Autoforum

/

Foto: Bring a Trailer, tiskové materiály

Dokážete si představit spalovací superauto vyrobené v hrstce exemplářů, které by se po dvou letech pečlivého „sušení” neprodalo dráž, než za kolik jej původní majitel koupil? Takové skoro neexistuje. V případě elektrického supersportu Rimacu se ale bavíme o téměř poloviční ztrátě hodnoty během necelých dvou let.

Šéf Rimacu loni na jaře přiznal, že elektrický supersport značky jménem Nevera je propadák a skončí bez nástupce. Proč? Protože ani ti nejbohatší z nás po elektromobilech netouží tak, aby ospravedlnili výrobu byť jen 150 exemplářů tohoto vozu. Proto také Mate Rimac, který je současně šéfem Bugatti, trval na tom, aby nástupci Chironu zůstal spalovací pohon. Věděl, že čistě elektrické auto by v zákaznících touhu potřebnou pro přesun desítek až stovek milionů korun z jejich bank na účet automobilky nevzbudilo.

Kdesi na pozadí tohoto „doznání” visel jeden velmi nepříjemný dopad zmíněného - že ti, kteří si Neveru přece jen koupili, na to tvrdě doplatí v podobě ztráty její hodnoty. Což bude nakonec další důvod, proč budou tato auta kupce odrazovat - řada z nich si svá Pagani, Koenigseggy nebo Bugatti kupuje právě proto, aby na nich - když už ne vydělali - přinejmenším neprodělali. A obvykle jim to vychází měrou vrchovatou, nezřídka se na těchto strojích dají vydělat i desítky procent původní investice během několika málo let. S Neverou je něco takového zjevně nemožné.

Dosud jsme neměli v rukou hmatatelný důkaz, neboť z oněch pár prodaných aut nebylo žádné nabídnuto způsobem, který by věrohodně určil jeho současnou tržní cenu. Na to to chtělo dražbu významné aukční firmy a přesně na tu v uplynulých dnech došlo. Někteří o ní psali kvůli autu samému, což chápeme, nic od Rimacu se běžně koupit nedá. Nás ale zaujala spíš vývojem ceny, který směřoval k jednomu velkému provaru.

V přihazování přitom zájemce „roztleskával” kdekdo. Třeba Gabriel Ionica z Autoblogu minulý týden psal: „Osobně si neumím představit svět, ve kterém by se tohle auto neprodalo za vyšší než pořizovací cenu.” No, Gabriel měl opravdu malou představivost, velmi malou.

Ona původní cena totiž činila 2 136 000 Eur, tedy asi 2 320 000 dolarů neboli 54 milionů Kč. A to včetně příplatků zahrnujících mj. karbonový paket za 2 miliony nebo „půl míče” za perleťově modrý lak. Auto je to na poměry jinak vizuálně celkem bezduchých Never fešné a primárně pochopitelně brutálně rychlé - stovku zvládá hluboko pod 2 sekundy a rozjede se na víc než 400 km/h jako nic. Je to daleko nejlépe akcelerující silniční auto světa, v tomto ohledu je to opravdu pecka.

Tento konkrétní kus navíc provází příběh, který zachování hodnoty podporuje. Jde o teprve 6. vyrobený exemplář historicky významného auta, které v červnu roku 2023 předal kupci sám Mate Rimac. Oním kupcem se pak nestal nikdo menší než Dave Frecka, majitel tzv. Triple F Collection, sbírky opravdu výjimečných aut, ze kterých na hodnotě nabývá snad každé. Až na tohle.

Jak už padlo, Frecka auto po 20 měsících a pouhých 2 206 km najetých km nabídl v aukci na Bring a Trailer a jistě i on doufal v prodej za vyšší než původně zaplacenou cenu. Jak hluboce se mýlil. Na konci více jak 10denní aukce za jeho Neveru nikdo nenabídl víc než 1 270 000 USD, což je o 1 050 000 USD neboli 24 milionů korun míň, než zaplatil. Auto neprodal, ale že o tyto peníze technicky, řekněme účetně přišel, si říci můžeme, neboť taková je holt současná tržní hodnota vozu.

To je skutečně brutální pokles hodnoty - 1,2 milionu Kč každý měsíc a skoro 11 tisíc Kč za každý ujetý km. Představte si, že si zajedete z Prahy do Ostravy - to je dnes asi 370 km - a vrátíte se o 4 029 300 Kč lehčí. Tomu se říká jízda... Není přehnané říci, že takové auto majitele ruinuje, neboť Frecka není zase takový boháč a už nemá jiný podstatný zdroj příjmů. Svůj někdejší byznys s plastovými obaly prodal a bude to dodnes přinejmenším korunový miliardář, ale přijít o desítky milionů je i pro takového člověka hodně. Navíc nákupem a prodejem vozů do Triple F Collection si skutečně vydělává, je to oficiálně jeho současný byznys. V tomto konkrétním případě zjevně ztrátový.

Je to pozoruhodný vzhled do této sféry trhu, který ukazuje, že elektrický pohon je celkem zaručenou cestou k výrazně zápornému vývoji hodnoty vozu. Důvodů bychom našli řadu, ale ten nejdůležitější zmínil sám Mate Rimac - elektrické auto prostě nevzbuzuje touhu, která je i v těchto sférách nezbytná k tomu, aby po hrstce dostupných vozů toužilo podstatně víc lidí, kteří jeho cenu vyšroubují výš. Tady jednoduše neexistují.

Zdroje: Bring a Trailer, Autoblog

Petr Miler