Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Kdo by jezdil tím překonaným špinavým dieselem, když může mít senzační čistý a pokrokový elektromobil? No, třeba ten, kdo nechce prodělat kalhoty. A čas nebo místo na tomto konstatování zjevně nic nemění, nová data z Austrálie hovoří pořád o tom samém.

Zase jsem tento týden četl jednu analýzu dlouhodobých nákladů nadšeného majitele elektromobilu na provoz jeho auta, která ukazovala, jak skvěle vybral, když ušetřil tolik a tolik za palivo či servis. Ani jsem tentokrát nemusel reagovat, neboť se našel někdo jiný, kdo mu - jistě nerad - zkazil radost prostou otázkou v navazující diskuzi: „A co ztráta hodnoty?”

Dlouhodobě největší položka v nákladech na provoz aut, jejíž existenci připomínáme už 10 let, platila za takovou už v době, kdy elektrická auta nikdo pořádně nekupoval. Protože automobil je (až na globálně nevýznamné výjimky) prostě postupem času cenu ztrácející věc. A pokud nejezdíte 100 tisíc kilometrů ročně, které znamenají tak vysoké náklady na palivo, servis, pneumatiky, brzdy a další spotřební materiál, ztráta hodnoty téměř vždy dalece převáží cokoli jiného, co můžete ve spojení s provozem auta vydat.

Proto má smysl si této položky všímat mezi prvními, v extrému se může stát, že za provoz nějakého auta za milion korun, které za 4 roky ztratí na hodnotě 700 tisíc Kč, dáte ve výsledku víc než na provoz Ferrari za 7 milionů, které se po stejné době dá prodat jen o 500 tisíc Kč levněji. Není to zase tak složitá matematika, přesto ji mnozí odmítají brát v potaz, i když se nedá obejít ani poněkud matoucími leasingy.

Ještě do jiného časoprostoru ale tyto výpočty posílá nástup elektrických aut, která jsou prostě novým „živočišným” druhem. Hlavním problémem je jejich konstrukční podstata, tedy baterie s omezenou životností, jejichž náhrady jsou extrémně drahé. Už to tlačí cenu vozu v čase rychle dolů, o zbytek se stará jejich vnucování na trhu nových aut, které možná zajistí odbyt tam, ale už ne v bazarech. Výsledkem je mohutný převis nabídky nad poptávkou, což tlačí cenu znovu níž. A protože automobilky jsou nuceny těchto vozů prodávat víc a víc nabízí je stále levněji i pod nákladovými cenami, což je další faktor přispívající poklesu hodnoty ojetin.

Propady jsou opravdu enormní, nakonec jsme psali o mnoha případech, které přivádí majitele až k zoufalství. Podobné anekdotické důkazy ale příznivce elektromobilů nedojímají, a tak je zas jednou doplníme tvrdými - v tomto případě velmi tvrdými - daty. Tentokrát pochází z Austrálie od tamní asociace prodejců aut AADA (Australian Automotive Dealer Association), která pravidelně vydává svůj výroční Automotive Insights Report, který se mj. zabývá poklesem hodnoty elektrických a hybridních aut. A navzdory tomu, že elektromobily jsou v tomto ohledu na pranýři už mnoho let, se situace pro ně ani tentokrát nelepší.

Naopak se ukazuje, že tato auta ztrácí hodnotu relativně stále rychleji. Zpráva konstatuje, že elektrická vozidla za ztratila za uplynulých 12 měsíců v průměru 24,9 procenta, tedy celou čtvrtinu své hodnoty. To je víc než dvakrát tolik, kolik je spojeno v průměru s benzinovými vozy (11,5 procenta), a dokonce pětkrát tolik, než o kolik hodnotu ztrácí v průměru dieselová osobní auta (5 procent), jak doplňuje Drive.

Jde opravdu o krutou matematiku, neboť zatímco diesel za milion stál majitele za první rok touto optikou v průměru 50 tisíc korun, u elektromobilu šlo o 250 tisíc Kč. Nejlépe pak ze zprávy vychází hybridy s pouze 1,7procentním průměrným poklesem, tato anomálie je ale způsobena hlavně dočasnou omezenou dostupností nových Toyot, které mají i na australském trhu dominantní podíl. Označme to za výjimečnou situaci, zbytek je standard, který se opakuje rok co rok a AADA ji kromě zmíněného připisuje stále více „agresivnímu zlevňování výrobců”. To elektromobily pod tíhou svých či cizích plánů vyrábí bez vazby na poptávku a pak je prostě musí nějak dostat do oběhu.

Berme to jako asi už 58. poučení na tomto poli, které nakonec připomíná, že všechny tyhle nemocné hrátky s trhem někdo zaplatí. A představa, že to vždy budou „ti druzí” skrze dotace na elektromobily, uměle zdražené nákupy spalovacích aut, ohnuté zdanění či výhodnější parkování nebo dálniční poplatky, je lichá. Sekera zjevně padne i na ty, kteří si tyto vozy koupí. A měli by dvakrát zvážit, zda jim to za takové peníze stojí.

Zdroje: AADA, http://www.aada.asn.au/wp-content/uploads/2025/02/2025.02.13-Annual-AIR-2024.pdf Automotive Insights Report], Drive

Petr Miler