Autoforum

/

Foto: Silvauto, publikováno se souhlasem

Podle mnohých nejhezčí homologační stroj skupiny B je současně jedním z těch nejdrsnějších a adrenalin vhání do žil už podle fotek. Dává vzpomenout na nejlepší časy italské Lancie.

U zmírající Lancie už dávno nejde o její poslední novinky, které nebyly zajímavé ani do chvíle, než se odebrala do věčných lovišť. Kam mimochodem do dnešních dnů definitivně nedoputovala a soudě podle postoje koncernu Stellantis, který značce nyní vládne, ani hned tak nedoputuje.

Lidé Lancii milovali hlavně dříve kvůli její bohaté historii v motoristickém sportu. Patrně si vzpomenete na sedmdesátá léta, kdy Stratos HF opanoval šampionát WRC hned třikrát za sebou, stejně tak zřejmě nelze zapomenout na jeho nástupce, kterými byly „nulatřicetsedmička“, kráska ušitá na míru legendární skupiny B, a snad ještě slavnější ostrá Delta. Dnes se ale budeme věnovat jen modelu 037.

Aby mohla tahle Lancia závodit, muselo podle tehdejších homologačních předpisů FIA vzniknout minimálně 200 kusů pro běžné silnice, a tak se v roce 1982 zrodila ve spolupráci s Abarthem varianta Stradale, jež je pro mnohé fandy dodnes nedostižným objektem touhy. Každý z 207 kusů je střežen jako oko v hlavě a majitelé si je hýčkají natolik, že jejich ceny neustále rostou, v prodeji se přitom objevují zřídkakdy. Jeden exemplář však nyní v prodeji je.

Vzhledem k perfektnímu stavu vozu a jen 25 tisícím ujetých kilometrů se ani nelze divit, že se prodává za 550 tisíc Eur, tedy asi 14,2 milionu korun. Kus s typicky červeným lakem a černo-béžovým interiérem vypadá už podle fotografií opravdu dobře a dá se také předpokládat, že podobným způsobem bude schopen i jezdit. Kdo by snad nevěděl, jedná se nejen o držitele titulu královny krásy („Queen of the Expo“) z turínského autosalonu v roce 1982, ale také o ultimativní zadokolku pro ničím neředěné vzrušení za volantem.

Necelé čtyři metry dlouhý a 1 170 kilogramů vážící vůz je poháněn stejně jako v závodní verzi za sedadly uloženým, o devadesát stupňů pootočeným čtyřválcem za sedadly, jenž vycházel z jednotky pro Fiat Abarth 131. Z objemu 1 995 centimetrů krychlových dokáže podélně uložená jednotka obohacená mazáním se suchou skříní díky kompresoru Volumex a v tomto případě i přímému vstřikování Bosch Kugelfisher vyprodukovat 208 koní, které přenáší na kola prostřednictvím manuální pětistupňové převodovky ZF.

Lancia 037 s touto technikou zvládá zrychlovat na stokilometrovou rychlost do sedmi sekund a rozjet se až na 225 km/h. Možná vám to nepřijde jako zázračná dynamika, ovšem když vezmeme v potaz, jak ultimativní vůz to byl, jak mechanicky pracoval, jaké zvuky vydával a hlavně s jakou ochotou se zakusoval do zatáček, pak musíte změnit názor. Je to skutečně drsný speciál s uměle sníženým výkonem, však ledacos naznačí už spartánský interiér pro dva oddělený od motoru speciální akustickou a tepelně izolační přepážkou.

Vnitřek postrádal jakékoliv zbytečné tlumící materiály a obdahuje pouze nezbytné ingredience - tedy dvojici anatomických sportovních sedadel, pedály a páky převodovky s řadicí pákou, plus budíky ukazující kromě rychlosti a otáček také tlak a teplotu oleje, teplotu chladicí kapaliny, tlak kompresoru a potenciometr na regulaci jasu podsvícení. Verze Stradale má tříramenný volant Abarth a svítilnu, kterou si navigátor mohl posvítit na mapu - i tu můžete na fotkách vidět. Ani silniční varianta nepřišla o snadný přístup k motoru přes výklopný zadní díl karoserie, ani o rezervní kolo v přídi. Dvojice 35litrových nádrží vaše kratochvíle za volantem prodlouží. Teď už jen sehnat 14 milionů...

Zdroj: Mobile.de

Petr Miler