Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Až čtyři litry objemu a 276 atmosférických koní byly parametry stroje, kterého mělo vzniknout 500 kusů jako homologace pro DTM.

O Lotusu Omega jistě nejeden petrolhead slyšel, zejména pokud se zajímá o supersedany. Tenhle stroj totiž byl ve své době nejrychlejším sedanem na světě, navíc si ponechával svou nenápadnost. Proto ho také měli rádi zločinci. Občas se objeví v krásném stavu na prodej a stojí zhruba jako Octavia RS nacpaná výbavou, třebaže má pomalu dvakrát tolik výkonu na zadních kolech.

Co už pozornosti může unikat, je nicméně jiný, trochu méně splašený stroj, postavený na první generaci Opelu Omega. Je to vůz s názvem Omega Evolution 500, který vznikl ve spolupráci s Irmscherem, dvorním úpravcem vozů Opel. Pětistovka v jeho názvu neznamená počet koní, nýbrž počet kusů, které měly být vyrobeny. Tohle auto byl totiž homologační speciál pro německý šampionát DTM.

Základem pohonného ústrojí se stal také třílitr C30SE, jenže na rozdíl od motoru v Lotusu Omega tady nepřibyl žádný objem a ani přeplňování. Motor zůstal atmosférický, byl ale na spoustě míst vylepšen, zejména se dostalo odlehčení klikové hřídeli, ojnicím a pístům. Tahle část prý zvládne 10 tisíc otáček, omezovač ale zasahuje „už” v sedmi tisících. Na zadní kola po úpravě putuje 234 koní při 6 700 otáčkách a 280 Nm, které byly k dispozici v rozsahu 3 500 až 5 500 ot/min. Maximálka také nebyla tak ohromující jako u Lotusu Omega, „Evo” zvládlo 249 km/h a stovku za 7,5 vteřiny.

Karoserii se dostalo nového bodykitu s vytaženými blatníky, novým předním spoilerem a zejména zadním křídlem, které se hydraulicky vysouvalo podle rychlosti auta. Opel měl na tuhle tehdy novinku patent, od té doby se ale dostaly podobné věci na spoustu dalších aut. Unikátní pro tento stroj byla také 18" desetipaprsková kola, která obouvala pneumatiky o šíři 235 mm. Pod nimi byly brzdy se čtyřpístkovými třmeny a 330mm kotouči vpředu a dvoupístky a 300mm kotouči vzadu.

Kabina toho tolik nenabídla, byla tu částečně kožená sedadla Recaro a pochopitelně spousta výbavy, ale jinak nic zvláštního. Po stránce elektroniky očekávejte tak nanejvýš rádio a ABS, trakci či prokluz kol kontroloval váš pravý kotník. Sedačky nicméně tělo dobře držely, což se hodilo, protože tohle auto bylo v zatáčkách ještě schopnější než Lotus Omega. Mimo jiné byl rozchod kol větší, 1 490 mm vpředu a 1 540 mm vzadu.

Základní cena Omegy Evolution 500 byla 89 400 marek a mohli jste si k ní přiobjednat všechno, co bylo v nabídce pro Omegu 3000, vrchol standardní nabídky. Zmiňme například vyhřívání sedaček, ostřikovače světlometů nebo automatickou převodovku. Takovou volbou by ale atraktivita tohoto auta byla spolehlivě zabita.

Z původně plánovaných pěti stovek kusů se v letech 1991 - 1993 vyrobilo údajně jen asi 320, ze kterých prý do dnešních dnů přežívá přibližně dvě stě aut. Původně byla Omega Evolution 500 určena jen pro německý trh, ale dnes existuje pár exemplářů i v dalších zemích. Pochopitelně nebývají levné, když už se nějaký kousek objeví na prodej, a jejich ceny určitě porostou. I proto, že jsou podstatně vzácnější než Lotusy Omega.

Třílitrových Evolutionů 500 je nicméně stále docela dost oproti další verzi tohoto stroje, vybavené čtyřlitrovým šestiválcem o výkonu 276 koní. Tuhle konverzi nabízel sám Irmscher a takto mělo bylo přestavěných 36 kusů. Všechno kromě motoru jinak bylo stejné, byl tu stejný bodykit, kola i výsuvný zadní spoiler. Dostat do rukou tenhle stroj je teprve svátek, nejen pokud jste fandové rychlých Opelů.

Marek Bednář