Autoforum

zvětšit fotografii /

Z rallye na silnici, tak zní slogan, kterým dnes Fabii RS charakterizuje výrobce. Máme snad konečně čest se skutečně sportovní škodovkou?

V uplynulých dnech jsme na stránkách Autoforum.cz žili hlavně testem BMW 1 M. Nedělám si iluze, jen málo aut je v tuto chvíli natolik zajímavých, aby se bavorskému hot rodu v očích motoristických nadšenců dokázalo postavit a neodejít poraženo na hlavu. Přesto se domnívám, že poněkud přízemnější zacílení Fabie RS bude tím nejméně bolestným návratem do reality, který jsme vám schopni poskytnout.

Fabia RS, stejně jako BMW 1 M, představuje v rámci nabídky výrobce nejvýkonnější model nejnižší produktové řady, tím ale jejich podobnost končí. Bavorský vdolek vznikl hlavně kvůli zábavě, škodovácký ďábelský dortík dostal do vínku úplně jiné geny. Předně, vznikl na základě druhé generace Fabie a co si budeme povídat, to není ten nejvhodnější základ pro výrobu lidového hothatche. Nesmíme také zapomenout, že žádný z modelů RS nikdy nebyl opravdu sportovním autem. Ani druhá generace nejsilnější Fabie se v tomto ohledu nevymyká z řady. Ale popořadě.

Konečně dobře vypadající Fabia

Myslím, že popisovat současnou Fabii by bylo asi jako říkat, že nebe je modré a voda mokrá. S jejich zástupy se potkáváme při každé cestě po českých silnicích. Základní stavba karoserie musela dle mého názoru pro designéry při návrhu vzhledu Fabie RS představovat docela oříšek. Sportovně laděný model totiž musí nejen dobře jezdit, ale také vypadat. Dle reakcí, které jsem v průběhu testu zaznamenal, se jim ale jejich úkol docela povedl. Dle mnoha lidí se jedná o nejlépe vypadající vyráběnou Fabii. Sám bych s nimi i souhlasil, ale jen za podmínky, že bych neměl osobní čest s černobílou Fabií Monte Carlo. Ta je ještě o stupínek lepší.

Mezi základní identifikační prvky Fabie RS patří přední nárazník s integrovanými kruhovými LED denními světly či mlhovkami, jehož zvýrazněná spodní hrana imituje spoiler. Pokud byste si ještě nebyli jisti, že se koukáte na Fabii RS, logo umístěné v rohu masky chladiče vás už na pochybách nenechá.

Dalším z charakteristických prvků jsou kola Gigaro, která lze pořídit v několika barevných verzích. Přestože je jejich průměr 17 palců, vedle rozměrných ploch lakovaného plechu se téměř ztrácejí. Zde Fabia zůstává Fabií a ani černá střecha nepomáhá k optickému snížení profilu. Stejný příběh je to i při pohledu zezadu. Opět je dominantním nepoměr mezi šířkou a výškou karoserie. Dojem se snaží vylepšit napodobenina difuzoru a dvojitá koncovka výfuku.

Interiér ve znamení kontrastů

Také v interiéru bylo podle mého názoru dosaženo maximum možného. Žádné speciální orgie se nekonají, nečekejte palubní desku potaženou kůží nebo zkrášlenou prvky z uhlíkových vláken. Střízlivě a účelně tvarovaná palubovka kontrastuje s rozložitými sportovními sedadly se zvýrazněnými polštáři bočního vedení, na jejichž opěradle jsou vyšita loga RS. Ty ostatně najdete také na perforovanou kůží čalouněném volantu a krytech prahů. Nesmí chybět kovové pedály s protiskluzovou úpravou.

Velkou otázkou je hledání vhodné polohy za volantem. Ne, že by sedadlo a volant neměly dostatečné rozsahy nastavení, ty jsou plně postačující. Fabia RS se ale tváří sportovně, tak se člověk snaží najít pozici tak, aby byla pohodlná a současně umožňovala plnou kontrolu nad autem při ostré jízdě. To první není zase až tak velký problém, byť mírnou komplikaci představuje vzad skloněný sedák. V případě, že si opěradlo nastavujete do hodně svislé polohy, nohy svírají s tělem příliš ostrý úhel, což příliš pohodlné není. Obtížné je najít si polohu pro rychlou jízdu. Sám obvykle jezdím „na krátké ruce”, tedy s nataženými nohami, vzpřímeným tělem a volantem co nejblíže a tomuto mému ideálu se mi moc přiblížit nepodařilo. Sedí se vysoko, s hodně pokrčenými nohami a kvůli sklonu sedáku ani nelze dlouhodobě mít nastaveno opěradlo do svislé polohy.

Sedadla samotná lze pochválit za dobré boční vedení, chyběla mi ale bederní opěrka nebo alespoň výraznější tvarování spodní části opěradla. Volant má vhodný průměr i tloušťku věnce a pádla, drobnou výhradu u něj lze mít jen ke švům na vnitřní straně věnce. Jsou ostré a hlavně při rychlé jízdě se o ně palce nepříjemně odírají. To lze ale lehce a elegantně vyřešit nasazením řidičských rukavic.

Zbytek interiéru je už shodný s normálními Fabiemi. Stále se na palubu vejdou čtyři dospělí. Pohodlně, pokud měří do 185 cm, v případě dvoumetrových dlouhánů už ale vzadu bude místo jen pro děti. V souvislosti s interiérem zaráží jedna věc. Působí velmi dobře smontován. Nepříjemným překvapením pak je, že se od pravého A sloupku neustále ozývají nějaké šramoty. Překvapení je o to vyšší, že stejným neduhem trpěla i nedávno testovaná Fabia Monte Carlo.