Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Příchod autonomních vozů je čím dál pravděpodobnější, třebaže není jasné, kdy nastane. Otázka odpovědnosti jejich jednání ale stále není zodpovězena.

Autonomní vozy jsou logickým krokem vývoje, který dnes vidíme ve sledování mrtvých úhlů, stereo kamerách řídících auto pomocí čar na silnici, radarových tempomatech, tahání za volant v případě přejíždění čáry bez směrovky a podobných pomocnících. Tento vývoj potlačuje roli řidiče při řízení auta, třebaže mu to řízení v některých chvílích usnadňuje.

Většina řidičů nemá řízení auta za nějakou zábavu nebo koníček, což jim nelze mít za zlé. Někteří z nich by autopilot vítali, tím více, kdyby bylo provozování takto vybaveného auta zvýhodněno levnějším pojištěním. Většina z nich by však autopilotu stále příliš nevěřila, protože je podle nich řízení pro počítač příliš složité. Například Google je ale s vývojem autopilota pro městský provoz docela daleko, třebaže před sebou má ještě dlouhou cestu. Podle předpovědí čeká ve vzdálenější budoucnosti autopiloty velký rozmach.

Jedním z problémů je, že i autonomní auta se mohou dostat do nehody nebo ji samy způsobit, však už současné asistenty nám při testech pravidelně připravují horké chvilky. Podle Googlu jsou autopiloty lepší v tom, že například ve městě dokážou sledovat všechny podněty najednou lépe než člověk a nikdy se neunaví ani nerozptýlí.

Mohou ale něco přehlédnout. Na senzorech může být bláto, potáhnete přívěs, může se objevit chyba v elektronice nebo cokoliv, co může způsobit chybné vyhodnocení situace a okolí a problém je na světě, i kdyby to mělo být pouze zastavení či stání v zákazu nebo nějaká jiná banalita. Větší problém by pak mohlo znamenat nedání přednosti v jízdě, vjezd do jednosměrky špatným koncem kvůli chybě v Mapách Google nebo srážka při změně jízdních pruhů.

Pokud vůz nemůžete ovládat, logicky byste neměli být odpovědni za jakékoliv přestupky či nehody, které on způsobí. Robota či software ale nelze potrestat, takže se nabízí sankce pro jeho konstruktéry, tedy například Google. Takovéto korporace však jsou schopné při koupi vozu s autopilotem dávat k podpisu papír, kterým je zbavíte veškeré odpovědnosti za činy spáchané autopilotem a vezmete ji na sebe. Nebo, budete-li stále vnímáni jako řidiči, odpovědnost půjde za vámi hned, třebaže vaše konání v autě bude jen těžko možné považovat za řízení auta, jak je známe dnes.

Samozřejmě, chyby v elektronice nebo v jakékoliv jiné konstrukční části auta by mohly být řešeny svolávacími akcemi, jak se v poslední době děje ve velkém zejména u General Motors. V případě nehod by zase mohlo velmi dobře posloužit video a další data, která autonomní vozy zaznamenávají, třeba k rekonstrukci případu.

Nejoptimističtější odhady začátku prodeje autonomních vozů hovoří o nějakých šesti letech od nynějška. Pokud by se měly vyplnit, je nejvyšší čas začít připravovat nové zákonné normy.

Kromě legislativních omezení či nedostatků však existuje také lidská nedůvěra ve stroje. Normálním, člověkem ovládaným autům dnes věří snad každý. Z něčeho, co však nelze nijak ovládat, pramení z pochopitelných důvodů větší obavy. Možná si vzpomenete například na ne tak dávnou aféru s nekontrolovatelně zrychlujícími Toyotami. Lidskou hlavu nelze tak snadno ovlivnit jedním zákonem, bylo by potřeba delší a důkladnější propagandy, která však společnosti a zejména vládám a na ně napojeným nátlakovým „občanským sdružením” nebývá cizí.

Autonomní vozy tedy jsou dalším krokem vývoje, ale nebuďme příliš optimističtí. Jednak představují přínos spíš pro ty, které řízení moc nebaví a pro nás zapálené řidiče znamenají spíše hrozbu, když vidíme, jak postupuje legislativa ve všemožných oblastech lidského života dnes, a jednak nejsou ani zdaleka tak růžovou budoucností s nulovým počtem nehod, jak je někteří vidí.

... podobně jako Mercedes, který ale zatím pracuje spíše na co nejdokonalejších pomocnících, než na zcela autonomním voze

Zdroj: New York Times

Marek Bednář