Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Zvlášť v dnešní době je na místě chovat se co nejefektivněji, nevyhazovat peníze za zbytečnosti a současně nešetřit na nevhodném místě. Jak je to s palivem pro auta? I tady lze mrhat prostředky, oběma způsoby.

Debaty o skutečném přínosu pohonných hmot různých značek a typů nikdy neskončí. Subjektivní dojmy z natankování u oblíbené benzínky jsou zdrojem konverzací po celém světě. Ještě dlouho můžeme čekat boje zastánců například žluté čerpací stanice, která je určitě lepší než ta vedlejší s červeným logem. Ještě záživnější jsou laické rozbory kvality jednotlivých paliv - dražší musí být přece lepší, což léta rozporují spořiví řidiči tankující každý týden po rodinném nákupu u nejbližšího hypermarketu. Jaká je ale realita? V případě benzinu to není zase tak velká věda.

Začít musíme u klíčové veličiny známé jako oktanové číslo, která udává odolnost paliva ve směsi se vzduchem proti samozápalu při kompresi ve válci. Samovolné vznícení je známé pod pojmem klepání motoru a jde o nekontrolované detonační hoření nastávající před tím, než píst dosáhne horní úvratě. Časté klepání může agregát velmi rychle odrovnat. Výrobci používají čidla klepání, jejichž data jsou používána k úpravě předstihu zážehu směsi. Motor se tak umí přizpůsobit palivům s různým oktanovým číslem, aniž by mu hrozilo poškození. Ale pochopitelně, vše má své limity.

Hodnota vhodného oktanového čísla pro auto je obvykle vidět na víčku palivové nádrže (může jich zde být více, obvykle optimální a minimální), v případě čerpací stanice je vždy viditelně označena přímo na tankovací pistoli, nebo v bezprostřední blízkosti čerpacího stojanu. Vyšší číslo ale automatiky neznamená vyšší výkon, což je častým důvodem utrácení peněz za dražší tankování. Vyhledávání stanic s vysokooktanovým benzínem je doporučeno majitelům přeplňovaných motorů nebo jednotek s vysokou kompresí, protože uvnitř válců vzniká kritická teplota schopná nechtěné samozápaly vyvolat.

I benzíny se stejným oktanovým číslem od stejného výrobce se ale mohou cenově lišit, protože se u nich liší množství používaných aditiv. Podobné pravidlo platí i u nafty. Základní složky pohonných hmot jsou neměnné, operuje se ale se složkami dodatečně přidávanými při výrobě. Dražší nabídka často obsahuje obohacené látky slibující například odstranění karbonových i jiných usazenin, oxidační stabilitu, odolnost proti dalšímu zanesení při dlouhé nečinnosti motoru a podobná lákadla. A obvykle to nejsou marketingové výmysly, tato aditiva tedy mají svou hodnotu.

Ani ta ale citelnější zatlačení do sedačky při odjezdu z čerpací stanice opravdu nezaručí, stejně jako nesmyslně vysoké oktanové číslo. Ideální tedy je používat palivo s předepsaným oktanovým číslem věrohodné značky, které reálně nabízí to, co slibuje, takto dostanete ze svého auta nejvíce výkonu za nejméně peněz. Nižší než předepsané oktanové číslo v nouzi použít lze, chce to ale přizpůsobit mu styl jízdy a co nejdříve doplnit správný benzin. Dlouhodobé používání benzinu s nižším oktanovým číslem se nevyplatí - rozdíly v ceně jsou malé a následky pro motor potenciálně neblahé.

Vozu naopak můžete vždy dopřát lépe aditivované palivo za více peněz, tím nic nezkazíte, výsledkem ale bude jen lepší pocit. Po vyšším oktanovém čísle ale má smysl sahat pouze tehdy, je-li pro motor předepsané, nebo jste motor upravovali. Z moderních turboagregátů je snadné dostat více výkonu pouhou úpravou elektronického řízení a zde obvykle dostanete tím více, čím vyšší oktanové číslo benzin má. Sami můžeme posloužit zkušenostmi s výrazně upravenými turbomotory koncernu VW, u nichž přímo úpravce hovoří o jiném výstupním výkonu v závislosti na použitém palivu. A i v praxi je rozdíl znát.

Mirek Mazal