Autoforum

/

Foto: Peak Auto Auctions, tiskové materiály

Výrobce čehokoli je obvykle rád, když svůj produkt někomu prodá a pak o něm nejlépe už nikdy neslyší. Tohle auto ale bylo takový průšvih, že bylo levnější si ho vzít zpět a zničit jej, než aby bylo dál udržováno v provozu. Asi 40 kusů přesto přežilo, tohle je jeden z nich.

Sériově vyráběné elektromobily nejsou nic nového, na trh se opakovaně vracely už od chvíle, kdy si užily svých prvních pět minut slávy a byly zastíněny spalovacími vozy. Dělo se tak i v době, kdy Elon Musk se svým bratrem Kibalem teprve zakládal softwarovou společnost Zip2, díky jejímuž prodeji se stal milionářem. Psal se rok 1996 a se svým elektromobilem tehdy přišel i koncern General Motors, pro který byl model EV1, na nějž jsme svého času vzpomínali, jakousi pojízdnou laboratoří. I proto vůz vlastně nebylo možné koupit, pouze pronajmout. Automobilka primárně chtěla zjistit, jak se s elektrickým pohonem žije běžnému publiku, zda vůbec o něco takového má zájem a zda je pro automobilku únosné něco takového vyrábět a prodávat.

EV1 vyšel z prototypu PrEView, jenž v roce 1994 dorazil v padesáti ručně vyrobených exemplářích. Lidem byl půjčován na jeden až dva týdny, přičemž GM očekával maximálně osmdesát žádostí o zapůjčení. Nicméně ve chvíli, kdy v Los Angeles počet zájemců překročil deset tisíc, automobilka odstřihla telefonní linku. Totéž udělala také v New Yorku, kde se ozvalo dokonce čtrnáct tisíc lidí. To byl dnes už klasický matoucí signál, po kterém projektu dostal zelenou. A o dva roky později se objevil produkční model. Jak jsme ale už zmínili, ani ten nebyl zákazníkům k dispozici standardním způsobem.

V roce 1999 přišel GM s druhou generací, která původní olověné baterie nahradila nikl-metal-hydridovými. Zlepšila se tím jak jízdní dynamika, tak dojezd, začala se ale také naplno projevovat největší slabina elektrických aut - akumulátory. Potíže s jejich životností a vidina nutnosti dále investovat do udržení těchto vozů při životě spojená s obavou ze ztráty renomé GM přiměla celý program ukončit bez náhrady a od nájemců si všech 1 117 exemplářů vzít zpět.

Byl jim nalajnován smutný osud, neboť zamířily do šrotu. Někteří lidé si své EV1 oblíbili a koncernu se ozvali s nabídkou možného odkup, GM ale všechny nabídky z výše zmíněných důvodů odmítal. Auta raději zlikvidoval, díky čemuž se EV1 zapsal do dějin jako jeden z největších automobilových průšvihů vůbec - jen málokdy se stane, aby výrobce dostal mezi lidi vozy, které následně raději vezme zpět a na své náklady je zničí, než aby riskoval větší ztráty spojené s jejich dalším provozem.

I když to vypadá jako velká černá tečka, není to tak úplně pravda. Rovných 40 aut nechal GM lisu uniknout a část z nich věnoval univerzitám a vědeckým institutům ke studijním účelům. Vždy se tak stalo s deaktivovaným pohonem, aby už nikdy nezamířily do provozu. A když už jsme v posledních letech viděli odstavený v prostorách univerzity, obvykle šlo o prachem zapadající kus, o který se léta nikdo nestaral. To je také případ vozu, který vám ukážeme dnes.

Zelený kousek na záběrech níže má výrobní číslo V212 a objevil se v nabídce aukční firmy Peak Auto Auctions v rámci nucené dražby. Zabaven byl na základě soudního příkazu jakou součást majetku Clark Atlanta University, kde sloužil oddělení starajícímu se o bezpečnost v prostorách vysoké školy. Tento fakt potvrzuje i na základě své vlastní rešerše Autopian a ač není jasné, jak se zrovna majetek takové instituce dostal do nucené dražby, stalo se to.

Moc dalšího toho o autě nevíme, ze záběrů je ale zřejmé, že bylo zabaveno v zuboženém stavu po letech stání venku, kdy se stalo předmětem zájmu vandalů či jiných nekalých živlů. Čelní sklo i přední boční okno jsou rozbité, na voze vidíme i řadu dalších neduhů, nic z toho ale nutně nebrání tomu, aby bylo dáno do dokonalého stavu a možná i vráceno do provozu.

Díky zmíněnému se totiž vůz neobvykle dostal do soukromých rukou. A ne levně, kupec za tento kus šrotu (a tady to snad není urážka už proto, že ze všech ostatních aut sama automobilka dělala šrot už před dvěma dekádami) zaplatil 104 tisíc dolarů, tedy asi 2,2 milionu Kč. Pěkná „pálka” na kdysi nežádoucí vůz v této kondici, dnes je to ale zkrátka kus historie, i když poněkud smutné, jehož výjimečnost umocnila likvidace téměř veškeré dobové produkce.

Zdroje: Court Order 1997 GMC Electric Vehicle@Peak Auto Auctions, The Autopian

Petr Prokopec