Autoforum

/

Foto: Bring a Trailer, tiskové materiály

Pokud ve složitějších časech přemýšlíte, jak by také šlo vydělat peníze a zajistit se na stáří, tohle vypadá jako zaručený způsob. Kupte si ne zcela tuctové auto klidně za normální peníze a zavřete ho na dlouho do garáže. Srdce nadšence z toho zabolí, ale vaše peněženka dost možná zajásá.

Cenu čehokoli na fungujícím trhu určuje jediné - vztah mezi nabídkou a poptávkou. Proto chléb běžně nestojí 200 Kč, i když by bez něj bylo těžké žít. Ne snad, že by mnozí nebyli ochotni i takovou sumu zaplatit, pořád by se ale našlo dost firem, které by jej nabídly za zlomek této částky. Oproti tomu Ferrari může ceny šponovat stále výš skoro bez obav. Ač se výrobní strop každým rokem zvyšuje, stále je zde více zájemců než nabízených exemplářů. Ucho se jednou utrhne, to už je dnes zřejmé, ale zatím to pořád funguje.

Stejný princip neplatí jen u nových věcí, ale také u těch starších, kde do hry vstupuje jeden podstatný faktor - neustále jich ubývá a žádné skutečně nové ve zcela původním provedení už nemohou vzniknout. Zájemců o skoro cokoli staršího ale zůstává stále dost, a proto ceny oněch starých věcí šplhají stále směrem vzhůru. U aut jsme toho svědky pravidelně a dnes se podíváme na jeden docela extrémní případ.

Aukční firma Bring a Trailer se totiž pochlubila tím, že se jí podařilo prodat jeden 38 let starý vůz za 230 tisíc dolarů, tedy asi 5,1 milionu Kč. Na tom by nebylo nic zvláštního, na aukce veteránů to není zase tak extrémní suma, tady ale nejde o žádnou očividnou historickou zvláštnost. Navíc je taková prodejní skoro desetinásobná ve srovnání s tou, která byla za vůz původně zaplacena.

Jde o Buick Regal, který byl vyroben ve statisících exemplářů. A i verze Grand National, o které je řeč, vznikly desetitisíce kusů. Přesto není úplně obyčejný. Pes je zakopaný v tom, že se jedná o provedení GNX (Grand National Experimental), kterého vzniklo pouze 547 exemplářů.

GNX bylo postaveno v roce 1987 s motorem 3,8 V6 turbo o výkonu 280 koní, což tehdy stačilo na stovku za 4,7 sekundy, i když výkon na zadní kola přenášel jen čtyřstupňový automat. Hlavní klíč k výjimečnosti tohoto stroje je ale ještě jinde - najeto má pouhých 2 200 mil, asi 3,5 tisíce km. Neujel tedy skoro nic, téměř celých 38 let stál v garáži a je dodnes přesně v tom stavu, v jakém jej v roce 1987 vyexpedovali z továrny.

Někdo jej uložil v garáži s tímto cílem, nejde tedy o žádný náhodný nález. Majitel navíc cenu šponoval, seč to jen šlo, oni v aukci stejné firmy odmítl nabídku na 142 tisíc USD, tedy asi 3,2 milionu Kč. Ani to přece není málo, o rok později je dostal o dalších 1,9 milionu víc. A přes „pět mega” už vzal. Auto tak má nového majitele, který s ním může vyrazit i za řidičským štěstím, ne že ne - má za sebou veškerý nezbytný servis.

I když šlo už v roce 1987 o zvláštnost, tento vůz byl jako nový prodán za necelých 30 tisíc dolarů. To je dnešním kursem asi 670 tisíc Kč, vážně nešlo o zase tak mimořádné auto. A i když započteme inflaci, jsme na asi 84 tisících USD, 1,8 milionu současných korun. Oběma sumám je zmíněných 5,1 na hony vzdálených. Majitel tak vydělal miliony jen tím, že auto prostě nechal dekády stát v garáži. Asi ho za to nepochválíme, s auty se má jezdit. Ale i tohle je způsob, jak lze s automobilem efektivně naložit...

Zdroj: Bring a Trailer

Petr Miler