Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Turba teď hlavně stlačují vzduch. Výfukové plyny se ale dají využít i dále, přímo pro pohon auta.

Přeplňování je pod kapotami osobních automobilů už docela dlouho a jako technologie existuje ještě déle. Ve většině případů, v běžných autech vždy, je hlavní jednotkou přeplňování kompresor, který je poháněn buď klikovou hřídelí a řemenem, to hovoříme o kompresoru, nebo výfukovými plyny, v takovém případě to je turbodmychadlo. Využití výfukových plynů ale nemusí končit jen u stlačování nasávaného vzduchu.

Výfukové plyny je možno využívat ještě dále, i po roztočení kompresoru. V případě mechanického propojení mohou pohánět další turbínu, která však bude místo kompresoru pohánět přes ozubená kola a hydrodynamický měnič točivého momentu či jakousi viskózní spojku přímo klikovou hřídel, a tak sama o sobě, bez dalšího spalování, zvyšovat výkon.

Ani toto řešení není zas tak nové, bylo v určité podobě použito na leteckém osmnáctiválci Wright R-3350 těsně po druhé světové válce. Používá se i v současnosti, a to na 14,8litrovém motoru Detroit Diesel DD15 TC, kterým jsou vybaveny některé americké tahače značek Freightliner a Western Star a který si můžete prohlédnout v animaci pod článkem. Něco podobného ve svých motorech údajně využívají také značky Scania a Volvo.

Další variantou je k hřídeli standardního turbodmychadla připojit elektromotor, tedy postavit elektrické propojení. Elektromotor může sloužit několika způsoby - může zastupovat klasický, řemenem poháněný alternátor, může být součástí klasického hybridního pohonného ústrojí, tedy nabíjet baterie, které pak přes elektromotor pošlou dodatečnou sílu na kola. Anebo může eliminovat prodlevu velkého turba při sešlápnutí plynového pedálu. Ve formuli 1 se používá takovýto systém - generátorem připojeným k turbodmychadlu se schová energie ve formě elektřiny, která je pak na výjezdu ze zatáčky jiným elektromotorem poslána na kola.

Není tedy od věci očekávat podobnou aplikaci složených turbodmychadel i v běžných, produkčních autech. Mechanické spojení je trochu náročnější na prostor i údržbu, ale pokud to může fungovat na dieselech v tahačích, od kterých se očekává, že za svůj život najedou dva i více milionů kilometrů, není důvod si myslet, že by tato technologie neměla zvládnout půl milionu až milion km v osobních autech - se správnou údržbou, samozřejmě.

Elektrické spojení by zase mohlo být jakýmsi mild-hybridem, ať už v nahrazení alternátoru či ve funkci udržování turba v roztočeném stavu. Tento způsob má navíc tu výhodu, že jeden elektromotor na hřídeli turba se může stisknutím tlačítka na středové konzoli, třeba přepnutím z režimu Eco do režimu Sport, změnit z alternátoru na systém potlačující prodlevu turbodmychadla..

Asi nelze implementaci takovýchto technologií do produkčních osobních aut očekávat pozítří, ale v horizontu nějakých deseti let bychom se něčeho takového dočkat mohli alespoň v koncepční formě. Je to zajímavá technologie, a to nejen z pohledu ekologie, ale také, jak z hořícího paliva dostat co nejvíc síly na asfalt. Jak toho výrobci využijí, se však zatím musíme nechat překvapit.

To, co na těchto obrázcích a animaci Detroit Dieselu DD15 TC tvarem trochu připomíná trychtýř, je složené turbodmychadlo

Zdroj: Car and Driver

Marek Bednář