Autoforum

zvětšit fotografii /

Unikátní stroj s jedinečnou historií byl po více jak 25 let považován za ztracený, ve skutečnosti ale pohodlně odpočíval v jedné londýnské garáži. Teď konečně uzřel světlo světa a rovnou míří do aukce.

Prakticky každé BMW M1 je dnes vyvažované zlatem. Dokonce i v takovém stavu, který by v případě běžného auta automaticky dostal nálepku „vrak”. Existuje však minimálně jeden exemplář, v jehož případě bude nejspíše potřeba vyměnit žlutý kov za ještě cennější komoditu. Jde o vůz, který se zvládl rozjet na rychlost vyšší než 300 km/h. To nejspíše dnes nikoho neohromí, přeci jen podobného tempa je možné dosáhnout i s rodinným sedanem či kombíkem. Nesmíme však zapomínat, že BMW M1 přišlo na svět v roce 1978.

Historii samotného modelu jsme popsali již mnohokrát, zejména pak peripetie spojené se zakázkou u Lamborghini, jež nakonec nebyla realizována a místo toho se o výrobu postarala karosárna Italdesign. Dnes se proto zaměříme jen na vůz se šasí č. WBSS9910004301150, který byl vyroben v roce 1979. O dva roky později jej koupil rakouský automobilový novinář a závodník Harald Ertl, který kupříkladu v roce 1978 získal titul v šampionátu Deutsche Rennsport Meisterschaft s BMW 320i Turbo.

Na počátku osmdesátek se však Ertl rozhodl pověsit závodní rukavice na hřebík. Celou svou kariéru však ukončit ještě nehodlal, pouze doufal, že by zkušenosti nabyté na okruzích mohl přenést do silničních vozů, stejně jako samotnou techniku. Právě proto koupil M1, jež se následně dočkalo zásadní přestavby. Ertl se spojil se společností British Petroleum, která potřebovala řádně zapropagovat svůj nový produkt Autogas. Britové tehdy začali nabízet LPG a potřebovali to dát světu řádně najevo.

K tomu měl napomoci nový světový rekord, tedy dosažení rychlosti 300 km/h. BMW tak zamířilo ke společnosti Gustav Hoecker Sportwagen-Service, kde se dočkalo dvojice turbodmychadel KKK. Ty výkon ze sériových 277 koní postrčily na zhruba 410. Mimo to byla upravena záď, kam se nastěhovala nádrž na zkapalněný zemní plyn. Kromě toho pozměněné partie i vylepšovaly aerodynamiku, mohutný spoiler se pak staral o navýšení přítlaku a tedy zvýšenou stabilitu.

Veškeré práce byly hotovy v říjnu 1981, sedmnáctý den daného měsíce pak Ertl usedl za volant a speciální kupé rozjel na 301,4 km/h. Bohužel z toho nepořídil žádný záznam, v dubnu 1982 pak Rakušan v pouhých třiatřiceti letech zemřel při leteckém neštěstí. Spolu s ním v letounu byla i jeho žena Vera a syn Sebastian, ti však nakonec vyvázli - a stali se tak dědici unikátního vozu, jenž i kvůli nedostatku místa na ustájení nakonec zapůjčili muzeu Midland Motor.

Majitel tohoto muzea byl ovšem podvodník, který řadu exponátů, které mu nepatřily, rozprodal. Mělo se za to, že vzácnou M1 stihl stejný osud a vůz se nachází neznámo kde, realita je ale jiná - pochybné transakce bylo uchráněno a v roce 1993 bylo vráceno Ertlově rodině, která se přestěhovala do většího domu s garáží. Tam vůz stál celých 26 let bez vědomí kohokoli mimo nejužší okruh majitelů.

Ertlovi dnes neví, co si s vozem počít, a tak se rozhodli jej nabídnout k prodeji s tím, že mu některý ze sběratelů vrátí někdejší lesk Vůz tak bude poprvé oficiálně nabídnut k prodeji, přičemž aukce společnosti Coys se uskuteční již dnes v Essenu. Prodává se bez odhadní ceny, neboť nikdo vlastně ani neví, jak M1 nacenit. Je ale velmi pravděpodobné, že se o něj mezi sběrateli strhne nemalá bitva. Jak jsme zmínili, kvůli tomu, že kupé odpočívalo po více než čtvrtstoletí v jedné z londýnských garáží, si řada sběratelů myslela, že je nenávratně ztraceno. Nyní jsou ale již nastoupeni v Německu a budou si chtít tento kus automobilové historie utrhnout pro sebe.

...které v roce 1981 zvládlo překonat metu 300 km/h, i díky nádrži LPG v modifikované zádi

Zdroj: Coys

Petr Prokopec