Autoforum

/

Foto: Cars and Bids, tiskové materiály

Tomu se říká bolestivá lekce. Některým se takové bohužel dostane až ve chvíli, když s takto koncipovaným autem zkusí žít. S určitými způsoby využití jsou dnes elektrická auta neslučitelná až do té míry, že se někdo klidně zbaví i skoro nového vozu za cenu obrovských ztrát.

Zrovna o uplynulém víkendu se mě jeden známý, obecně racionální člověk, ptal, proč máme takovou pifku na zavádějící informace o elektrických autech, neboť pohádky se v automobilové žurnalistice vypráví o kdečem. Přirozeně jsem zareagoval ve zlomku vteřiny - protože za několik dekád, po které se tomto oboru ve volném čase věnuji, jsem nepoznal, aby se šířené informace o čemkoli tak dalece vzdalovaly od reality. A s takovou vehemencí, někdy až křečovitě vytvářely zavádějící obraz něčeho, co neexistuje.

Na rozdíl od jiných médií nežijeme v křišťálových zámcích automobilových redakcí, kde jejich členové odtrženi od reálného života kdesi mezi místními a zahraničními prezentacemi v luxusních hotelích zcela neadekvátních charakteru představovaného auta i společnosti, která jej vyrábí, vypráví příběhy o vozech, které si ani sami nekupují, ani s nimi dlouhodobě nežijí. My se pohybujeme mezi skutečnými lidmi, kteří auta skutečně kupují a používají je ve svých skutečných životech. A sledujeme primárně jejich spokojenost, ne zájmy inzerentů.

Díky tomu intenzivně vnímáme zpětnou vazbu reálných majitelů či uživatelů včetně četných stesků nad tím, že uvěřili té či oné zprávě, té či oné recenzi, tomu či onomu - někdy nedbalému, někdy záměrnému - vykreslení určitého auta coby použitelného pro něco, pro co nakonec použitelné není. Anebo sledovali pouze povrchní informace, které například - znovu někdy nedbale, někdy záměrně - vykreslily jen krátkodobé benefity a ignorovaly dlouhodobé nedostatky. Pak mají auto, které je netěší a jen stojí zbytečné peníze navíc.

Takové osudy nás rmoutí a snažíme se nabízet realističtější pohled na skutečnost, protože prostě nechceme, aby někdo vyhazoval peníze za věc, která mu nebude sloužit tak, jak si představuje, popř. to nebude dělat tak efektivně, jak očekává. Jsme přesvědčeni, že většina lidí dojde ke správnému závěru sama, stejně ale jako já nerozumím „jelenům”, jiní nerozumí autům a snáz se nechají přimět k jednání, které pro ně samotné není optimální. Proto přidáváme informace navíc, ať se každý může rozhodnout sám co nejsprávněji. A přidáváme je tím vehementněji, čím víc někdo obrací realitu naruby. Jinak se snadno stane to, co se přihodilo majiteli auta na fotkách okolo.

Jde o stále skoro nový Lucid Gravity, velké SUV stále americké automobilky, která se snaží být jakousi lepší Teslou. Majitel jej pořídl teprve září 2025 a používat ho chtěl v Brooklynu, což nezní jako místo, kde by to nebylo možné. Přesto jej po pár měsících a pouhých 643 ujetých kilometrech raději prodal s obrovskou ztrátou, neboť přišel na to, co zjišťuje stále víc kupců elektrických aut - že se s nimi nedá žít a vrací se zpátky ke spalovacímu pohonu.

Příběh tohoto člověka je opravdu katalogový - auto vlastně ani nijak zvlášť nehaní a souhlasí s prezentovanými krátkodobými pozitivy, problémem se ale stala klasická kombinace kapacity baterií a doby jejich dobíjení. Vlastník vůz nabídl po zmíněném čase a nájezdu přes aukční portál Cars & Bids s tím, že jde sice o „úžasné auto”, vlastnit ho je ale jako používat muscle car s osmiválcovým Hellcatem a pak si uvědomit, že nejbližší čerpací stanice je 350 kilometrů daleko. A i s tím by se nakonec dalo žít snáz než s Lucidem...

Dotyčný zkrátka nebydlí na místě, kde by vůz mohl dobíjet doma. Nereálné je i rozumné nabíjení po cestě. Původně tedy počítal s tím, že auto bude nabíjet v práci, možnosti jakkoli komfortního dobíjení se ale jedna za druhou rozpadaly až do té chvíle, kdy auto musel poslat do světa. Zaplatil za něj 141 550 dolarů, tedy skoro rovné 3 miliony Kč. V aukci za něj ale nikdo nedal víc než 123 000 dolarů, tedy necelých 2,6 milionu korun. To je 400 tisíc Kč pryč za dva měsíce a 643 km - stačilo málo, aby ho jeden každý ujetý kilometr stál tisícovku, na míle to vychází skoro přesně.

To zabolí, na výběr ale neměl - pro to, jak s autem potřebuje jezdit a kat, je pro něj prostě nepoužitelné. „Plánoval jsem nabíjet v práci, ale nabíječky nefungují a zjevně neexistuje žádný plán na jejich opravu. Protože doma nemám nabíječku a nemohu si ji nechat nainstalovat, stalo se to neřešitelným problémem,” uvedl v diskuzi pod aukcí. „Snažil jsem se najít jiné řešení, ale v New Yorku se většina nabíječek (všechny ty, které mi vyhovovaly) nacházela v parkovacích garážích, kde musíte platit přemrštěné ceny za parkování, abyste mohli nabíječky používat. Žiji rušným životem, takže jsem prostě nemohl najít funkční řešení,” dodal.

Do budoucna návrat k elektřině nevylučuje, teď by si ale snáz vystačil i s oním Hellcatem. Co si nakonec koupí, nevíme, jeho bolesti ale rozumím - mám to podobně. Elektrická auta mi ani nevadí, pro můj zejména pracovní život jsou ale zcela nepoužitelná. Přesto mi je někdo pořád vnucuje a zkouší mě přesvědčit, že jsem hlupák, když si takový vůz nekoupím. Za mě jsou ovšem na lodi s podobným jménem spíš ti, kteří tyto vozy dokola vychvalují pro jejich krátkodobé přednosti a naprosto ignorují to, že někdo také žije nějak nebo někde způsobem, pro který jsou z podstaty nepoužitelné. Že to může být také Brooklyn, tedy New York, je jistě překvapivé. To ale nakonec jen podtrhuje, jak komplikované to je v Horní Dolní...

Zdroj: 2026 Lucid Gravity Dream Edition@Cars and Bids

Petr Miler