nevyzpytatelný. A odhadovat jej byť na roky, natož na dekády dopředu je dvěma slovy absolutně nemožné.

Však si jen vzpomeňte, kde byly počítače v roce 1985, jak vypadaly v roce 1995 a co nabídly v roce 2005. Nebo co se stalo na poli mobilních telefonů. V roce 1995 nebyla v Česku jediná GSM síť, v roce 2005 měl mobilní telefon kdekdo. V roce 2005 svět netušil, co to je iPhone, v roce 2015 si jej koupilo přes 231 milionů lidí na celém světě.

A takto bychom mohli pokračovat dlouho, 10 let je i na poli přece jen pomaleji se vyvíjející automobilové techniky nekonečně dlouhá doba, kterou nelze odhadovat. V roce 1991 přišlo první sériově vyráběné auto s xenonovými světly, v roce 2001 jste si je mohli koupit do Škody Fabia. Dnes je nekoupíte skoro do ničeho, protože už i ty byly překonány. V roce 2000 přišlo první auto s elektronickou parkovací brzdou, dnes skoro nekoupíte vůz bez ní. Převodovky, motory, podvozky, cokoli podobného... Prakticky všechny klíčové prvky automobilu prochází překotným vývojem, během něž i méně než 10 let udělá z horké novinky běžnou nebo dokonce už překonanou věc.

Jaký smysl dává za těchto okolností v roce 2022 určovat, jaké bude optimální řešení pohonu aut v roce 2035? No absolutně žádný, k takovému závěru musí dojít i dítě, které ve škole zvládlo velkou násobilku. Političtí představitelů Evropské unie na to nepřišli a nenapověděla jim ani energetická krize, která udělala z provozu elektrického auta ještě dražší a vůbec obtížněji realizovatelnou věc než kdy dříve.

Je to tak tupé, tak nesmyslné, tak nepochopitelné, že se spousta lidí zdráhá uvěřit, že by se to mohlo stát dílem svobodné vůle dospělých lidí. Mluví se o různých konspiracích a právě tyto myšlenky přiživil nedávný korupční skandál kolem fotbalového mistrovství světa v Kataru. Ctíme presumpci neviny, když ale něco vypadá a kejhá jako kachna, nejspíš to bude kachna. Vše tak nasvědčuje tomu, že významní představitelé evropských struktur byli korumpováni tak, aby jednali v zájmu cizích mocností.

V takové atmosféře se nabízí, zda náhodou takto nerozhodují i v jiných věcech, třeba okolo onoho zákazu spalovacích aut resp. nařízení jiných. Je opravdu totálně nepochopitelné, že někdo vybere jedno konkrétní řešení, to nařídí všem a naprosto zatvrzele odmítá přijmout jakoukoli alternativu bez hledu na jakékoli okolnosti a další vývoj. Takové jednání vzbuzuje podezření, zda politici nejednají pod vlivem čínských peněz, což nepřímo naznačuje třeba Carlo Bonomi, šéf Sdružení italského průmyslu, který se takovým rozhodnutím (spolu s průmyslem dalších zemí, ten český nevyjímaje) cítí dotčen.

Na jednu stranu připouští, že na základě jedné kauzy nechce zpochybňovat fungování celé instituce, rád by ale věděl, co za těmito rozhodnutími opravdu stojí, neboť racionálně nedávají smysl. A jeho poznámky strhly lavinu podobných otázek. Není to skutečně Čína, které by takové velké přepnutí a v podstatě vymazání více jak 100 let vývoje dovolilo dohnat náskok vyspělé evropské konkurence, které se jí přes veškerou snahu na poli spalovacích aut dohnat nikdy úplně nepodařilo?

Vyloučit nemůžeme nic, přesto na to řekneme jen: Kéž by! Kéž by to byla korupce a manipulace, to by aspoň člověku vracelo víru ve zdravý rozum, třebaže víru v politiku by to definitivně smetlo do kanálu. Věrni Occamově břitvě k tomu řekneme jen tolik, že jednodušší možnost je obvykle ta správná. Nedokážeme si ani představit, jaký korupční mechanismus by musel stát za tím, aby tak drtivá většina politiků tleskala císařovým krásným šatům, i když je úplně nahý, to prostě není reálně možné.

Bohužel jsme přesvědčeni, že realita je mnohem prostší - zmíněné rozhodnutí je dílem docela obyčejné lidské hlouposti, nevzdělanosti, nezkušenosti a celkové nekompetentnosti. Nakonec proč se dívat až do Bruselu ze země, kde o klíčových průmyslových otázkách rozhoduje „pan Závětrná elektrárna” nebo kde ministr vnitra věší na budovu jím řízené instituce plachty s mrtvolou v pytlích. Je úplně jedno, jaké máte politické názory, toto jsou ukázky docela obyčejné hlouposti a neschopnosti dohlédnout důsledků vlastních rozhodnutí.

Takoví lidé nám dnes vládnou a jsou zjevně schopní všeho. A je to pochopitelně obraz celé společnosti, neboť ta si ze svého středu nedokázala vybrat žádné lepší. Aspoň si ale máme na Vánoce co přát - třeba lepší politickou reprezentaci...

Zdroj: Auto Evolution

Petr Miler