Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Je to otázka, kterou slýcháme pravidelně. A po premiéře nejnovějšího AMG se vynořila zas: Proč vůbec Mercedes posílá do prodeje další auta vyvedená způsobem, který je tak zřetelně odmítaný? Firma to ví, ale ve vlastní pasti je chycena tak moc, že dělá i to, co vlastně už ani sama dělat nechce.

O víkendu se to stalo zase. Mercedes odhalil další nové elektrické AMG a reakce jsou téměř bezvýhradně kritické. Auto je designově nepochopitelné, technicky nesmyslné a obchodně neospravedlnitelné. I ti největší električtí pionýři dávno tvrdí, že něco jako sportovní elektromobil je neprodejná věc a lidé chtějí něco jiného. Ukazují to i prodejní čísla, s takovým vozem dosud neuspěl nikdo v žádném segmentu, tak sakra proč Mercedes v říjnu 2026, kdy tohle všichni dávno ví, přichází s dalším přesně takovým autem, které nedokáže ozvlášnit ani krásným designem nebo hodnotným interiérem?

Tahle novinka je vadná skoro v každém ohledu a dokonce i management Mercedesu to dobře ví. Tak proč je venku, proč míří do výroby a proč se Mercedes tváří, jako by šlo o hotové boží dopuštění a nic ze zmíněného neexistuje?

To není jen naše otázka, přišlo nám od včera i několik mailů od lidí, kteří kupují Mercedesy či rovnou AMG roky až dekády, a nedokážou pochopit, proč firma, která jim svou nabídkou tak dlouho imponovala, najednou přichází s tolika modely, které nejenže nejsou určené pro ně, nejsou určené ani pro nikoho jiného, koho znají, nebo si jej dokážou představit. Citujme část jednoho mailu za všechny: „Povíte mi, proč to vůbec vyrábí? Já to nechápu...”

Vzhledem k četnosti takových dotazů odpovíme článkem. Otázky si klademe stejné, s ohledem na znalost prostředí, ve kterém tato rozhodnutí padají, si ale dokážeme docela dobře představit, co za nimi stojí. Ryzí racionalitou to neospravedlníte, když se ale podíváme do zákulisí automobilového průmyslu a korporátní politiky, zjistíme, že Mercedes v tom vlastně jede tak trochu z donucení a kvůli vlastním minulým chybám.

Zde jsou hlavní důvody, proč monstra jako Mercedes-AMG GT 63 SUV vůbec vznikají:

1. „Concorde efekt” alias Past utopených nákladů

Tím asi nejvýznamnějším důvodem, proč se dnes tato auta dostávají do výroby, je fakt, že rozhodnutí o jejich produkci padlo dávno za trochu jiných okolností. A automobilky mají pocit, že když už do jejich vzniku nacpaly tolik, bude lepší pokusit se přece jen nějaká prodat, než všechny náklady s nimi spojené prostě odepsat. Je to obvykle omyl, kterému se v ekonomickém žargonu říká nejčastěji „Concorde efekt” - z definice „psychologický a ekonomický fenomén, kdy lidé či organizace pokračují v nevýhodném projektu, vztahu nebo činnosti jen proto, že už do nich vložili spoustu peněz, času nebo úsilí a nechtějí si přiznat ztrátu.” A ano, je to spojení odvozené od jména slavného nadzvukového letadla, které se stalo učebnicovým ekonomickým selháním v přesně zmíněném duchu.

Vývoj nového auta od čistého listu papíru zkrátka trvá 5 až 7 let. Projekty, ze kterých plynou dnes představované vozy, tak dostaly zelenou kolem roku 2020 až 2021, kdy v automobilovém světě vrcholila čistá elektrická hysterie. Manažeři tehdy žili v iluzi, že už v roce 2026 nikdo spalovací motory chtít nebude. Mercedes investoval astronomické částky do vývoje dedikované elektrické platformy AMG.EA a koupil specializovanou firmu Yasa, která vyvíjí ony opěvované motory s axiálním tokem. Zastavit projekt těsně před koncem by znamenalo odepsat desítky miliard eur bez jakékoli šance na návratnost. Takže to raději dotáhnou do konce a naivně doufají v zázrak.

2. Emisní limity a pokuty s nimi spojené

Auta jako Mercedesy-AMG GT SUV nevznikají proto, aby dělala radost řidičům, jsou to „compliance cars”. Jsou tu proto, aby dělala radost úředníkům EU a dalších institucí manipulujících dílčími, mocně regulovanými trhy. Kdo říká, že to není prvotní motiv stojící za vznikem těchto vozů, nepochopil z fungování současného, zejména evropského automobilového průmyslu nic.

Automobilky zkrátka čelí potenciálním drastickým pokutám za průměrné flotilové emise CO2. Každé prodané elektrické AMG s papírově nulovými emisemi dává Mercedesu prostor, aby mohl v Evropě prodat další benzinový osmiválec v luxusní třídě G nebo v sedanu třídy S, aniž by platil miliardové pokuty. Je to v podstatě předražený odpustek. Automobilky mají pocit, že je lepší utopit peníze v nesmyslném autě, než aby je zaplatily pokuty regulátorům a raději dělaly vozy, které nemusí nutit lidem silou. Někteří už přišli na to, že se to nevyplatí, Mercedes zjevně ne.

3. Strach z Číny a boj za domnělou technologickou prestiž

Německé prémiové značky žijí v permanentním strachu, že pokud zcela vyklidí pole luxusních elektromobilů, jejich místo definitivně obsadí dravá čínská konkurence (značky jako Yangwang od BYD, Zeekr nebo Nio). Mercedes se tak snaží demonstrovat, že technicky na to má, i když ví, že to bude komerčně neúspěšné.

Problém je v tom, že tahle auta nakonec ani tuto roli neplní, neboť nejsou technicky, elektronicky ani jak tak zajímavá. A proti čínským soupeřům stojí tolik, že se tím stávají jen nezajímavějšími. Vlastně jsou ve výsledku spíš zdrojem posměchu než respektu, ale k tomu se ještě dostaneme.

4. Akcionáři a obava z přiznání vlastního selhání

Některé důvody jsou ryze psychologické a osobní, firmy nakonec řídí lidé. Ostatně si představte konferenci, kde šéf Mercedesu Ola Källenius předstoupí před investory a řekne: „Vážení, spálili jsme 5 miliard Eur ve vývoji elektrických AMG, ale teď to celé házíme do koše, protože jsme se v roce 2021 spletli. Sorry jako.” Akcie firmy by možná ani moc neslétly, protože akciový trh už ví, že by šlo o efektivní krok, ale lidé z vedení by nejspíš letěli ještě ten den, protože těch 5 miliard někomu patřilo.

Korporátní psychologie tedy raději volí cestu „vztyčené hlavy”, v česku máme radši spojení jako „buď trvdej, i když se plazíš po čtyřech” - auto tedy slavnostně uvedeme na trh, marketing to prohlásí za technologický triumf, a i když se takových vozů prodá hrstka a další miliardy vylétnou komínem, manažeři mohou tvrdit, že značka je avantgardní, jen lidé ještě nejsou připraveni na tu supermoderní věc, kterou jim předhodila.

5. Obava z víry ve zdravý rozum

Ruku na srdce: Lidé jako Ola Källenius nejsou blbci, nakonec i on v médiích otevřeně kritizuje politiku EU a varuje, že příliš přísné cíle mohou zlikvidovat trh s auty. Jenže chybí jim odvaha nesedět pro sichr jedním zadkem na dvou židlích. Jako šéf korporace si prostě nechce dovolit vsadit všechno na tu jedinou, třebaže správnou kartu, jakkoli to vyznívá poněkud směšně, když před léty neměl problém vsadit prakticky vše na tu špatnou.

Buď jak buď, kdyby Mercedes vývoj elektrické platformy AMG.EA úplně zastavil a politická reprezentace v Evropě by po příštích volbách nakonec odmítla legislativu dál měnit, třebaže by později stejně musela ustoupit realitě, Mercedes se mohl dostat do situace, kdyby na významné části svých trhů neměl co prodávat.

Dnes jsou taková auta zkrátka extrémně drahou pojistkou. Mercedes raději investuje miliardy do vývoje ošklivého, těžkého auta, které vyvolává spoustu otázek, udělá to ale pořád raději, než aby riskoval, že zůstane s prázdnýma rukama, pokud by zdravý rozum nezvítězil „dostatečně brzy”.

Shrnuto jednou větou je situace přesně tak absurdní, jak se od začátku zdá: Automobilka pouští do výroby vizuálně neatraktivní, technicky přinejmenším pochybné, uživatelsky nesmyslné auto plné falešných zvuků a vibrací, které skoro nikdo nechce, jen aby splnila interní plány z roku 2021 a vládní regulace roku 2026. To je dnešní Evropa.

Pikantní ovšem je, že tímto postupem nakonec Mercedes nedosahuje ani téměř žádných pozitivních bočních efektů, pokud za ně neoznačíme hrstku prodaných aut na trzích jako Norsko nebo Nizozemsku, které ho asi nevytrhnou. Ačkoli by tím Mercedes rád ukázal svou relevanci, nakonec tím ukazuje jen opak - tedy ne to, že taková auta udělat umí, i když je nikdo nekupuje, ale že to ani neumí. A ještě je nikdo nekupuje. Tím, jak se snaží demonstrovat svou technologickou sílu, ukazuje ve skutečnosti jen ztrátu soudnosti a technickou i obchodní bezradnost.

Místo obdivu nad tím, co všechno do auta dokázali nacpat, sklízí Mercedes spíš posměch. Celý ten koncept křičí do světa, že v Affalterbachu už neumí postavit špičkové auto bez tuny digitálních a mechanických berliček. Když se nad tím zamyslíte, Mercedes-AMG GT SUV je ryzí přehlídkou technického zoufalství:

• Neumíme udělat emotivní pohon? Nevadí, pustíme lidem do kabiny falešný zvuk ze reproduktorů a rozvibrujeme jim sedačku.

• Neumíme auto postavit lehké auto? Nevadí, přidáme aktivní spoilery, natáčení kol a pneumatický podvozek, aby se ten skoro třítunový vepř tvářil jako baletka.

• Neumíme navrhnout elegantní interiér? Nevadí, připlácneme tam tři obří tablety, ono to ty barevné blikající obrázky zamaskují.

Ukazuje to jediné: tradiční automobilka se v honbě za elektrickou budoucností tak moc odstřihla od svých kořenů, až v dnešním světě působí dokonale irelevantně. Bohatý kupec raději nechá peníze jinde, kde aspoň dokážou elektromobilu dát smysluplnější tvář, nebo uteče ke spalovacím klasikám, dokud ještě jsou. Mercedes to změnit může, ale musí se vymanit ze zkraje zmíněných pastí a přestat bojovat proti těm, kteří to s ní jako jediní myslí dobře - kritickým pozorovatelům i vlastním zákazníkům. Všichni ostatní jen mažou med kolem celého Stuttgartu a pokouší se společně s Mercedesem žít z peněz, které tahle auta opravdu negenerují. To není dobrá parta, ke které by se měl kdokoli soudný přidat...

Zdroj: Autoforum.cz

Petr Miler