Autoforum

/

Foto: Škoda Auto/TWS, koláž Autoforum.cz

Jako by nestačilo, že kontroverzní, obvykle evropská nařízení mají své bezprostřední nevýhody, existují i ty dlouhodobé, které se projeví až po čase. I zdánlivě primitivní systém eCall jednu takovou má.

Jsme z principu odpůrci regulací všeho druhu, dokážeme ale ještě pochopit, že současná společnost není z velké části připravena potýkat se s „příliš volným” trhem, a umíme pragmaticky přijmout určitý kompromis. To, v čem žijeme, ale dávno žádným kompromisem není, je to diktát ad infinitum. Platí to jistě i v jiných oborech, my ale rozumíme tomu automobilovému, který je regulacemi všeho druhu přecpaný až k prasknutí.

Co všechno dnes výrobci aut musí, nesmí, mohou a nemohou je na knihu tak dlouhou, že by vedle ní všechny padělky Hanky s Lindou vypadaly jako pár útržků toaletního papíru. Dokážeme přijmout, že za nařízením většiny z nich nejspíš stojí dobrý úmysl, ale nemělo by být na každém, zda si do auta skutečně chce pořídit třeba systém automatického zavolání pomoci v případě nehody zvaný eCall? Však takový neslouží nikomu jinému, jen potenciálním obětem.

Zní skutečně absurdně, že zatímco si můžete vybrat, jestli si půjdete absolvovat skok na gumě nad asfaltovým povrchem (a ještě si za to zaplatíte), nemůžete si vybrat, jestli si do auta pořídíte nebo nepořídíte systém, který vám může pomoci v případě nehody. Prostě ho mít musíte a zadarmo to opravdu není. Kdyby šlo jen o eCall, vezmi to čert, jenže tak to není. Podobných povinných prvků je dnes milion od ABS po filtry pevných částic ve výfucích všech motorů. A nová auta dohromady zdražují tak moc, že na ně spousta lidí vůbec nedosáhne. Pak stojíme před jednoduchou otázkou: Opravdu jsme vyhráli, když třeba třetina lidí 10 nebo 15 let starými ojetinami, které žádný eCall ani filtry stejně nemají a ještě jsou z podstaty méně bezpečné, ekologické a kdo ví co všechno? Nebylo by lepší prodávat tyto systémy jen těm, kteří je chtějí, popř. je nařizovat u aut, kde jejich cena nehraje takovou roli, a vidět kolem nás víc aut ušitých podle nejnovějších poznatků vědy? Odpověď se snad nabízí sama.

Tyhle věci tedy mají své bezprostřední přímé dopady (pořizovací cenu nového auta) i sekundární obecné dopady (nových aut se prodává a jezdí méně), mají ale také své dlouhodobé dopady. Takový systém start stop, který sice výslovně povinný není, ale regulace se starají o to, že nové auto bez něj dávno téměř neexistuje. Však znamená nejen obojí výše zmíněné, ale současně postupně ničí i nejmodernější motory, což je pochopitelně další dlouhodobý náklad, a to nejen finanční, ale i ekologický (pokud auto méně vydrží, musí se pro něj vyrábět nové díly, které by jinak nebyly třeba apod.). Moderní mild-hybridní pohony jsou to samé - šetří pár gramů CO2, snad i reálně, mají ale baterii a další části, které mají znovu omezenou životnost a budou znamenat dodatečné náklady bezprostředně i dlouhodobě.

A víte, co je pikantní? Úplně to samé platí i onom eCallu, který do techniky auta nesahá. Také ten vám ale umí po čase život s autem zdražit.

Upozorňují na to kolegové z Focusu, kteří informují o případech překvapených majitelů moderních aut, kterým servisy u jejich vozů vyúčtovaly částky okolo 170 Eur, tedy asi 4 300 Kč, za novou baterii systému eCall a práci spojenou s její výměnou. Tento systém je totiž povinný už od roku 2018 a jejich baterie musí být po třech, čtyřech nebo pěti letech měněny ve velkém.

Důvod je prostý. Aby systém při nehodě opravdu dokázal fungovat automaticky (popř. na základě vašeho ručního impulsu) a zavolat vám pomoc s odesláním všech relevantních o poloze, posádce apod., nemůže spoléhat 12voltovou baterii automobilu, která může být při nehodě poškozena nebo může být autem z bezpečnostních důvodů odpojena. Systém má tedy vlastní specifickou baterii, která není úplně obyčejná a také není věčná. Zbytek příběhu si asi domyslíte sami.

Servisy za baterii obvykle účtují částky mezi 2 500 a 3 000 Kč plus práci, která u některých aut není banální. Dobíjecí 3,2V lithium-iontová baterie bývá někdy umístěna hluboko v útrobách vozu, a tak její výměna zabere i hodiny práce. Jinak jde o podobné trápení jako u bateriových aut - akumulátor sice není jednorázový, po letech ale zamává bílou vlaječkou a další práci vzdá, popř. se mění preventivně. A těžko se proti této operaci protestuje, zejména pokud chcete např. udržet auto v prodloužené záruce.

Automobilky mají obvykle specifická pravidla pro zacházení s nimi, často výměnu baterie skutečně vyžadují preventivně bez ohledu na její stav. Například u Kie jde o čtyři roky. Expert ADACu k věci Focusu řekl, že s tímto problémem se potýká stále více členů německého autoklubu, lepší řešení jim ale nenabízí. Někdy je třeba baterii měnit dokonce už po třech letech a domácí výměna je u většiny aut rozumně nemožná už kvůli jejímu umístění. „Riziko chyby je příliš vysoké - od použití nevhodných baterií přes nesprávnou instalaci až po poškození modulu tísňového volání,” uvádí ADAC.

Tak znovu: Opravdu i tato věc musela být? Nevyhnutelně pro každého a se všemi dlouhodobými následky, nad kterými se zjevně málokdo ze strůjců podobných nařízení zamýšlí? Máme pocit, že nikoli a i kolegové z Focusu to vidí podobně, když závěrem praví: „Mnoho řidičů bude muset hořkou pilulku jménem eCall prostě spolknout. V ústech jim pak zůstane jen nepříjemný pocit, že systém nařízený Evropskou unií, údajně jen a pouze kvůli bezpečnosti, je ve skutečnosti využíván k umělému zvyšování nákladů na servisní prohlídky.”

Zdroje: Focus, Kia a další automobilky

Petr Miler