Autoforum

/

Foto: Pixabay, CC0 Public Domain

Napadlo by vás hlídat si při překročení státní hranice stav palivové nádrže, abyste vůbec mohli legálně pokračovat v jízdě? Asi ne, v této zemi je to ale nutnost a důvod nejspíš uhádnete bez možností.

Pokud jsou rozličné světové státy v něčem opravdu důsledné, pak je to zajišťování si svého vlastního financování. Jak v případě daní a jejich výší, tak v případě vymáhání téhož dokážou být mimořádně kreativní a pracovité, což jsou vlastnosti, se kterými se rozhodně nesetkáte, pokud budete od těch samých státních struktur náhodou něco potřebovat. Pro stavební povolení vás budou s nejasným výsledkem honit klidně roky od čerta k ďáblu, zdanit se dá ale všechno a hned. A vymoci takový daňový příjem lze též rychle s nevídanou účinností.

Řidiči aut jsou obecně velmi dobrými sponzory státních kas, málokde ale zašli v tomto ohledu tak daleko jako v Singapuru. Tento městský stát je většině Čechů znám jako magicky vyhlížející místo plné bohatství, které se postaralo třeba o historicky první noční závod Formule 1. Žít v něm - zvlášť jako motorista - ale zase takový med není. Od státu musíte získat speciální oprávnění, abyste si tam vůbec mohli koupit vlastní osobní automobil, i pokud ho ale dostanete, vyhráno nemáte. Pořízení jakéhokoli vozu je totiž velmi drahý špás.

S koupí jakéhokoli auta musíte zaplatit 100- až 320procentní (sic!) daň odstupovanou podle toho, o jaký vůz se jedná - čím zajímavější a dražší auto, tím vyšší sazba. A nemyslete si, že vše obejdete tím, že si koupíte nějakou ojetinu - i silniční daň placená v souvislosti s provozem je velmi vysoká a u vozů starších 10 let stoupá tak vysoko, že se je v podstatě nikomu nevyplatí provozovat, nejde-li o něco jako staré Ferrari nebo Porsche. Pro představu - obyčejnou Toyotu Corolla v Singapuru v základu koupíte za asi 2,7 milionu Kč v přepočtu, všechno ostatní je dražší, obvykle mnohonásobně. Wow.

Ale to pořád není vše. Na jeden vskutku „kouzelný” daňový institut na svém Instagramu (i pro cizince velmi srozumitelně s pomocí jakéhosi rádoby komického videa) čerstvě upozorňuje singapurský Imigrační kontrolní úřad, který se do vymáhání výběru automobilových daní také zapojuje. Jak? V zemi je extrémně zdaněné všechno, včetně paliv, a tak tam litr benzinu stojí v přepočtu téměř 50 Kč. To ve srovnání s Českem není zase tolik (to je ale tím, že i tady je zdanění extrémně vysoké), stačí ale ujet asi 50 kilometrů do sousední Malajsie a tankujete litr asi za 10 Kč. To by se skoro lidem vyplatilo jezdit tankovat právě tam, na to ale Singapur říká jasné ne.

V této zemi tak zavedli „pravidlo tří čtvrtin”, kdy platí, že Singapur nesmíte opustit s nádrží auta s menším než takovým množstvím paliva v ní. Toto se týká vůz na benzín, naftu i plyn a singapurští celníci auta prý skutečně kontrolují. Řidiči, kteří by toto pravidlo ignorovali, riskují pokutu až 500 tamních dolarů (přes 8 tisíc Kč), po jejímž zaplacení je imigrační úředníci mohou stejně otočit, aby si nádrž natankovali ještě v Singapuru. Leckoho by jistě napadlo pohrát si s palivoměrem, což asi nikdo hned neodhalí. Ale pokud jednou imigrační pojme podezření a úpravu vám prokáže, u soudu vám napálí trest jako za jiné daňové podvody. To za to asi nestojí.

Inu, jiný kraj, jiný mrav. Takže až příště pojedete autem do Singapuru... Dobře, asi ne, přesto to nutí ke zvolání: Kéž by jakékoli státní zřízení bylo podobně agilní také v jiných svých činnostech, než je jen vymáhání daňových příjmů.

Zdroj: ICA Singapore

Petr Miler