Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Chevrolety a osmiválce k sobě patří. Jenže ne v případě modelu Sprint, tenhle předchůdce Suzuki Swift měl tříválec. Nyní má 967 koní.

Kdyby vám váš kamarád petrolhead s velkým nadšením představil staré Suzuki Swift s třístupňovým automatem jako svou novou hračku, možná byste přemýšleli, jestli je zcela zdráv. Aspoň do chvíle, než by z něj vypadlo, že jeho staré Suzuki vlastně vůbec není staré a má pomalu tisíc koní. O sleeperech občas píšeme a někteří komentující jsou na tohle slovo alergičtí, jenže ono nemá tak výstižný český ekvivalent a tohle auto je navíc jeho dokonalá definice.

Vůz na obrázcích není tak úplně Suzuki Swift. Je to Chevrolet Sprint, který je americkou verzí Suzuki Cultus - a druhá generace Cultusu se u nás prodávala jako Suzuki Swift a Subaru Justy. Ta podivná krabice, která vypadala, že má nejlepší léta za sebou, i když byla skoro nová. Chevy Sprint se v USA nabízel s třístupňovým automatem v letech 1986 - 1988 a právě z roku 1988 je modrý stroj na snímcích.

Nečekejte žádný luxus, byla tu 12" kola s plastovými poklicemi, elektrické nebylo zhola nic, nebyl tu otáčkoměr a dokonce ani sedačky neměly opěrky hlavy. Tohle všechno tu zůstalo - zrcátka nastavujete ručně jako ve Favoritu, s okny to je úplně stejně a přístrojový štít nemá ani hodiny, které Favorit místo otáčkoměru nabídl. Sedačky pořád nemají hlavové opěrky a mezi sedadly je pořád původní volič třístupňového automatu.

Jenže to je kromě vzhledu asi tak všechno, co zůstalo sériové. Pod kapotou je 6,6l osmiválec se suchou olejovou vanou, který díky dvěma turbodmychadlům dává 967 koní a 1 190 Nm, jak bylo změřeno na brzdě. A to bylo s palivem normálně z benzinky; když je v nádrži závodní benzín, rázem je z toho 1 350 koní a 1 649 Nm. Takovou nálož dodává motor od Duttweiler Performance s kovanými písty a ojnicemi, vačkou Comp - rozvod je OHV - a blokem a hlavami od firmy Brodix. Turbodmychadla jsou značky Precision a vstřikování paliva od Big Stuff3.

Motor pochopitelně není tak úplně pod kapotou, spíš je „všude v autě” - trochu pod kapotou, pak i pod čelním sklem a palubní deskou, zkrátka za přední nápravou. Do prostoru pro tříválec by se nikdy nevešel, v podstatě by se tam nemohlo vejít nic z toho, co motor potřebuje. Ze Sprintu zůstala jen karoserie, podlaha byla vyřezána a místo ní putoval zakázkově vyrobený podlahový rám od firmy Fatman Fabrication i se závěsy pro vzpěry McPherson na přední nápravě.

Motor zabírá hromadu místa i v interiéru; jak vidno z obrázků, za volantem máte nohy vtěsnané u levých dveří a na krytu motoru je výřez pro pravé lýtko, aby vůbec bylo jak tady sedět. Aby se vešlo sání, musela být upravena i palubní deska. Mezi sedačkami je automatický tříkvalt TH350 od General Motors, ovládaný původním měničem ze Sprintu, a mezi zadními koly je zkrácená tuhá náprava Ford. Turba - umístěná na speciálních odpružených platformách, aby nepraskaly trubky - nejsou pod kapotou, nýbrž za sedačkami, jedno na každé straně.

Znamená to víc trubek, ale je možné, že to byla jediná varianta, jak do auta všechno vměstnat. Prostoru tu totiž není na rozdávání, i tlumiče výfuku od Flowmasteru musely být zkráceny, aby se sem vešly. Stejně jako olejová nádrž pro systém suché vany, ani tu v její původní velikosti nebylo kam umístit. Závodní palivová nádrž je umístěna úplně vzadu.

Neznáme hmotnost a ani čísla dynamiky, ale na váze ukáže i přes těžké pohonné ústrojí asi dost málo. Zrychlení na stovku se bude pohybovat ve sféře „vážně málo” i přes těžký převod 2,5:1 v zadním diferenciálu. A díky tomuto převodu bude maximálka někde v oblasti „děsivě hodně”, zejména na to, že tu nejsou ani opěrky hlavy, natož airbagy či dokonce ochranná klec.

Tenhle Sprint je ve své sériové formě docela vzácným úkazem a je to druhý Sprint autora tohoto stroje. První shořel, když do něj na semaforu někdo zezadu naboural. Nedlouho poté autor potkal tento modrý vůz na světlech. Sledoval majitele domů, tam jej oslovil a rovnou mu nabídl peníze. „Tato auta jsou vzácná,” vysvětluje svůj postup, který mohl původního majitele tohoto Sprintu trochu vystrašit.

O necelé dva roky později byl tento ďábelský Sprint hotov. Majitel s ním nezávodí, jezdí normálně po silnici; nezdá se to, ale tohle auto má registraci pro silniční provoz. Ani by ho možná na závody nepustili, když se tu bezpečnostních prvků tak zoufale nedostává, ale to všechno je součástí vzhledu co nejblíž sériovému autu. Na semaforech je ale připraven zesměšnit úplně všechno, co má značky, Veyron a možná i Chiron nevyjímaje. Mohl by být ale zajímavý závod s Arielem Atom V8.

Aby toho nebylo málo, tenhle Chevy Sprint je aktuálně na prodej . Majitel zaň požaduje 44 995 dolarů, tedy asi 1,1 milionu korun - adekvátní suma na to, kolik práce do něj vložil a taky co za ni dostanete. Jen by nemuselo být zrovna snadné tohle auto u nás přihlásit do provozu. Pokud vás na 1,1 milionu neoslovuje, prohlédněte si aspoň obrázky, stojí za to.

Je to totiž Chevrolet Sprint jen zvenčí

Zdroje: Auto Barn Classic Cars, Hotrod

Marek Bednář