Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Duben vlil novou krev do žil Německu nebo Španělsku, rostla i řada značek. Absolutní čísla ale odhalují jen lehké překonání statistického minima.

Konečně po dlouhé době máme důvod psát o prodejích aut alespoň s menším úsměvem na rtech. Letošní duben se totiž stal prvním měsícem od září 2011, kdy se v rámci celé Evropské unie dočkaly růstu prodejů. Při pohledu na 1,7procentní nárůst asi nelze hovořit o obratu vývoje v daném sektoru, zvláště když 1 038 343 nových registrací je třetím nejnižším údajem dosaženým ve čtvrtém kalendářním měsíci dle historických dat ACEA pokrývajících několik posledních dekád (loni se prodalo nejméně aut v dubnu v historii, pouhých 1 021 358 kusů). Přesto se dá očekávat, že celé řadě výrobců vlilo toto období novou krev do žil.

Pokud však po radostném úvodu sundáme růžové brýle a začneme na svět hledět trochu reálněji, pak se opět vrátíme do červených čísel. Jeden měsíc totiž na propadu celého předchozího čtvrtletí nic nezmění, čímž evropské prodeje za období leden-duben dosahují 4 026 946 vozů. Tedy cifry, která je ve srovnání s loňským rokem nižší o 7,1 %. Podle analytiků by se ovšem toto číslo mělo postupně snižovat, neboť k růstu na vybraných trzích má dojít i v následujících měsících. Jak nám ovšem naznačily domácí statistiky, Česká republika k nim zřejmě patřit nebude.

Pokud přitom na domácím písečku ještě chvíli zůstaneme, pak budeme opět hovořit jen černě. Prodeje u nás totiž v dubnu poklesly o 9,2 procenta, což znamená 15 061 prodaných vozů. V rámci prvních čtyř letošních měsíců je pak situace dokonce ještě horší, neboť prodáno bylo jen 51 514 automobilů. Tedy o 14,3 % méně než loni, což je v rámci Eurozóny čtvrtý nejhorší výsledek po Kypru (-44,4 %), Finsku (-27,8 %) a Holandsku (-29,6 %).

Je přitom více než logické, že zmíněné země nerostly ani v samotném dubnu. Tedy až na Finsko, které stejně jako zbytek Skandinávie zažilo rapidní vzrůst (+142,6 %). Ve srovnání s tím ovšem na Kypru již pomalu zavřeli veškeré showroomy, neboť pokles 51,9 procenta znamená, že se prodalo jen 562 nových automobolů. Čili ještě méně než na Islandu, jehož 579 kusů znamená v meziročním srovnání pokles 20,2 %.

Růst kromě Skandinávie vykázalo i takové Řecko (+20,9 %), Rumunsko (+21,7 %), Estonsko (+22,2 %) nebo Velká Británie (+14,8 %), kterou můžeme považovat za letošní jedinou stálici. Ostrovní stát byl totiž v černých číslech každý měsíc a tak si letos připisuje celkové navýšení 8,9 % (768 555 prodaných vozů již není tak daleko za prvním Německem, které letos čítá jen 958 401 nových registrací, v dubnu ovšem rostlo o 3,8 %).

Naopak, z problémů se nadále nedaří dostat Itálii (v dubnu-10,8 %) a Francii (-5,3 %), které tak za první čtyři letošní měsíce vykazují propad o shodných 12,3 procenta. To samé ostatně platí i o tamních značkách - výjimku tvoří jen Renault, a to pouze díky úspěchu Dacie, jež v dubnu rostla o 28,2 procenta. Mateřská automobilka ovšem zaznamenala ztrátu 1,1 %.

Pro Peugeot, Citroën a celý koncern Fiat je ovšem situace o to horší, že aktuálně není nikdo, kdo by je tahal nahoru. V obou případech tak můžeme zaevidovat propad o deset procent, což se u PSA za první čtyři měsíce letošního roku projevuje poklesem o 14 %, Fiat Group je na tom s -9,2 procenty o trochu lépe. Dá se tedy očekávat, že značky zřejmě pro léto vyrukují s velkými slevami.

Změna cenové politiky se dá očekávat také u tuzemské Škody, která byla v dubnu jedinou pobočkou koncernu VW Group, kde prodeje nerostly, ale poklesly o 0,3 %. Toto číslo samozřejmě není velké, navíc v řádu prodaných vozů představuje jen 100 kusů. Přesto by aktuální vývoj pro v poslední době sebevědomou automobilku měl být varováním, za leden až duben totiž propadla o 6 %.

Tím dnešní report končíme, přičemž uzavřít bychom jej chtěli stejně optimisticky, jako jsme jej zahájili. Proto jsme si na konec nechali takové značky jako Jaguar a Land Rover, kde prodeje rostly o 9,1, respektive 18,2 procenta. Největšího úspěchu pak dosáh Seat, který se pyšní 37,5procentním růstem. Španělská značka je tak očividně na dobré cestě k záchraně.

Petr Prokopec