Autoforum

/

Foto: Daihatsu

Jako pomalu vařená žába jsme postupem času akceptovali, že i základní Škoda Fabia dnes stojí 420 tisíc Kč. A ani za 600 tisíc korun nemůžete pomýšlet na solidní univerzální auto. Ještě před 13 lety u nás přitom šlo koupit nové auto za 150 tisíc. V Japonsku takové koupíte i dnes, třeba tohle.

Protože si dnes spousta lidí nevzpomene ani na to, co se přesně dělo na začátku letošních prázdnin, nedá se zrovna předpokládat, že by si lidé byli vědomi toho, jak vypadal automobilový trh v Česku před 13 roky. Jakkoli milovníkům aut by toto období v hlavě utkvět mohlo. Šlo totiž o relativně krátkou éru, během které byla nová auta opravdu levná. Ceny Dacií tehdy startovaly okolo 150 tisíc korun, v případě modelů jako Fiat Panda či Renault Thalia jste se pak mohli dostat dokonce ještě o chlup níže.

Stačila však zhruba dekáda a relace jsou úplně jiné. Pravda, z pohledu neexistujícího průměrného Čecha ne až tak, ale zkuste to vysvětlit těm, kteří dnes neberou třikrát víc. Anebo lidem z jiných koutů Evropy, kteří se za tu dobu ani v průměru neposunuli skoro nikam. Pokud totiž dnes zatoužíte po novém autě, potřebujete alespoň 350 tisíc korun, za které si můžete pořídit znovu Dacii. Jakkoli ale Sandero dokáže pobrat celou rodinu i její zavazadla, k moří či na hory byste s ní asi jet nechtěli. Jenže třeba při volbě Škody Octavia už musíte ušetřit skoro dvojnásobnou sumu, aby za něco stála.

Jsou tedy nová auta už zcela mimo náš dosah? V Evropě se s tím musí smiřovat stále více lidí, to je fakt. Pokud však místní skanzen opustíte a zamíříte daleko na východ, v podstatě se vrátíte v čase. Třeba takové Daihatsu totiž v Japonsku odhalilo facelift hatchbacku Mira e:S. Ten na délku měří 3,4 metru, na dovolenou u moře se tak hodí ještě méně než Sandero. Jenže tohle autíčko stojí jen 1 096 700 jenů, tedy zhruba 143 tisíc Kč.

Zajímavé je, že Daihatsu ani devět let po debutu druhé generace nepřišlo s žádnými designovými změnami. Karoserie tak zůstává stejná jako v roce 2017, přičemž se dokonce neměnil ani interiér. Tedy pokud jako zásadní novinky nebudeme považovat rozšíření palety barev o zelený a hnědý odstín či nějaké čachry s výbavou, kdy úrovně X a X Limited nově počítají s čelními LEDkami. Místo toho se japonská automobilka zaměřila hlavně na techniku.

Pod kapotu tak zamířil nově vyvinutý atmosférický tříválec, který stejně jako předchozí verze počítá s 0,66litrovým objemem. Podle automobilky přitom jeho spotřeba klesla o 8 procent, zatímco výkon i točivý moment šly nahoru. Přesná data ovšem Daihatsu neuvedlo. Původní agregát však nabízel 49 koní a 57 Nm. Automobilka přitom stejně jako dříve bude nabízet pouze jednu převodovku, tedy CVT, na výběr ale zůstane pohon předních či všech čtyř kol.

Vedle toho ovšem Daihatsu hodlá vždy jen na základě konkrétní objednávky nabídnout i ostrou verzi, která byla vyvinuta ve spolupráci se společností D-Sport Racing. Ta působí jako taková kapesní raketa, neboť motor se u ní dočkal přeplňování. Vyšší výkon pak má na povel manuál, kterému pomocnou ruku podává samosvorný diferenciál. Vedle toho navíc v interiéru nechybí ani ochranná klec. Tuhle verzi za 150 tisíc korun jistě nekoupíte, ale drahá ani tak nebude.

Jsme přesvědčeni, že tohle je ten typ auta, který dnes Evropa potřebuje - obyčejný levný malý vůz, který vás povozí po městě a okolí za cenu pár lepších vstupenek na sportovní utkání. A je to pochopitelně velmi efektivní auto, takže zaškrtává políčka i v posledních letech tak sledovaných ohledech. Proč se tu něco takového už prodávat fakticky nesmí, neboť to bylo „vyregulováno” ze smysluplné nabídky, jde mimo nás. Copak je Japonsko horším místem k životu než Evropa?

Zdroj: Daihatsu

Petr Prokopec