Home > Rubriky a sekce > Fascinace a historie > Článek
SVL byl sovětský proudový vlak, 250 km/h jel už v roce 1971
25.12.2017 | Petr Miler
Dva proudové motory na střeše lokomotivy znamenaly rychlosti hodně přes 200 km/h. Dnes se sovětský pokus jeví stejně fascinujícím jako úsměvným.
Že je Rusko zemí, kde zítra již znamená včera, se snaží ukázat například skutečně schopnými offroady Avtoros Šaman či šestikolkou Burlak. V dobách Sovětského svazu, kdy ona fráze z první věty vznikla, šlo ale o ještě pozoruhodnější díla - například obří náklaďák s pohonem 24x24, obojživelný Modrý pták či auto se šnekovým pohonem. Anebo proudovými motory poháněný vlak.
V roce 1971 ukázali Sověti stroj pojmenovaný SVL, což byla zkratka pro rychlý laboratorní vůz. V tomto případě to nebylo za účelem publicity, ale stvoření opravdu rychlého dopravního prostředku - toho vůbec nejrychlejšího svého druhu. Základem byla lokomotiva ER22, s úpravami pro lepší aerodynamiku, takže trochu připomínala japonský Šinkansen, který tehdy jezdil už sedm let rychlostí až 210 km/h. Rusové ale chtěli dál a bez elektřiny, která byla vzhledem k rozvoji infrastruktury pochopitelně limitujícím faktorem.
Nahoru tak putovaly dva proudové motory Ivčenko AI-25, které měly každý 14,7 kN tahu a byla jimi vybavena letadla Jakovlev Jak-40 a Aero L-39 Albatros. Celková hmotnost tohoto stroje byla 54,4 tuny včetně skoro neuvěřitelných 7,4 tuny paliva. Nejvyšší rychlost, které SVL dosáhlo, byla 250 km/h - na tu dobu fascinující hodnota.
Přesto byl projekt v roce 1972 zastaven jako neživotaschopný. Důvody se dají pochopit, vlak s proudovým motorem z podstaty nemohl být ani efektivním ani bůhvíjak praktickým dopravním prostředkem. Sověti ale podle dostupných informací z vývoje neodešly z prázdnou - jejich poznatky měly posloužiti při stavbě vlaků odlišné koncepce.
Pod tíhou konstrukce současných rychlovlaků se snaha Sovětů může zdát úsměvná, ale jsme na samém vrcholu studené války, kdy klíčový dopravní prostředek nemohl být závislý na elektřině. Tento vlak byl nejen rychlý, ale mohl se dostat rychle kamkoli, kam vedly koleje, i kdyby v zemi nefungovala polovina elektráren. Ze strategických důvodů to mělo svou cenu.
Jenže příčina, proč něco takového vůbec zkoušet, mohla ležet i v tom, že si v Kremlu někdo řekl, že „to dokážeme taky”. Ruský nápad totiž nebyl světově první. Psal se rok 1966, u nás se blížil vrcholu „socialismus s lidskou tváří”, ve Vietnamu se válčilo a v USA dostal někdo nápad připevnit na lokomotivu proudové motory a vyzkoušet, co to udělá.
Nebylo to ve skutečnosti nic složitého - projekt M-497 „Black Beetle” společnosti New York Central byl jen lehce modifikovaným vozem Budd RDC-3, který dostal aerodynamičtější příď a dva proudové motory na střechu. Ty byly z druhé ruky a byly to kousky General Electric J47-19, každý nabízející 23 kN tahu. Původně byly vyvinuty pro interkontinentnální bombardér Convair B-36. Výsledek se dostavil, na trase do Ohia „Černý brouk” dosáhl 295,60 km/h a stanovil tak rychlostní rekord pro lehkou železniční dopravu, který v USA dodnes nic nepřekonalo.
Údajně to tehdy byl jen výstřelek pro publicitu, který měl zlepšit image společnosti v očích veřejnosti. Fungovalo to, paradoxně nejvíce se toho ale chytli Sověti, kteří to rázem vnímali jako hozenou rukavici. Dost možná tak nepochopili skutečný cíl Američanů a rychlejší ve výsledku také nebyli. Od té doby tyto supervelmoci překonalo několik evropských zemí a hlavně Japonsko, kde se vlakem běžně svezete třísetkilometrovou i vyšší rychlostí.
Jenže pořád k tomu potřebujete nejen koleje, ale i „dráty” - ruský rychlovlak byl soběstačnější. Navíc se podívejte na výsledek - to je úžasné, dechberoucí monstrum, které by už kvůli své podstatě mohlo ovlivnit také svět aut. Nestalo se a ani pro zábavu si dnes proudovým vlakem místo autem nesjedeme. V tento sváteční čas jsme ale chtěli připomenout, že i něco takového se mohlo stát, kdyby se SVL nestalo jen slepou větví vývoje...
Ruský proudový vlak SVL byl odpovědí na americký počin na tomto poli...
...teď už však jen dekády chátrá. Poslední dvě fotografe jsou z roku 1993, už tehdy byl vystaven na pospas přírodním živlům
Americký stroj se jmenoval M-497 „Black Beetle” a vznikl jen kvůli publicitě. Sověti jej ale vnímali jako hozenou rukavici
Bleskovky
- Je těžké, je ošklivé, je drahé, ale pořád je rychlé a aspoň trochu pravověrné. M4 CS je druhé nejrychlejší BMW na Ringu
včera - Číňané rozjíždí novou levnou značku aut s cílem zaútočit s ní na Evropu. Se zvoleným jménem v Česku nemají šanci
8.5.2024 - Moderní Ferrari ukázalo svou maximální rychlost v běžném provozu, ani 350 km/h neznamenalo konec
7.5.2024
Nejnovější články
- Cybertruck působí jako šmejd šitý horkou jehlou. Majiteli selhal po ujetí 56 km, rozborka ukázala pravdu
před 9 hodinami - VW znovu mění plány. Spalovací Polo nekončí a koupíte ho i v roce 2030, tolik jako dnes ale už nikdy stát nebude
před 10 hodinami - Nezničitelný Mercedes E může být váš zánovní za míň než nová Fabie, je to levný tip na parádní a pohodlné auto navěky
včera - Sexy Cadillac, který měl konečně prorazit v Evropě, dorazil. Zdražil ale tak moc, že to bude jen další propadák
včera - Je těžké, je ošklivé, je drahé, ale pořád je rychlé a aspoň trochu pravověrné. M4 CS je druhé nejrychlejší BMW na Ringu
včera
Tiskové zprávy
- Mio MiVue R850T: zrcátková autokamera s 2.5K, antireflexním dotykovým displejem a zadní kamerou
tisková zpráva - Mio MiVue C545: moderní verze 60snímkové autokamery s HDR nočním režimem
tisková zpráva - OMV a Pražská energetika otevřely společně 40. nabíjecí stanici pro elektromobily na odpočívce Mikulášov
tisková zpráva - Mio MiVue C588T: duální autokamera s pozoruhodným natáčením i ve tmě
tisková zpráva - Mio MiVue 886 WiFi GPS autokamera s 4K rozlišením a upozorněním na měřené úseky
tisková zpráva - Mio MiVue 818 WiFi 2K: kniha jízd jako speciální funkce v autokameře
tisková zpráva