Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa

Už vím, co dnes dělají lidé, kteří kdysi pracovali v mnichovské divizi M. Hrají si s Mini a dělají z nich malé rakety.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Testy aut

Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa

18.5.2012 | Pavel Janda | 18 příspěvků

Už vím, co dnes dělají lidé, kteří kdysi pracovali v mnichovské divizi M. Hrají si s Mini a dělají z nich malé rakety.

Nejede, poletuje

On totiž výbušný charakter motoru docela dobře pasuje k projevu samotného auta, které se po silnici snaží více poletovat, než jezdit.

Je docela na místě po spatření tohoto diblíka s relativně velkými koly v rozích karoserie zvolat: „Motokára!” Ale nemám pocit, že by zrovna toto slovo naladění Coupe JCW přesně charakterizovalo. Trocha podobnosti tu je, ale je tu také jedna dramatická odlišnost - podvozek tohoto auta je vlastně docela měkký a to motokárám vlastní určitě není.

Poznáte to, už když poprvé zatopíte pod kotlem. Auto se po každém přeřazení i na vyšší rychlostní stupně staví na zadní tak, že by mu maranellský koník mohl závidět a něco podobného začne dělat při brzdění do zatáčky. To se pro změnu postaví na přední a záď odlehčí tak, až se to slabším náturám může přestat líbit.

Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 41 - Test Mini Coupe JCW 060Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 42 - Test Mini Coupe JCW 068Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 43 - Test Mini Coupe JCW 064

Jenže právě tahle vlastnost dodává v kombinaci s přetáčivým naladěním zadní osy Coupe JCW mrštnost, kterou mu naprostá většina silničních aut může jen tiše závidět. Ochota vozu vrhat se do zatáček i ve středních a vyšších rychlostech je pozoruhodná a i pokud se do některé nevrhnete napoprvé, jak by bylo třeba, pouhou prací s plynem při průjezdu šikanou je možné přimět auto k čitelné a snadno korigovatelné přetáčivosti.

Nedotáčivé při necitlivé práci s plynem hlavně na mokru být také dokáže, ono ale dokáže být prakticky cokoli. Rozhodně to není umírněné, jisté auto, které se stoickým klidem a nehynoucí neutralitou pokládá do zatáček jemně jak vaše milá do vodní postele. Je to taková věčně nervózní, těkavá mrška, která by pořád nejradši někam zahla, ale to neznamená, že je záludná nebo snad nepříjemná. Naopak, i to je cesta, jak dostat z auta úžasnou rychlost hlavně na technických tratích, akorát to do vás chce více práce. Jenže tahle práce znamená zábavu a mám pocit, že i o tu šlo u JCW v první řadě.

Ale ať už auto přimějete k jakékoli přetáčivosti nebo nedotáčivosti, pořád na něm cítíte jeho lehkost a minimální setrvačnost obou jeho konců. Právě proto si tohle naladění může dovolit a právě proto tak dobře funguje.

Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 44 - Test Mini Coupe JCW 048Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 45 - Test Mini Coupe JCW 049Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 46 - Test Mini Coupe JCW 050

Jeden, dva, tři, čtyři... obratle

Měkčí naladění podvozku má ještě jeden pozitivní projev, s autem se dá jakž takž jezdit po českých silnicích, které oplývají kde čím, jen ne kvalitou. Rozhodně nenabízí nějaké úchvatné filtrování nerovností, zvládá ho ale tak dobře, že jsem se po prvních 100 kilometrech jízdy šel podívat, jestli má runflaty, nebo nikoli. A k podobné nejistotě mně zatím žádné auto od BMW nepřivedlo.

Ale abych mírnil vaše nadšení, podobné otázky vás začnou napadat až ve vyšších rychlostech, kdy podvozek zvládne opravdu kde co, a to i po stránce zvuku a tlumení vibrací přenášených do interiéru. V nižších si runflaty s normálními pneumatikami až tak nespletete a výše zmíněné přednosti přikládám spíše nízké hmotnosti auta, než nějakému zázračnému objevu znamenajícím, že runflat a kvalita jízdy nemusí být protiklady.

Pokud ale nebudete jezdit po Praze, nemusí vás až tak obtěžovat. I tak vás ale asi bude trápit otázka, jak skvěle se bude podvozek chovat, až runflaty vyhodíte zcela...

Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 47 - Test Mini Coupe JCW 052Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 48 - Test Mini Coupe JCW 053Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 49 - Test Mini Coupe JCW 051

I přes tuto, vlastně pozitivní vlastnost s vámi Coupe JCW pěkně zatřese. Ne však proto, že by s ním jako s motokárou otřáslo přejetí každé drobné dilatace, nýbrž spíše proto, že vzhledem ke své velikosti a rozvoru náprav do rozličných terénních nerovností zapadá jako celek. Menší asfaltovou vlnu, kterou v autě střední třídy sotva vnímáte, s vámi Mini Coupe s krátkým rozvorem a jistě i krátkým zdvihem pružin vymete tak, že si přepočítáte všechny obratle v páteři. A to byste se divili, kolik takových nerovností na silnicích najednou je...

Musím říci, že mě ještě nikdy po týdenním testování jakéhokoli auta takto nebolela záda. Dokud jsem s ním jezdil a každý den se mnou cvičilo, ani jsem to nevnímal. Ale jakmile jsem přesedl do něčeho civilizovanějšího, byl jsem zralý na ortopeda. Ale něco vám řeknu - ani trochu jsem toho nelitoval, jezdit s tímto autem je tak podmanivé, že mu to i počítání obratů počítáte.

Ptáte se na trakci přední osy nucené přenášet dvaceticentimetrovými pneumatikami tolik výkonu? Na suchu je to rozhodně bez problémů a ani na mokru vás to vyloženě nelimituje, tohle u Mini zvládli dobře. To už bych se spíše zlobil na elektronický pseudodiferenciál, jehož přibrzďování odlehčeného kola bez ohledu na zapnutí či vypnutí stabilizačního systému je někdy na výjezdech ze zatáček cítit... prostě jako přibrzďování.

Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 50 - Test Mini Coupe JCW 066Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 51 - Test Mini Coupe JCW 062Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 52 - Test Mini Coupe JCW 061

Co musím naopak na Coupe JCW vysoce vyzdvihnout je jeho odolnost proti vysoké zátěži. Řada i rádoby sportovních aut pod zátěží kapituluje už v provozu a na okruhu nezvládnou bez nějakého dílčího selhání ujet ani kolo. Tohle Mini létá i po okruhu jako nic a zdá se, že kdybyste s ním dali dvacet kol v kuse, můžete zamávat akorát pneumatikám. Jinak všechno a zejména pak brzdy funguje jak má, ať děláte co děláte. V běžném provozu je pak logicky absolutně nad věcí.

Tupější řízení by bodlo

Do mozaiky důležitých informací nám už chybí jen ovladatelnost, která by v případě mizerného naladění mohla všechna zmíněná pozitiva poslat ke dnu. Ale neposílá, naopak představuje spíše další pozitivum.

Co je pro mě osobně velmi vítané, s vozem je radost měnit převody. Lehký, krátký chod spojky spojený s trochu tužším, ale jinak krátkým a přesným řazením šestistupňové manuální převodovky umožňuje rychlé a precizní řazení oběma směry, které u tohoto auta užijete více než kde jinde. To by pochopitelně nebylo možné ani bez ovladatelného motoru, který sice z podstaty není tou poslušnou motorovou pilou, ale přinejmenším na volnoběh lze - ač trochu pomaleji - volit otáčky s vysokou přesností. A tak lze i přesné meziplyny zejména při brzdění sekat přesně, jak je třeba.

Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 53 - Test Mini Coupe JCW 089Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 54 - Test Mini Coupe JCW 090Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 55 - Test Mini Coupe JCW 099

Velmi dobře lze pracovat také s brzdami, které jsou jen o něco málo více naposilované, než by bylo nutné. To zní fajn, ale všechno dobré je akorát v Coopu, a tak má i Mini Coupe JCW svou slabinu. A tou je řízení.

Nebudu si tentokrát stěžovat primárně na jeho elektrický posilovač, který značně omezuje zpětnou vazbu. Ona to u této předokolky není až taková potíž, neboť musíte práci s řízením sladit hlavně s prací s plynem a v této konstelaci se vám spousta informací nese zpátky i jinými „kanály”. Co považuji za nešťastné je převod řízení, který je zkrátka až příliš ostrý.

Nevím, z čeho řízení pro Coupe JCW u Mini vzali, ale mám pocit, jako by si neuvědomovali, že tento model může jezdit i trvale rychlostmi přes 200 km/h. Superostré řízení je příjemné v nízkých rychlostech, kdy dále podporuje jeho přirozenou mrštnost a dovoluje ji snadno naplno využít. Jenže zkuste si s tak ostrým řízením přesně pracovat v táhlých zatáčkách s kolejemi a nerovnostmi v rychlostech třeba kolem 220 km/h...

Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 56 - Test Mini Coupe JCW 073Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 57 - Test Mini Coupe JCW 088Test Mini Coupe John Cooper Works: malá silniční raketa - 58 - Test Mini Coupe JCW 085

Vůz s tím nemá problém ani výkonově, ani podvozkově, ale spojte si zmíněnou rychlost, agilitu podvozku a ono ostré (a ke všemu mlčenlivé) řízení a zjistíte, že vodit auto precizně podobnými nástrahami chce pekelné soustředění a mnohdy ani to nestačí. Zbytečně se dostáváte do kolotoče korekcí, ze kterých je těžko úniku - nejde je přesně dávkovat a zpětná vazba přicházející jinudy než volantem nedovoluje ani absolutně okamžité reakce, které by v rychlostech představujících okolo 60 ujetých metrů každou sekundu byly třeba.

Nevím, jestli u Mini mysleli málo a prosté jim to nedošlo, nebo naopak moc a řekli si, že takto nikdo rychle jezdit po technické trati nebude a dali přednost agilitě v nízkých rychlostech. Ať tak či onak, využitelnost jinak precizně zpracovaného stroje to přinejmenším zbytečně ztěžuje.


Cílem následujícího videa bylo zachytit velmi snadnou ovladatelnost Mini Coupe JCW při ostré technické jízdě i rychlostmi překračujícími 200 km/h. Úplně se to napoprvé z vícero důvodů nepovedlo, ale snad snímek i tak řekne více než nic - minimálně zajímavý zvukový projev vozu je z něj alespoň trochu patrný.

Diskuze 18 příspěvků

Reklama

Živá témata na fóru

zobrazit vše

Autobazar

zobrazit vše

Reklama