Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Kontroverzní praktiky americké policie proti řidičům nechávajícím auto zaparkované na parkovišti déle, než je dovoleno, byly shledány protiústavními.

Vymáhat právo a pořádek lze různým způsobem. Ve filmech se o to často starají komiksoví superhrdinové, ve skutečném světě si musíme vystačit hlavně s policií. Její příslušníci ale nejsou nic jiného, než zase jen lidé a pokud mohou, hledají cesty, jak si svou práci ulehčit. Kvůli neznalosti zákona však nezřídka skončí u nelegálních postupů.

K něčemu takovému zjevně dochází v řadě amerických měst, mimo jiné v tom jménem Saginaw, které leží na severovýchodě Spojených států ve státě Michigan. Policisté tam zvolili k hlídání omezené parkovací doby aut opravdu neobvyklý způsob - dělají si na pneumatikách značky křídou.

Zní to nesmyslně, ale jen do chvíle, než pochopíte jejich motivaci. Ve městě platí na vybraných místech dvouhodinový limit pro bezplatné parkování, po jehož překročení může být řidič pokutován. Něco takového je ale obtížné vymáhat, neboť fakticky lze na stejném místě stát legálně celý den - stačí vždy po dvou hodinách s autem odjet a zase jej zaparkovat. Pokud tedy policista uvidí stejné auto na stejném místě ráno i večer, pokutu stejně obhájí složitě - řidič či majitel může říci, že s autem v mezičase mnohokrát odjel a zase přijel a opak mu nikdo nedokáže.

Pokud ale má na pneumatice na stejném místě stále stejný záznam křídou, je to celkem jasný důkaz o přestupku - při přejetí by nebyl na tomtéž místě a pravděpodobně by i zcela zmizel. Pro policisty to tak byl dostatečné ospravedlnění pro vytažení pokutového bločku na 15 dolarů (cca 345 Kč) a tato praxe jim léta procházela.

S podobnou „vizitkou“ se za stěračem svého vozu několikrát setkala i Alison Taylor, která si to ovšem nechtěla nechal líbit. Jednání policie ji popudilo natolik, že se rozhodla město coby zřizovatele policie i policistku Tabithu Hoskins, která jí pokuty vypsala, zažalovat. Argumentovala přitom tím, že jednáním policistky byl porušen čtvrtý dodatek americké ústavy.

Ten chrání občany před prohledáváním, zatýkáním a zabavováním majetku bez konkrétního soudního příkazu či návaznosti na důvodné podezření ze spáchání trestného činu. Nejvyšší soud navíc z tohoto dodatku odvodil i některá práva týkající se soukromí osob, které omezují i možnosti sledování. A právě to Alison Taylor za tímto jednáním spatřovala. Pokud policista takto označí nějaký vůz a ví tedy, zda jej majitel či řidič v mezičase použil, považuje to paní Taylor za neoprávněný zásah do soukromí.

V prvé fázi její právník s touto strategií narazil, dle oblastního soudu sice o sledování šlo, nicméně to bylo ospravedlnitelné, neboť v „autech lze čekat méně soukromí“. Kromě toho soud uvedl, že „prohledání spadá do výjimek, s nimiž mohou počítat strážci pořádku při vymáhání zákona“. Především však bylo apelováno na bezpečnost, což se nakonec pro žalované strany ukázalo být kamenem úrazu. Pokutovaná žena se proti rozsudku odvolala u Šestého odvolacího soudu, pod který spadá nejen stát Michigan, ale také Ohio, Kentucky a Tennessee. A ten rozsudek nižší instance smetl ze stolu jako neoprávněný.

Trojice soudců uvedla, že město Saginaw především selhalo v dokazování toho, jak má označování aut křídou na pneumatikách souviset s bezpečností na silnicích. Místo toho byla daná praktika označena jen za cestu k „výběru peněz“ a jako taková byla shledána protiústavní. Odvolací soud se tak přiklonil k názoru právníka pokutované ženy, který značky na pneumatikách přirovnává k instalaci sledovacího zařízení do vozu bez povolení soudu.

Případ se nyní vrací k soudu v Bay City, který má už velmi malý manévrovací prostor. A je bude mít nemalou dohru. Právnická firma již uvedla, že hodlá rozhodnutí nejvyššího soudu použít jako precedens a na jeho základě bude vymáhat zpět všechny pokuty, které lidé dostali neoprávněně. Jen v případě Saginawu se jedná v průměru o 200 tisíc dolarů (4,6 milionu korun), v Michiganu, Ohiu, Kentucky a Tennessee je ale tatáž praktika používána v řadě dalších měst. Tady půjde o spoustu milionů dolarů.

Petr Prokopec