Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Separování od FCA nepřinese pouze klady. Zvláště dojde-li k navýšení výroby nad 10 tisíc exemplářů ročně.

Pokud dnes někdo čekal, že se nebudeme věnovat automobilce Ferrari, ten se přepočítal, neboť italská telenovela pokračuje dalším dílem. Zatímco včera jsme se věnovali hodnotě značky na burze, na kterou hodlá vstoupit v červnu příštího roku, dnes se pro změnu zaměříme na spotřebu paliva resp. emise CO2. Separováním od koncernu Fiat Chrysler Automobiles totiž nezůstane na vedení značky a akcionáře pouze smetana, ale celá řada problémů, jež mají spojitost právě se spotřebou motorů. Možných řešení je několik, líbit se vám ale asi nebude ani jedno.

Tak tedy, aktuálně je Ferrari součástí FCA, a jakožto takové nemusí věnovat emisím CO2 zrovna velkou váhu. Hodnoty dosahované vozy z Maranella jsou totiž kompenzovány třeba dvouválcovými Fiaty. Jakmile se ovšem značka od italsko-amerického koncernu odtrhne, zůstane na svém písečku samotná. A v té chvíli musí počítat s tím, že třebas dvanáctiválcové Ferrari F12 v průměru emituje 350 gramů na kilometr, tedy prakticky třikrát více, než jaký je aktuálně povolený limit (130 g/km).

Pravda, aktuálně automobilce nahrává do karet fakt, že vyrábí „jen“ sedm tisíc kusů ročně. Díky tomu se na Ferrari vztahuje výjimka z pravidla, přesto si však nemůže dělat, co se mu zamane. Předstoupit totiž musí před komisi, která určí, o kolik musí značka snižovat své emise. Takový úkol by mohl být reálným, nesmíme však zapomínat na plány Sergia Marchionneho, který touží po navýšení produkce Vzpínajícího se koníka na nějakých 10 000 exemplářů ročně.

V takové chvíli by se již Ferrari dostalo do pásma, kde pravidla nařizují snížení průměrných emisí CO2 mezi roky 2007 a 2020 o 45 procent. Tedy o nemalou porci, která si již vyžádá opravdu výrazný technický zásah do konstrukce pohonných jednotek i samotných vozů. Italové se samozřejmě na tuto redukci mohou vykašlat, jenže v tu chvíli budou čelit nemalým penále.

Dle pravidel se totiž platí 5 Eur (cca 137,50 Kč) za první gram překračující povolenou mez, 15 Eur (412,50 Kč) za druhý, 25 Eur (687,50 Kč) za třetí a 95 Eur (2 612,50 Kč) za každý následující. Pokud bychom tedy danou formuli aplikovali na zmíněné Ferrari F12, pak zákazníkovi hrozí, že v budoucnu zaplatí jen kvůli emisím o 20 660 Eur (568 150 Kč) navíc. A to už není málo ani u auta s multimilionovou cenovkou.

Od roku 2019 se pak tato částka ještě o trochu navýší, neboť platit již bude sankce 95 EUR za každý překročený gram. Navíc s koncem dekády přijde nový emisní limit 95 g/km. Pravda, jsou tu sice superkredity, jenže ty lze uplatnit díky vozům, jejichž emise jsou nižší než 50 g/km. A i takové LaFerrari dosahuje 330 gramů, přestože jde o hybrid.

Co z toho můžeme vyvodit? Závěrů je několik, přičemž tím asi nejjednodušším by bylo zachování stávající produkce či dokonce ještě její ponížení. To se ale rozhodně Marchionnemu líbit nebude. Zákazníci pak rovněž nebudou nadšeni z toho, že by museli platit třeba milion korun navíc jen kvůli emisím a nikoliv příplatkové výbavě.

Můžeme tedy předpokládat, že se Maranello rozhodne pro zlatou střední cestu a prakticky celé své portfolio osadí přeplňovanými nebo hybridními motory. Takové zvěsti tu již zazněly, tehdy se však nezdály být příliš pravděpodobnými. Nyní ale nebude zbytí, i když je otázkou, jaký profit tato možnost přinese - přeplňovaná California má totiž emise jen o 20 g/km nižší než předchozí atmosférická verze.

Nad Ferrari se tedy začínají shlukovat temné mraky, pročež asi není pravděpodobné, že by je značka rozehnala modelem podobným Astonu Martin Cygnet. Překarosovaná Toyota iQ totiž vznikla ze stejného důvodu a její výroba nakonec skončila fiaskem.

Petr Prokopec