Autoforum

/

Foto: Nissan

Dotyčný nepoznal nic mimořádného, s elektrickým autem se dnes stejně jako s tím spalovacím žít zdaleka nedá. Jeho reakce ukazuje hlavně to, jak tíživý tento stále nadále je. A jak moc se realita liší od slibů automobilek i slov elektrických apoštolů.

Občas si říkáme, jak mnoho prozíravosti je třeba, aby člověk vytušil některé problémy dříve, než je s nimi konfrontován. Některé věci jsou nepochybně složité a vyžaduje poměrně mnoho představivosti, abyste si o budoucí realitě udělali obrázek předem, v případě použitelnosti elektromobilů ve srovnání se spalovacími auty ale stačí velmi jednoduchá matematika, která vám ukáže, jak dalece jsou jejich světy vzdálené. A jak moc pro vás elektrické auto může být použitelné.

Většina současných spalovacích aut má nádrž na 50 až 60 litrů paliva, které doplníte během pár minut. Už mnohokrát jsme počítali, že 1 litr nafty odpovídá asi 3,9 kWh uložených v akumulátoru, a to i po přibližném zohlednění rozdílné efektivity spalovacího a elektrického motoru. Jinými slovy nádrž (vezměme 55 litrů) v dieselovém autě skrývá ekvivalent asi 214,5 kWh v akumulátorech. Takové baterky dnes žádný elektromobil z řad běžných osobáků nemá, navíc kdyby je měl, váží přes tunu a zaberou polovinu auta. Plná nádrž váží pár desítek kilogramů a zabere skromný prostor obvykle kdesi pod zavazadelníkem či zadními sedadly.

Už to představuje obrovské rozdíly, však běžnou kapacitou baterií je dnes hodnota okolo 70 kWh. K tomu je ale třeba dodat, že u obyčejné čerpací stanice do spalovacího auta doplňujete energii výkonem asi 3,9 MW, což je oproti elektroautům úplně jiný svět. V jejich případě se za „rychlé dobíjení” považuje takové, které probíhá výkonem 24 kW (tedy 162krát pomaleji), i nejlepší nabíječky dnes pracují s 250 nebo 350 kW. To je v prvním případě pořád asi 16krát méně, navíc kolik takových je? A kolik aut s takovým dobíjecím výkonem umí pracovat, jak dlouho je možné jím baterie soustavně plnit (z 0 na 100 % to rozhodně není)? Uvážíme-li, že prakticky okamžitého doplnění palivové nádrže dosáhnete i u čerpací stanice kdesi v polích, prostě skoro kdykoli a kdekoli, a plnění asi třetinového akumulátoru dosáhnete za mnohonásobně delší čas pouze za naprosto optimálních podmínek, nejsou to ani jiné světy. Jsou to dvě odlišné galaxie.

Spousta lidí ale zjevně nemá schopnost takovéto úvahy na jedné straně, k tomu se jim vypráví nesmysly ze strany druhé. Automobilky a zastánci elektromobility rádi tvrdí, jak žádný problém vlastně neexistuje, čemuž za neschopnosti dopočítat se reality mnozí snadno uvěří. Jedním z takových byl i Američan Alan O'Hashi z Colorada, který si pořídil elektrický Nissan Leaf v domnění, že s ním bude jezdit dál jako se spalovací autem. Spletl se.

Po koupi vozu se vydal na výlet po Wyomingu, kdy chtěl postupně urazit skoro 4 200 km. Po 15 hodinách ale ujel pouhých 286 km, které by se spalovacím vozem urazil za dvě tři hodiny levou zadní. A byl z toho pochopitelně frustrován, neboť jeho vidina ujetí více jak čtyř tisíc kilometrů v řádu dnů se rychle rozplynula. Faktické dopady výše naznačených výpočtů poznal na vlastní kůži.

Na tom by nakonec nebylo nic až tak zvláštního, podobných příběhů už jsme pár slyšeli, ten od pana O'Hashiho je pozoruhodný tím, že jeho frustrace byla tak hluboká, že se o své zkušenosti rozhodl napsat knihu nazvanou „Na stopě: Úzkost z elektrického vozu” (v originále „On the Trail: Electric Vehicle Anxiety”), kterou nyní prodává přes Amazon, aby před elektromobily varoval ostatní. To musel být opravdu hodně smutný zážitek...

„Bylo krutým probuzením, když jsem zjistil, že nabíjení není tak rychlé, jak vás někteří lidé přesvědčují, nejčastěji prodejci,“ říká dnes. Někteří na jeho knihu říkají, že zvolil špatné auto (jasně, Tesla by byla určitě skvělá...), jiní, že vlastně neříká nic nového. Neříká, ale to je právě to - ono není mnoho co nového říci, elektrická auta provází úplně ty samé problémy, které limitovaly jejich použitelnost už v 19. století. Konkrétní čísla se změnila, jistě k lepšímu, princip je ale pořád stejný - jde o vozy s nesrovnatelně horší použitelností, které navíc stojí nesrovnatelně více peněz. Jsou pořád stejně nekonkurenceschopné jako kdykoli dříve, jen dnes se je někdo rozhodl nařídit. Z toho máme být nadšeni?

Zdroj: Carscoops

Petr Miler