Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Je to v prvé řadě další připomenutí toho, jak na elektrická auta nejde „prostě jen přejít”, to by pak skoro nebylo co řešit. Je třeba jim uzpůsobit svůj život. K lepšímu? V tomto případě ani náhodou. A dopady daleko přesahují mírnou úpravu denní rutiny.

Pokud má někdo pocit, že elektrické auto jde jakkoli rychle nabít, pak nikdy žádné nepoužíval, nedával pozor při fyzice nebo příliš věří tomu, co říkají jejich výrobci. Realita je taková, jak byla z naší strany nesčetněkrát i velmi názorně popsána. Baterie montované do současných elektrických aut jsou bez výjimky příliš velké, příliš těžké, při hmotnosti snadno se blížící půl tuny se pořád zdaleka neblíží energii, kterou je schopna pojmout nádrž na konvenční palivo, která i s obsahem váží pár desítek kilo, a doplnit je rychlostí odpovídající tankování je dnes reálně nemožné kvůli limitům baterek i sítě.

Jsme-li svědky halasných prohlášení o aspoň relativně rychlém dobíjení s pomocí megawattových výkonů, což se v poslední době děje docela často, jsou to obvykle jen marketingové kejkle, které znovu nemají oporu v tom, co současné nabíječky reálně nabízí, popř. co jsou baterie schopné dlouhodobě zvládat. Je to zkrátka jeden velký bludný kruh, ze kterého se lze vymotat jen jediným možným způsobem - smířit se s tím, že při jiných než krátkých cestách budete dobíjet často a dlouho.

Někteří s tím jistě nemají problém a výměnou za výhody, které elektrický pohon má, si zkrátka čas od času počkají. Ale je to celý obchod, který udělají? Dost často zjevně ne, jak ukazuje studie německé pojišťovny DA Direkt, která se zaměřila na chování Němců během dobíjení elektrických aut a jejich vnímání nabíjecí infrastruktury. A jsou to poměrně pozoruhodná zjištění.

Nepřekvapí, že většina lidí považuje možnosti dobíjení za více či méně problematické, stejně jako nepřekvapí, že kritičtější jsou k nim ti, kteří si nakonec elektrické auto nekoupili. Plných 65 procent majitelů benzínových a naftových aut hodnotí dobíjecí infrastrukturu jako vyloženě „špatnou”, ani řidiči elektromobilů z ní ale nejásají, když ji pouze 38 procent z nich označuje za „dobrou”. Podobně nepřekvapí, že největší část řidičů (43 procent) spalovacích aut nemíní tolerovat delší než 10minutovou zastávku na doplnění paliva, největší část řidičů elektromobilů (86 procent) by ale bralo jako fajnovou věci méně než 20 minutový „pit stop”. Jejich touhy jistě vychází i z toho, co mají dnes.

Majitelé elektromobilů tedy nabíjením na cestách tráví typicky vysoké desítky minut, což už není čas, který by jen tak utekl. DA Direkt se tedy dále ptal, co řidiči elektromobilů vlastně dělají, když jinde než doma čekají na zjevně i pro ně zdlouhavé nabití? A odpovědi jsou fascinující, neboť jsou zjevně důvodem k obavám o zdraví lidí a bezpečnost provozu jako takového.

Lidé, kteří nabíjí své elektromobily, se totiž nejčastěji z nudy vycpávají jídlem, které by jinak nejedli. Víc než každý druhý respondent (51 %) přiznal, že nudu pramenící ze zdlouhavého nabíjení zabíjí konzumací jídla, které by si jinak nedal v daném množství či podobě, to je docela varovné. Přibližně každý třetí (31 %) využívá čas k nakupování, je-li taková možnost, zatímco pouze 6 % lidí cvičí. Zhruba každý čtvrtý (26 %) pak v autě spí, což také není tak pozitivní, jak se může zdát.

„Nuda při nabíjení zřejmě způsobuje hlad. A pokud je okolí nepříjemné a kvalita zážitku je špatná, lidé v autě často jí - často příliš mnoho, příliš tučného a příliš sladkého jídla. To může z dlouhodobého hlediska vést k přibírání na váze. Z krátkodobého hlediska mohou těžká jídla negativně ovlivnit soustředění během řízení,” říká Silvia Künnemannová, vedoucí oddělení produktů a zákaznické zkušenosti ve společnosti DA Direkt. A také rozespalý řidič nemusí být dvakrát bdělý, jakkoli odpočatý je lepší než unavený, tohle bude nutně individuální.

Lidé si dále často (z poloviny) stěžují na netransparentní ceny a matoucí či nefunkční možnosti platby za dobíjení - obvykle je nutná nějaká forma aplikace lákající na předplatné, prostá férová platba kartou je nabízena jen zřídka. Ale ani to už nepřekvapí. Dodejme, že výchozí data pro studii DA Direktu dodala společnost Civey na základě průzkumu, který se mezi 4. a 13. březnem 2026 konal mezi 2 500 německými občany staršími 18 let.

Zdroj: DA Direkt

Petr Miler