Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Škoda v uplynulých dekádách přišla s řadou chytrých vychytávek, které dokážou usnadnit život s autem, jsou promyšlené a intuitivní. Simply Clever, tento slogan začala automobilka v návaznosti na ně používat i obecně, na nouzovém odjištění dobíjecího kabelu v Enyaqu ale není „clever” vůbec nic.

Kolega z práce mi tento týden jako známému obdivovateli elektrických aut (přeberte si to s libovolnou mírou sarkasmu) přivezl ukázat Enyaq Coupe, který má právě k dispozici. Vyrazili jsme s ním do Německa na nepříliš dlouhou cestu, kdy jsem neodmítl možnost tohle auto řídit. Ačkoli SUV všeho druhu neobdivuji, Enyaq je solidně se projevující, dobře postavený vůz, který se dokáže postarat o relativně komfortní jízdu. Třebaže si nemohu odpustit poznámku, že za jeho cenu lze pořídit vozy, které delší přesuny zvládají s větší noblesou.

Přesto by mohlo jít o slušný automobilový život, kdybyste tohle auto mohli dobít tak, jako lze jiná natankovat. Patálie s hledáním dobíjecí stanice mimo nejfrekventovanější místa země jsou i v Německu všudypřítomné a situace, do které se se spalovacím autem dostanete jednou za několik let (třeba když při nočním přesunu Německem marně hledáte s rozsvíceným „hladovým okem” otevřenou benzinu mimo dálniční tahy) jsou tu bez precizního plánování a života přesně síťového grafu pomalu denním chlebem.

Stanic je málo, část z nich nejde vůbec, u jiných se vám nepodaří připojit a mnoho dalších nedobíjí tak rychle, jak by měly, popř. dobíjení skončí dříve, než do baterie dostanete tolik energie, kolik jste potřebovali. Podrobněji se této zkušenosti mohu věnovat jindy, nebyla bohužel až tak neobvyklá, s kolegou nás zaujala jiná věc. To když se po jednom přerušeném dobíjecím procesu auto odmítlo fyzicky odpojit od dobíjecího kabelu.

Za normálních okolností má pomoci dálkové nebo lokální odemknutí auta, to tady ale nezabíralo. Dali jsme tomu čas, zkoušeli různé lehce „násilné” metody, ale pořád nic. Člověk by se podíval do návodu k obsluze, ten ale sežraly úspory nákladů, a tak pro radu musíte na internet. Je to fajn, když máte chytrý mobil a dobrý signál, konzervativní kolega ale používá něco jako „aligátora” a na mém iPhonu svítilo kus od civilizace jen písmenko E, tedy pomalé připojení před EDGE. Prodrat se takovým způsobem k online návodu k obsluze je kříž, natož v něm pak něco najít. Teď si říkám, že návod možná bude stažený v palubním systému, tam nás ale v tu chvíli vůbec nenapadlo hledat, ale to je jedno - tolik k eliminaci papírových návodů k obsluze z pohledu lidí, kterým biologické hodiny postupně dotikávají.

Po dlouhém vyhledávacím porodu, kdy se informace tohoto charakteru vůbec nenacházela v sekcích, kde bych ji přirozeně očekával (tam jsem se ovšem dočetl mj. to, že „pro dostupnost maximálního možného jízdního výkonu musí být teplota akumulátoru v rozmezí 23 až 50 °C a úroveň nabití musí být vyšší než 75 %”, což je dobré vědět...), na mě vyskočily instrukce popsané na screenu níže.

Auto naštěstí má možnost nouzového odjištění zaseknutého dobíjecího kabelu, automobilka ale jako by nepočítala s tím, že někdy bude třeba. Není tedy běžně vidět, musíte pro jeho dostupnost odstranit bezpečnostní výbavu na pravé straně kufru a protrhnout - skutečně prorvat - čalounění zavazadelníku. To je v daném místě perforováno, takže to jde prstem, není to ale nějaký poklop, čalounění musíte nevratně zdevastovat a na boku pak zůstane viset. Následně vytáhnete žluté oko (škoda, že není zlaté, člověk by si aspoň připadal jako James Bond) a voilá, kabel se odjistí. Tedy aspoň v tomto případě to zabralo.

Je dobře, že to jde, v kufru ale zůstala díra a s autem musíte po takovém zážitku do servisu. To jsme udělali, vůz si tam nechali na další zkoumání s tím, že věc prověří, ale prý se to „občas stane”. Na dotaz kolegy, zda mu bude vyměněno čalounění kufru, se dočkal jen mlčení. Kdyby měl servisní technik smysl pro humor, mohl říci aspoň něco jako: „Tak určitě!” Takhle zůstala jen hořkost v ústech z mizerného zážitku a v mysli ještě větší obavy z dalšího dobíjení. Jasně, případně už víte, jak si poradit, ale to je tak jediné pozitivum.

Samozřejmě se mohou stát horší věci, nemá smysl to zveličovat. Ale pokud k těmto problémům dochází, není řešení Škody chytré, je hloupé především nesmyslně a devastující. Simply Clever? Tohle je Simply Never. Inspirace pro facelift? Berme to konstruktivně, třeba se automobilka chytne za nos.

Když se dobíjení pokazí úplně, můžete skončit i s potrhaným čalouněním zavazadelníku. Grafika: Škoda Auto

Zdroje: Autoforum, Škoda Auto

Petr Miler