Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Že se Ferdinand Porsche zapletl s Hitlerem, aby vytvořili mj. to, co dnes známe jako VW Brouk, je známá věc. Ještě dříve ale koketoval se Stalinem.

Před několika málo dny jsme si mohli posvítit na Projekt Kortež, v jehož rámci vzniká i nová limuzína pro ruského prezidenta Vladimíra Putina. Tento vůz přitom má používat motor vyvinutý u Porsche, což mohlo někoho zarazit. Překvapivě však nejde o nic neobvyklého, automobilka z Zuffenhausenu totiž v minulosti se Sovětským svazem spolupracovala, přičemž třeba taková Lada Samara vznikla prakticky celá pod taktovkou Porsche.

Tato fakta jsou ovšem známa, i když ne až tak široce. Nejspíše však jen málokdo ví, že stačilo málo, a celá automobilka Porsche a také Volkswagen, jak jej známe dnes, by nejspíše nikdy nevznikly. Krátce poté, co Ferdinand Porsche založil 25. dubna 1931 vlastní společnost, dostal přímo od delegace ze Sovětského svazu ve Stuttgartu pozvánku do Moskvy. A jejím cílem rozhodně nebyla prohlídka tamních pamětihodností.

Bolševikům šlo o obchodní spolupráci a i když rodák z českých Vratislavic něčemu takovému velkou šanci nedával, do Moskvy se 20. července 1932 opravdu vydal. Země se tehdy nacházela uprostřed razantního přerodu, neboť komunistická strana se chtěla vyrovnat západu. Zváni tak byly specialisté i přímo z Ameriky, jenž měli k dispozici bazény, golfová hřiště a další vymoženosti. Jejich rezidence byly stavěny dále od civilizace, a tak neměli pomalu ani ponětí o běžných krutostech režimu, stejně jako běžný lid neměl ponětí, co mají tito lidé k dispozici.

Jedním z takových se měl stát i Porsche, který následně procestoval velký kus Ruska a podíval se až ke Kaspickému moři či na Krym. Navštívil také tamní automobilové i letecké závody, ukázána mu byla výroba pancéřovaných vozů i továrna na traktory ve Stalingradu. Vše přitom potřebovalo modernizaci a právě té se měl Porsche ujmout.

Dostal nabídku stát se generálním ředitelem automobilového průmyslu v Sovětském svazu a kdyby ji přijal, mohl se do země přestěhovat s celou svou rodinou. K dispozici by měl vilu na Krymu i neskutečné peníze, stran toho by si mohl volit své pracovníky a jeho pravomoce by byly takřka neomezené. Není tedy vlastně nikterak překvapivé, že o nabídce po cestě zpět do Německa vážně uvažoval.

Nakonec se ovšem rozhodl, že nabídku Josifa Vissarionoviče Stalina nepřijme. V té době mu totiž bylo 57 let a neuměl ani slovo rusky. Co bylo horší, Stalin chtěl, aby se zavázal zůstat v Sovětském svazu na věčné časy. Kromě toho byla jeho volba ovlivněna ještě jednou skutečností - krátce před jeho cestou do Moskvy se totiž začalo v Německu mluvit o politické straně, jenž by ráda zemi motorizovala.

Dnes nejspíše již nemusíme zmiňovat, že onou stranou byla NSDAP. V jejím čele pak stál Adolf Hitler, který v roce 1933 ohlásil dva nové projekty. Jedním z nich byl „lidový vůz“, v jehož vedení nakonec Porsche skončil. Položen tak byl základní kámen automobilky Volkswagen, kterou dodnes Porscheho potomci fakticky ovládají. A že si Porsche založil později i automobilku nesoucí jeho jméno, jistě nemusíme dodávat. Můžeme se jen ptát, jak by asi vypadal dnešní automobilový svět, kdyby na začátku 30. let dostal přednost ruský diktátor před německým a ne opačně...

...nakonec však dal přednost před Stalinem Hitlerovi

Petr Prokopec