Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Spatřit normálně na ulici zaparkované Porsche či Ferrari již není takový svátek jako kdysi. Spatřit nejnovější Bugatti je ale událostí, zvláště když stálo majlant.

Říká se, že peníze leží na ulici, stačí je pouze zvednout. Toto přísloví nepozbylo nic na své platnosti, doslova vzato ale platí jen z první části. Když se totiž na určitých místech podíváte kolem sebe, uvidíte neuvěřitelné bohatství. Bohužel, vzít si je nemůžete, patří totiž někomu jinému, a sice tomu, kdo od něj má klíček.

Jak jste asi již pochopili, mluvíme o automobilech. A především pak o automobilech, jejichž cena leze do milionů. Králem mezi nimi je Bugatti Chiron, které v základu přijde na dva miliony Eur (cca 52,38 milionů korun). K této částce je ovšem třeba připočíst ještě daň z přidané hodnoty a samozřejmě i řadu prvků příplatkové výbavy, bez které hypersport továrnu v Molsheimu neopouští.

Stačí si přitom chvíli hrát s konfigurátorem, jako to udělala nizozemská rodina Perridonů, a rázem jste na sumě 3 427 615 Eur (aktuálně 89 765 000 Kč). To je již opravdu ohromná suma, za kterou přitom dostáváte na první pohled zcela „obyčejný“ Chiron. Nicméně je třeba dodat, že takřka pět milionů korun z této sumy zamířilo do nizozemské státní kasy. I bez ní tu ale stále máme částku, o které se většině z nás ani nezdá.

Právě těchto 90 milionů korun bylo přitom aktuálně nafoceno, kterak se válí na ulici. Respektive kterak stojí na ulici na úplně obyčejném parkovišti u chodníku, kam se může postavit kdokoli. Nebývá obvyklé, aby takové auto někdo nechával na takovém místě - buď hledá hlídané parkoviště, krytou garáž, nebo jde aspoň o vyhrazený prostor před domem, firmou či hotelem.

Toto místo není ničím z toho a mimo jiné to ukazuje, jak bohatý majitel tohoto kusu je a jak může i díky tomu ke svému Chironu přistupovat - prostě jako k autu, ne k pokladu střeženému jako oko v hlavě. Pro nás - a zejména pak pro kolemjdoucí v Rotterdamu - je to nakonec jen plus. Spatřit Chiron v podobné situaci je stále něco výjimečného...

Zdroj: Autojunk

Petr Prokopec