Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Dosud neznámá Z3 s dvanáctiválcem naštěstí nebyla tak úplně tajná. I díky tomu vám ji můžeme napodruhé pořádně představit.

Prakticky neznámý prototyp dvanáctiválcového modelu Z3 postavený samotnou automobilkou koncem devadesátých let sklidil po své poněkud opožděné premiéře nemalou pozornost. Lidé starající se o facebookový profil BMW M však k vozu evidentně neměli dost informací, a tak se rozjelo menší pátrání na všechny strany hledající jakékoli zmínky o původu. Povedlo se.

Za vznikem Z3 V12 stojí tehdejší šéf vývoje motorů Dr. Gerhard Schmidt. Konkrétní záměry s autem neměl, jen ho zkrátka zajímalo, jestli je možné napasovat vidlicový dvanáctiválec o objemu 5 379 cm3 z vlajkové lodi 750iL do v tom čase nejmenšího stroje BMW. Říká se také, že debata o této možnosti vznikla krátce poté, co tuningová společnost Hartge vzala vidlicový osmiválec M62 o objemu 4,4 litru, zvětšila jej na 4,7 l (později dokonce na 5,0) a nacpala pod kapotu roadsteru Z3. S V12 to předtím nikdo nezkusil.

Neobvyklá konverze zaměstnala počátkem roku 1999 tříčlenný tým na tři měsíce. Aby novou pohonnou jednotku dostali mezi kola přední nápravy malého roadsteru, museli upravit chladič, olejové čerpadlo, vanu, výfukové svody a několik dalších drobných detailů. Modifikována byla také elektronika řízení motoru a ke konci klikové hřídele byla připojena šestistupňová manuální převodovka z BMW 850Ci.

Náležitým způsobem bylo nutné předělat také podvozek. Původní ramena zůstala, ale odpružení muselo být přizpůsobeno vyšší hmotnosti agregátu. Přes značně větší hmotu V12 však váha příliš nenarostla. Ideální rovnoměrné rozložení zatížení mezi nápravami sice bylo ta tam, ale výsledných 1 400 kg vypadá ve srovnání s některými současnými hatchbacky nižší střední třídy pořád směšně.

Parametry hotového Z3 V12 nebyly na dnešní dobu nijak omračující. A vlastně i ve srovnání s tehdejší evropskou verzí Z3 M Roadster nemohly působit extrémně - produkční M mělo v roce 1999 pod kapotou řadový šestiválec S50B32 s objemem 3,2 litru, výkon 321 koní při 7 400 ot./min a 350 Nm při 3 250 ot./min. Prototyp nabídl pouze o pět koní více, tedy 326 koňských sil, ale už při 5 000 otáčkách. Nejvyšší točivý moment 490 newtonmetrů měl řidič pod plynem při 3 900 otáčkách za minutu.

V kombinaci se sedmnáctipalcovými koly a pneumatikami o rozměru 245/40 R17 na zadní nápravě byl dvanáctiválcový roadster schopen akcelerovat na stovku za 5,5 sekundy, kilometr s pevným startem dal za 24,4 s a uměl se rozjet na 263 km/h.

BMW nabídlo německému magazínu Auto Zeitung (pravděpodobně jako jedinému médiu na světě) příležitost krátce se svézt přesně před třinácti lety. Možná si na 11. srpen 1999 vzpomenete celkem přesně, ten den bylo prakticky nad celou Evropou pozorováno úplné zatmění Slunce.

Peter Pisecker, který měl to štěstí, byl ohromen i zklamán zároveň. Nadchl ho zvuk i pružnost motoru. Autu se při rozjezdu protáčela kola ještě na trojce a na pátém převodovém stupni naměřilo BMW akceleraci z 80 na 120 km/h za 6,3 sekundy. „Samozřejmě, že Z3 V12 jezdí více bokem než v přímce. Smysl nedává žádný, ale je zábavné,“ napsal doslovně Pisecker. A jak se asi dalo očekávat, rozčarován byl z BMW Z3 V12 pouze kvůli jediné věci: „A teď nejhorší zpráva. Z3 V12 je pouze testovací auto. Nikdo a nikdy si jej nebude moci koupit bez ohledu na to, kolik by nabídl,“ konstatoval konsternovaně německý kolega.

Dnes si ho můžeme alespoň takto zprostředkovaně do detailů prohlédnout.

Zdroj: Autozeitung přes Carscoop

Miro Mihálik