Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Tento vůz byl před deseti lety na dvě půlky po nehodě Stefana Erikssona v 261 km/h. Dnes je jako nové, jezdil s ním syn Jeana Todta.

Stejně jako jiným vozům Ferrari, ani Enzu se nevyhýbají nehody. Tou asi historicky nejproslulejší je karambol, který se v roce 2006 přihodil Bo Stefanu Erikssonovi, vysoce postavenému manažerovi firmy Tiger Telematics. Tato společnost se tehdy snažila na trhu uspět s herní konzolí Gizmondo, v mnoha ohledech revolučním zařízením, kterému byl předvídán velký úspěch. Nedostavil se a Gizmondo i aktivity Tiger Telematics skončily tak, jako jízda jejího manažera Amerikou - fiaskem.

Eriksson jel 21. února 2006 jedním ze svých dvou Ferrari Enzo po kalifornské Pacific Coast Highway. Byl prý pod vlivem návykových látek a jeho jízdu si natáčel spolujezdec Trevor Michael Karney, který údajně na nikdy nezveřejněném videu zdokumentoval jízdu rychlostí až 320 km/h. Dodejme, že Eriksson nebyl špatný pilot, objevil se i na startu Le Mans, tehdejší jízdu ale nezvládl a v rychlosti 261 km/h naboural do sloupu, o který se jeho Enzo doslova rozpůlilo.

Tato rychlost zní až neuvěřitelně, dobové záběry toho, co z auta zbylo, ale prostor k pochybnostem značně zmenšují. Jeho pozoruhodné, že přežil, stejně jako Karney, a to s tak malými zraněními, že si ještě před policií stihl vymyslet historku o německém řidiči vozu jménem Dietrich - Eriksson měl být jen spolujezdec a Karney měl vystoupit z jiného auta. Tato historka ale vzala za své, co jedno z mála větších Erikssonových zranění, roztržený ret, znamenal krvavou stopu na airbagu řidiče.

Eriksson, na kterého díky této nehodě „praskly” i jiné kriminální delikty, byl zatčen. Karney nejprve unikl ze země, později byl ale po návratu do USA dopaden a zadržen též. Eriksson dostal v USA tři roky vězení, ovšem hlavně kvůli finanční kriminalitě, později byl vydán do Švédska, kde si odpykal další trest. Tohle všechno je historie a Erikssonovo Enzo se ji zdálo být též. Jenže to tak není.

Jisté, může se zdát, že když auto rozpůlíte vedví, nikdo se nebude obtěžovat s opravou a zbytky budou použity na náhradní díly. Jenže Ferrari Enzo není jen tak nějaké auto, je to jedno z vrcholových Ferrari, kterých vzniklo jen 399 produkčních plus tři testovací muly, z nichž jedna byla později údajně prodána čtyřstému zákazníkovi. Takže jen tak zahodit nějaké auto, resp. přesněji jeho VIN a číslo šasí, by byl hřích.

Zbytky tedy byly odeslány z Kalifornie do Maranella, kde z nich postavili úplně nové auto. Dá se předpokládat, že původních dílů moc použito nebylo, v podstatě mohly být použity jen součástky s unikátními výrobními čísly, pokud nebyly poškozené tak, že by se nedaly opravit. Tak se z rozbitého červeného Enza stalo Enzo v perfektním stavu a s černým lakem Nero Daytona. A také zmizela boční poziční světla, viditelná na fotografii přední půlky rozpůleného vozu.

Dokumentace celé stavby by byla zajímavou podívanou, tu vám ale nabídnout nemůžeme. Podívat se ale můžete na působivý černý, prakticky nově postavený stroj. A nemusíte jen hledět na fotografie, vůz bude k mání v aukci pořádané v Paříži domem RM Auctions 3. února letošního roku. Odhad ceny není známý, ale když uvedeme něco přes 40 milionů Kč, asi nebudeme daleko od pravdy, Enza se s takovouto cenou prodávají běžně. Tohle má navíc - po rekonstrukci či jak celý proces nazvat - údajně najeto méně než 2 500 km.

Před zhruba rokem byl tento vůz spatřen v Paříži s francouzskou registrací. Souvisí to s popsanou palubní deskou, za kterou stojí Jean Todt, prezident FIA. Majitel tohoto vozu je nebo aspoň byl jeho syn, a právě on ho teď zřejmě nabízí k mání. Za jakou částku se skutečně prodá, se nechme překvapit - jeho historie je pohnutá, ale svým způsobem slavná. A i přes svou minulost má certifikát Ferrari Clasiche, který se jen tak nějakému slepenému autu nedává...

Zmíněná nehoda se stala v roce 2006 a údajně v cca 260 km/h

Zdroje: RM Sotheby's, Wrecked Exotics, FerrariChat.com

Marek Bednář