Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nic proti soutěživosti automobilek, ani v nejmenším. Je ale otázkou, zda ještě existuje důvod, proč by nás tento způsob soupeření měl zajímat.

Troufneme si říci, že mezi českými automobilovými médii nenajdete jiné, které by bylo do Severní smyčky Nürburgringu a všemu, co s ní souvisí, zblázněné tolik, jako to naše. Na tento okruh sami jezdíme, otestovali jsme tam několik aut od obyčejné Škody Rapid až po vozy jako BMW M135i, napsali jsme články o tom, jak na Nordschleife nejlépe jezdit či zmapovali historii tohoto okruhu. Dokonce jsme tam kdysi uspořádali i sraz. Pro Ring hoříme, nejraději bychom se tam přestěhovali a utratili poslední korunu za ježdění po něm, přesto nás poslední novinky na poli rekordů tohoto okruhu mezi silničními auty ale nechávají chladnějšími, než by za jiných okolností měly.

Důvod lze popsat jediným slovem: oportunismus. Za bojem o co nejlepší čas už se v příliš velkém množství případů neskrývá snaha postavit co nejlepší silniční sporťák, který pak své kvality předvede i v Zeleném pekle, ale do značné míry účelová snaha dosáhnout nejlepšího času a ten pak prodat jako pět hvězdiček v crash testu. Obojí může mít svůj reálný význam, pokud se za tím ale skrývají reálné kvality dostupné alespoň pro omezené spektrum lidí. Tři poslední rekordy ale míří trochu jiným směrem.

Kontroverzních 6:52 Lamborghini Huracán Performante se z dnešního pohledu jeví jako ještě docela rozumný počin. Tento Huracán si může každý - tedy každý s penězi - koupit a i když je otázkou, jestli byť jen trochu podobného výsledku dosáhne bez demontáže sedadla spolujezdce, osazení vozu pneumatikami, na které se nalepí i ten poslední kamínek na běžné silnici a následných hrátek ve střižně s videem to dokumentujícím, aspoň nějak to jde. Berte to s nadsázkou, pochopitelně, výkony jeho posledních pokořitelů jsou ale reálně dosažitelné ještě hůře.

Nejdříve jsme tu měli čas 6:49 neznámého elektrického supersportu. Že je neznámý, by až tak nevadilo, stejně jako to, že je elektrický. Ale fakt, že je prakticky neprodejný a nikdo ho nikdy neviděl jinde než na videu s rekordem? Co je tohle za produkční silniční auto? A teď tu máme další výkon, který znovu chce být rekordním pro silniční sériovky. A znovu nad ním visí otazníky.

Postaral se o něj McLaren P1 LM, tedy okruhová verze McLarenu P1 upravená tak, aby mohla na silnice. A postavená v pěti kusech. Skoro se chceme ptát, jestli je ještě třeba něco dodávat, ale pár slov přece jen přidáme. Je to něco velmi podobného, jako kdyby kdosi přestavěl Formuli 1 na silniční auto (a že to jde), vyrazil s ní na Ring a řekl, že nový rekord silničních vozů je jeho. Technicky... ano, ale co to znamená pro nás krom pohledu na pýchou se dmoucí trika lidí, kteří za takovým počinem stojí?

Nechceme tím shazovat výkon P1 LM, jeho jízda pod taktovkou Kennyho Bräcka je skvělá, navíc neobvykle dobře natočená. A mohla být i rychlejší, všimněte si nepovedeného výjezdu z Adenauer Forst (asi 1:46) a pár dalších bizarností jako je práce pilota s DRS za podivného držení volantu ve více jak 320 km/h (cílová rovinka) či předjetí auta rozmazaného na videu (o chvíli později). Přesto je výsledkem čas 6:43, který z výkonu 6:45 zmíněného elektrického Nia EP9 smazává další dvě. K tomu je třeba dodat, že P1 LM na okruh dojel po vlastní ose a stejně se přesunul i zpátky do Velké Británie.

I tak máme tendenci říci: „A co?” P1 LM je ohromující auto už podle svých specifikací, ale koupit se dávno nedá a je tak extrémní, že jeho schopnosti stejně kdokoli využije jen na okruhu. Že tam s ním na něj může dojet, je pěkné, ale asi to na poněkud smíšených pocitech z tohoto druhu zápolení mnoho nemění. Zajímají nás hlavně časy skutečně sériových silničních aut - třebaže velmi drahých - která budou obvykle ježděna na silnicích a mohou také na okruh. P1 LM fascinuje, pro svět produkčních silničních aut ale jeho rekord, obáváme se, neznamená prakticky nic. Z podstaty to nemůže být věc, která výrobce skutečných silničních sériovek zvedne ze židle...

Takto vypadá McLaren P1 LM zvenčí i zevnitř poněkud detailněji

Petr Miler