Autoforum

/

Foto: Bugatti

Je to nepochybně obdivuhodný výkon a zřetelný posun možností techniky, kterou lze použít také v běžném provozu. Čisté z hlediska historických tabulek ale upravené Bugatti Chiron nepokořilo vůbec nic.

Po bujarých oslavách často následuje kruté vystřízlivění. O tom se momentálně může přesvědčit Bugatti, které před pár dny oznámilo, že jako první automobilka pokořilo metu 300 mil v hodině (483 km/h). Po něčem takovém prahlo třeba chystané SSC Tuatara, stejně jako hodlal tuto metu překonat i Koenigsegg nebo Hennessey. Značka z Molsheimu ale všem vypálila rybník. Ovšem jen na malou chvíli, neboť stejně jako v případě pofidérního rekordu Škody Kodiaq RS na Nürburgringu se to nakonec začíná obracet proti ní.

Podstata je v tom, co přesně Bugatti dokázalo - rovnou lze říci, že do značné míry nic přelomového. Chiron, který se rozjel na téměř 500 km/h, totiž nebyl sériovým vozem. Místo toho byl pro potřeby rekordu zásadně upraven - nešlo ani tak o výkon 1 600 koní, ten má i sériové Centodieci, délka se ovšem natáhla o 25 centimetrů díky aerodynamiky modifikované zádi. Ze stejného důvodu zmizelo i aktivní zadní křídlo, jež nahradil pevný spoiler, k tomu klesla hmotnost a byl upraven podvozek.

Je jistě pořád působivé, že Chiron dosáhl takového tempa, pokud ale hovoříme o rekordech, žádný tu nepadl. Tohle Bugatti nejspíše není homologované pro běžný provoz a rozhodně není sériové (pravidla vyžadují 25 vyrobených exemplářů prodávaných minimálně na dvou kontinentech). Provedenými změnami se zařazuje mezi cokoli na čtyřech kolech a v tomto světě není ani meta 500 km/h nic až tak výjimečného. Zajděte si na americké sprinty a pravděpodobně uvidíte hned několik top fuel dragsterů pokořit tuto metu během jednotek sekund.

Limitem ale není jen povaha samotného auta, potíží je i provedení údajně rekordní jízdy. Nejdelší rovný úsek testovací dráhy Ehra-Lessien by musel vůz do 60 minut od první jízdy projet také v opačném směru, což se nestalo. Automobilka se obávala bezpečnosti, neboť uvedla, že po letech testování je povrch sjetý pouze jedním směrem. Pokud by se tedy Chiron vydal opačným směrem, hrozilo by přehřátí pneumatik.

To samozřejmě lze na jedné straně akceptovat, nicméně na té druhé mluvíme o koncernu VW Group, jehož zdroje jsou enormní. Pokud by tedy Bugatti chtělo udělat všechno správně, mohlo dojít na modernizaci, jak to ostatně Porsche nedávno provedlo na okruhu Nardo. Na činy však nedošlo, pouze na následná ospravedlnění. S těmi se ovšem dle očekávání nespokojil třeba Koenigsegg, který je dle Guinnessovy knihy rekordů i nadále držitelem titulu nejrychlejšího produkčního silničního vozu.

Když Koenigsegg stanovil svůj rekord, použil k tomu zcela sériové auto, které navíc patří jednomu ze zákazníků. Agera RS se pak rozjela na 457,94 km/h na veřejné silnici v Nevadě, která byla pouze dočasně uzavřena, nikoliv jakkoliv upravena. Trůn tedy i nadále patří Švédům, kteří navíc dodávají, že hodlají značce z Molsheimu ukázat, zač je toho loket s novým modelem Jesko. Ten by měl dosáhnout rychlosti alespoň 500 km/h, a to bez jakýchkoliv úprav. Bude u toho tedy standardní karoserie, běžný výkon, sériové pneumatiky a nakonec opětovně i veřejná komunikace, která je přitom daleko nebezpečnější než uzavřená dráha, což uznává i samotné Bugatti - proto ostatně značka upravený Chiron jinam nepustila.

Automobilka z Molsheimu navíc poněkud uvedla, že ze souboje o nejrychlejší auto planety odstupuje, neboť několikráte prokázala, že je na špici. To si ale nejspíše myslí pouze její marketingové oddělení, realita je očividně jiná. Aby značka vypadala lépe, vydala po zmíněných pochybnostech zprávu konstatující, že Ehra-Lessien je jen 50 metrů nad mořem a kdyby se vydala na stejnou silnici do Nevady, jako Koenigsegg, dosáhla by (podle vlastních propočtů) v tamních 1 036 metrech rychlosti až 515 km/h. Co dodat? Mohla tam vyrazit. Ani to by ale nic nezměnilo na tom, že její auto není sériově vyráběný, silniční stroj.

...že počin Bugatti není zrovna světoborný. A má vlastně pravdu

Zdroje: Koenigsegg, Bugatti

Petr Prokopec