Autoforum

/

Foto: Wagner Autozentrum, publikováno se souhlasem

Vypadá velmi nenápadně, na první pohled je to prostě jedna z luxusnějších verzí Superbu, jakých na silnicích potkáte každý den nespočet. Ve skutečnosti je to ale spíš skrytá přízemní stíhačka. Teď může být vaše, nijak zvlášť draho.

Škoda Superb třetí generace se nikdy nepřiblížila čemukoli, co by šlo s klidným svědomím nazvat sportovním autem. Ani velmi sympaticky jezdící verze 2,0 TSI 4x4 takový dojem nedělá, a protože česká automobilka nikdy nepřišla s variantou RS, v továrním provedení jsme nic takového prostě nedostali, maximem byla verze SportLine. Přesto je třeba říci, že to není pomalý stroj - verze s motorem 2,0 TSI disponovala výkonem až 206 kW (280 koní, později 200 kW/272 koní) a točivým momentem 350 Nm. Z 0 na 100 km/h takový Superb dokázal zrychlit za 5,6 sekundy a ve 250 km/h jej v dalším rozletu zastavil jen elektronický omezovač.

Přesto jde hlavně o povedený kompromis mezi rychlostí, komfortem, prostorem a praktičností, zejména v případě kombíku. Ten s nadhledem zvládá dlouhé přesuny daleko za limitem rychlostí, které většina lidí považuje za běžné. I z takového vozu ale lze něco jako supersport udělat, jen je třeba se vydat cestou komplexního tuningu.

Přesně to udělal německý majitel auta na fotkách okolo, který si v říjnu 2019 koupil kombík v celkem luxusní specifikaci. Není to Laurin & Klement, vypadá to na verzi Style s řadou příplatků, tím hlavním je tu ale právě motor 2,0 TSI a pohonem všech. Časem mu ale nepřišel dost dobrý, a tak jej svěřil jednomu z vyhlášených tunerů, firmě APR. A ta z rodinného kombíku udělala auto schopné rozzářit úsměv na tváři nejednomu českému tátovi od rodiny, který si je vědom praktických předností Superbu a zároveň se nechce úplně vzdát svých řidičských ambicí.

Rozsáhlá úprava motoru i celé pohonné soustavy vozu skrytá za označení Stage 3 dovoluje motoru generovat výkon až přes 500 koní, majitel ale navzdory ambicióznějším hardwarovým úpravám zůstal na naladění na 310 kW alias 421 koní. I to je ovšem pořádný výkon, BMW M3 v té době nebylo o moc silnější. Auto je zbavené omezovače a i takto se podle prodávajícího na dálnici rozjede až k 300 km/h, při plném využití potenciálu úpravy i za nic. Pohybujeme se tedy v teritoriu supersportů let nedávno minulých, takové Ferrari 458 nejede o moc líp. A zkuste do něj složit kočárek...

Asi o 150 koní vyšší výkon oproti sérii dvoulitrový motor dává po instalaci nového turba, upraveného sání, lepšího mezichladiče stlačeného vzduchu, výkonnějšího palivového čerpadla, svíček nebo nového výfukového potrubí. A pochopitelně nechybí jiný software řídicí jednotky. Kdybyste si takové auto chtěli postavit sami, budete potřebovat okolo 1 milionu Kč, i když za základ použijete nijak mimořádně zachovalou ojetinu, je to prostě drahá verze v drahé úpravě. Tento vůz je levnější.

Kouzelné na něm navíc je i to, že vypadá záměrně naprosto sériově, není na něm nic, co by jeho výkon dávalo znát. Podívejte se na něj sami, nepoznáte ho od jakéhokoli jiného Superbu, není podle čeho. Za 7 let na světě toho nenajel úplně málo, i když 96 300 km na tachometru není ani nic hrozivého. Teď hledá nový domov s cenou 27 948 euro, čili asi 680 tisíc Kč.

Auto vypadá skoro netknutě a podle prodávajícího je prý v perfektním stavu i technicky mj. díky pravidelnému nadstandardnímu servisu. S ohledem na vše řečené nezní ani jeho cena úplně nezajímavě. Není to vyloženě levné auto, to ne, požadovaná suma jsou ale peníze, za jaké na Ferrari nepořídíte náhradní sadu karbon-keramických brzd. A zkuste do italského kupátka naložit rodinu i se vším, co potřebuje na víkend strávený mimo domov. U naprosté většiny z nich se ani nemusíte pokoušet, mívají problém už s větší dámskou kabelkou...

Zdroj: Wagner Autozentrum GmbH/@Mobile.de

Petr Miler