Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Korejská automobilka otevírá další frontu na cestě ke světové dominanci - v Indii hodlá přeskočit koncern Tata a pomoci mu v tom má i nový Eon.

Tata Nano možná je nejlevnějším automobilem v Indii, ale ne nejprodávanějším. Největší podíl si pořád udržuje konsorcium Maruti Suzuki ovládající 46 procent trhu s osobními vozy. Potom, co Nano dorazilo, se ale konkurence neusmívala. Poptávka po druhém nejlevnějším a od roku 2006 zároveň nejprodávanějším voze Suzuki Maruti 800 spadla o dvacet procent a jako ojetina se propadla dokonce skoro o třetinu.

Situace se ovšem stabilizovala a posléze téměř vrátila do původních kolejí, protože cena modelu Nano jednak značně vylétla nahoru z důvodů zvyšujících se nákladů na suroviny a koncern Tata rovněž nebyl schopen pokrýt poptávku. Zákazníkům se nelíbili dlouhé čekací lhůty a původní plány - postavit Indii na čtyři kola výměnou skútrů, kol a rikši za skutečný nový vůz - šly zčásti k šípku.

Přesně podle pravidel „kde se dva perou...“ nyní nastupuje s novým automobilem Hyundai, který má v Indii také dost silnou pozici a jeho model Santro (před pár lety prodávaný v Evropě jako Atos), drží čtvrté místo. Jenže ambice Korejců jsou v Asii stejně vysoké jako u nás a právě Santro dostává na tamní poměry velmi moderního nástupce. Jmenuje se Eon, je to pětidveřový hatchback stojící na zcela nové platformě a podobně jako nová Škoda Rapid byl ušit na míru indickým zákazníkům. A co tedy nabízí?

Vpředu má zavěšení McPherson a kotoučové brzdy, vzadu zase krátká vlečená ramena spojená torzně pružnou příčkou a bubny. ABS chybí. Eon jezdí v základu na 12" ocelových kolech a pneumatikách 145/80 R12 a jeho rozměry 3 495 x 1 500 x 1 550 mm (délka, šířka, výška) a rozvor 2 380 mm z něj dělají nejmenší auto značky Hyundai. Pro srovnání, typ i10 je o devět centimetrů delší. Přesto firma slibuje místo pro pět cestující, zavazadelník o objemu 215 litru a u dražších aut téměř pohádkovou výbavu zahrnující také připojení pro USB a iPod, klimatizaci, elektrické stahování oken, airbag řidiče nebo mlhovky.

Pod ostře skloněnou přední kapotou se bude montovat pouze jeden motor. Jde o zážehový tříválec o objemu 814 cm3 s výkonem 56 koní při 5 500 otáčkách za minutu a maximálním točivým momentem 75 newtonmetrů při 4 000 ot./min. Malá jednotka s rozvodem SOHC a třemi ventily na válec je spojena s pětistupňovou manuální převodovkou a výrobce sice neuvádí nejvyšší rychlost ani čas potřebný k akceleraci na stovku, ale průměrná spotřeba 725 kg vážícího auta činí 4,7 l/100 km. To ve spojení s palivovou nádrží o objemu 32 litrů zaručuje dojezd zhruba 680 km.

Ambice koncernu Hyundai jsou pro začátek docela skromné, v prvním roce chce prodat „jen“ 150 těchto aut. Více než příznivá cena by ovšem mohla toto číslo hodně změnit. Zákazníci budou mít možnost vybírat ze šesti stupňů výbav, přičemž ta nejchudší znamená částku v přepočtu méně než 99 tisíc Kč a 136 tisíc Kč pro „top model“. Což se zdá být docela dobrá nabídka, aby z ní mohla mít strach i v Evropě prodávaná městská auta.

Miro Mihálik