Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Začal nejhůř, jak mohl. A chvíli to vypadalo, že jej automobilka ho pohřbí ještě v kojeneckém věku, nakonec se ale dožívá důchodu. Příběh, který začal fiaskem, se nakonec proměnil ve velký úspěch, jeho aktuální pozice a vyhlídky na budoucnost jsou ale značně nejasné.

Skoro přesně před 29 lety, tedy 21. října 1997, usedl novinář Robert Collin ze švédského magazínu Teknikens Värld za volant tehdy zcela nového Mercedesu třídy A. Jeho misí byl úhybný manévr, který se tehdy hlavně ve skandinávském světě stal známý jako „losí test”. Collin během něj německý vůz rozjel na rychlost 60 km/h, kdy chtěl rychle změnit směr, aby se vyhnul pomyslné překážce. Poté se měl vrátit zpět do původního jízdního pruhu, což dříve zvládnul i s Trabantem, tedy vysmívaným produktem východoněmecké automobilky.

Došlo však na incident, který vstoupil do dějin. Místo aby se třída A bez potíží protáhla skrze kužely, skončila na střeše. Německá automobilka se navíc v první chvíli rozhodla řídit radami doktora Plzáka, a proto „zatloukala a zatloukala a zatloukala”. Nakonec ovšem musela přiznat barvu, což nakonec paradoxně vedlo k obrovskému úspěchu. Tomu však předcházelo několik klíčových kroků, k nimž Mercedes-Benz musel přistoupit.

Automobilka se rozhodla, že zpět do servisů svolá všech 2 600 prodaných aut. Zároveň na tři měsíce pozastavila prodej a přistoupila k modifikacím 17 tisíc kusů, které měla na skladech ona sama či její dealeři. Třída A se během této akce dočkala standardně tehdy pořád nového elektronického stabilizačního systému (ESP). Vedle toho ještě upravili podvozek, načež se účet za vývoj vozu zvedl z 2,5 na 2,8 miliardy marek.

Díky těmto zásahům se nakonec třída A nestala absolutním fiaskem, místo toho již v roce 1998 třícípá hvězda prodala 118 058 exemplářů. Vedle toho pak mohla v roce 2004 přijít s druhou generací, na kterou o osm let navázala třetí, zatímco před osmi lety došlo na premiéru současného provedení. U každého nástupce ovšem značka třídu A natahovala do délky i šířky, zatímco výšku snižovala. Z původně malého MPV a obávaného „auta pro důchodce” se tak postupně stal v podstatě klasický hatchback pro kohokoli.

Příští rok originál oslaví 30. narozeniny, pročež si jeho němečtí majitelé mohou zažádat o veteránské registrační značky. Jak jsme ale již naznačili, nárok na ně mnoho lidí mít opravdu nebude, neboť prodej vozu odstartoval 18. října 1997 a byl pozastaven o pouhé čtyři týdny později, a to na zmíněné tři měsíce. Podpisy zájemců na dalších kupních smlouvách se tak objevily až zkraje roku 1998, z celkem 1,1 milionu vyrobených kusů tak jde o velmi malý zlomek.

Je nicméně otázkou, kolik aut se dožilo dnešních dní, neboť vyjma zmíněného testu měla první generace třídy A problémy také s korozí. Neobvyklá koncepce třídy A s poněkud stísněným motorovým prostorem pak neusnadňovala opravy. Řada majitelů tak při pohledu na odhadované opravy raději svůj exemplář rozprodala na náhradní díly. Ty originální ovšem nabízí i samotná automobilka, pro své historické vozy jich má v nabídce přes 160 tisíc.

Pro původní třídu A si tedy skrze jednoho ze zhruba tří tisíc autorizovaných dealerů můžete objednat třeba lanko na otevírání kapoty za 42 Eur (asi tisícovka). Na dalších 128 Eur (necelé 3 tisíce Kč) vás pak vyjde přídavné brzdové světlo, zatímco za kompletní automatickou převodovku si Mercedes účtuje 7 tisíc Eur (170 tisíc Kč). Mnohé díly k vám navíc dorazí během 24 hodin. Otázkou však je, zda se vám taková investice vyplatí, neboť zůstatková hodnota mnoha aut bude dnes nižší než cena onoho automatu.

Tak jako tak ovšem třída A slaví třicetileté jubileum, pročež se z „auta pro důchodce” stal sám důchodce. Otázkou je nicméně její budoucnost, ve které příliš jasno nemá ani samotná automobilka. Ta totiž soustavně potvrzuje a následně zase ruší konec současného provedení i příchod a povahu nástupce. Aktuálně platí, že výroba čtvrté generace se kvůli snížení nákladů přesune do Maďarska, kde by posléze měla být montována i ta pátá. Jak bude vypadat, dnes asi neví ani sám Mercedes, s Áčkem už nepočítal, nepřišlo mu dost nóbl pro vlastní elektrickou budoucnost...

Zdroj: Mercedes-Benz

Petr Prokopec