Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nositel Pulitzerovy ceny za podobnou práci v Applu detailně popsal podmínky, jaké panují v Tesle. Pracovat tam, znamená prožívat zneužívající vztah s Elonem Muskem, mnozí to ale tolerují.

Elon Musk je pro média vděčným objektem zájmu už dlouhá léta, v posledních měsících ale představuje něco jako konstantní žně. Šéf Tesly zářil hlavně na sociálních sítích, kde lidi, jenž nikdy osobně nepotkal, označoval jako pedofily. Mimo to přišel s překvapivým ohlášením, že hodlá automobilku stáhnout z burzy a pro tento záměr již má zajištěné i financování. Když jej ale posléze komise pro cenné papíry usvědčila ze lži, nestáhl se ke zdi jako kdokoliv rozumný, kdo jedná s úřady. Místo toho dál dráždil hada bosou nohou, což jej nakonec stálo místo prezidenta firmy.

Muska má tedy spousta lidí zafixovaného sice jako génia, ovšem takového, který mnohdy možná až příliš propadá svému vizionářství. A to nemusí být vždy k užitku, zvláště pokud si vše spojíme se statutem hollywoodského herce, jehož Musk dosáhl nejen randěním s celebritami. V takovém případě lze totiž očekávat i jistou aroganci a když dojde na tlak nebo dokonce nesouhlas ostatních, pak dokonce i nevypočitatelnost a mstivost.

Hovoří o tom i rozsáhlá zpráva magazínu Wired z pera Charlese Duhigga, který dříve za podobnou práci týkající se firmy Apple dostal Pulitzerovu cenu. Dle něj se Musk až příliš vžívá do role mesiáše, který chce spasit planetu elektrickými auty stůj co stůj. A podle toho se také chová ke svému okolí.

Duhigg na základě svých zjištění konstatuje, že ona mise společně s popularitou, jaké se Muskovi dostalo, udělaly z šéfa firmy nevypočitatelnou, náladovou a vůči ostatním až nemilosrdnou osobu. Svá tvrzení držitel zakládá na rozhovorech, které vedl s desítkami bývalých i současných zaměstnanců. Ti přitom Muska odsuzují, stejně jako se jej ale zastávají, klidně i přes vyhazov.

Jeden z příběhů začíná v říjnu 2017, kdy měl mladý technik za sebou rok práce po Teslu, během kterého absolvoval sedm dní v týdnu třináctihodinové šichty. Přesto si nestěžoval, měl svou práci snů. A v té byl evidentně úspěšný, jeho pracovní výkaz se totiž pouze hemžil pochvalami od nadřízených. Jaké tedy bylo jeho vzrušení, když k němu během jedné soboty přišel kolega a oznámil mu, že Elon Musk - ano, ten všemocný a všemi uctívaný Elon Musk - od něj potřebuje pomoc.

Po tomto nadšení však následovala jízda do pekel. Musk totiž prováděl ranní inspekci montážní linky, kde došlo k selhání, a nikdo nevěděl, co mohlo být jeho příčinou. „Hej kámo, nefunguje to,“ měl dle kolemstojících zakřičet šéf Tesly na příchozího inženýra. „Tos dělal ty?“ Dotyčný byl přitom zaskočen, neboť s Muskem se nikdy dříve osobně nesetkal. Mnohem podstatnější ovšem bylo, že vůbec netušil, proč je Musk tak rozčílen a na co konkrétně se jej vůbec ptá.

„Myslíte naprogramování robota? Nebo navržení nástroje?“ ptal se nechápavě technik. „Tak dělal jste to sakra, nebo ne?“ dorážel na něj stále agresivněji Musk. „Opravdu si nejsem jist tím, kam míříte,“ snažil se co nejvlídněji odpovědět zaměstnanec. Na to mu ale již jen jeho šéf odvětil, že je „zatracený idiot“. Dle dalších pokynů pak měl rovnou vypadnout a nevracet se, což udělal. Chvíli na to mu jeho přímý nadřízený sdělil, že dle pokynu Muska dostal padáka.

O pár týdnů později se šéf automobilky do továrny Gigafactory vrátil, přičemž ke slovu přišlo i zasedání s manažery. Jeden z těch výše postavených, Jon McNeill, měl přitom Muskovi sdělit, že nejspíše mají řešení na daný problém. A zároveň mu sdělil i frázi, kterou dříve četl a jenž se na danou situaci nadmíru hodila. „Nikdo nepřijde se skvělým nápadem, pokud jej honí tygr.“ V ten moment přitom Musk byl oním tygrem, jenž honil své podřízené.

Šéfa Tesly ale McNeillovo řešení již nezajímalo, místo toho měl jiné problémy. Musk je totiž velmi citlivý na jakékoliv pachy, pročež kupříkladu uchazeči o práci u automobilky jsou instruováni, aby před pohovorem nepoužívali kolínskou. Tu sice Musk v zasedací síni necítil, nějaký smrad ale jeho čich dráždil. Jeden ze zaměstnanců mu přitom sdělil, že za vším stojí otevřené nádoby s tekutým silikonem, jenž občas vlivem tepla smrdí jako spálený plast.

To Muska vydráždilo k nepříčetnosti, načež prohlásil, že tyto výpary ohrožují lidi na životě. A co více, že mohou zabít i jeho. Daný problém, stejně jako jeho řešení, ovšem již neokomentoval. Místo toho nechal manažery v zasedačce a bez dalších slov odešel z místnosti, aby se věnoval jiným záležitostem na pro něj příjemnějších místech. Překvapený management tak nemohl dělat prakticky nic jiného, než vše vyřešit v jeho nepřítomnosti a doufat, že jej tím nepopudí.

Tyto Muskovy „výpadky“ se přitom v posledních měsících stávaly častějšími, jak narůstal tlak na navyšování produkce Modelu 3. „Každý tak chodil do práce s tím, že daný den může být jeho posledním,“ vzpomíná další ze zaměstnanců. Někteří manažeři pak dokonce svým podřízeným nařídili, aby nechodili okolo Muskovy kanceláře, neboť hrozilo, že ten z ní vyletí, na něco se zeptá a při neuspokojivé odpovědi dotyčného bez milosti propustí jen aby si vylil vztek.

Podle lidí z jeho okolí za tím však stojí i to, co jsme zmínili již výše. Tedy že pro Muska je Tesla misí, kterak spasit planetu. „A co jsou pocity jednoho ve srovnání s osudem lidstva? Elon se opravdu stará o celou populaci, avšak problémy jedinců jej vůbec nezajímají.“ Tím se vlastně jeho chování vůči zaměstnancům plně vysvětluje. A mnozí z nich to plně chápou, a co více, de facto s tím i souhlasí a Muskovu misi na spásu planety přijímají za svou vlastní.

Jedním z nich je kupříkladu Eric Larkin, který pro automobilku pracoval po tři léta a dohlížel na tovární software. Letos v dubnu však dostal padáka. Nicméně pro firmu i jejího šéfa má nadále slabost. „Tesla je jedinou společností, která dělá z tohoto světa lepší místo, která skutečně chce zlepšit naši planetu právě teď. A Tesla je Elon. Jak tedy můžete pociťovat křivdu vůči největší naději lidstva?“ popisuje Muska opravdu jako mesiáše Larkin.

Suma sumárum lze tedy říci, že Musk se často chová jako dítě, které se urazí, když nedostane to, co chce. A jelikož je šéfem automobilky, která nemá odbory, s osudy svých zaměstnanců si někdy doslova pohrává. „Pracovat pro Teslu znamená být ve zneužívajícím vztahu s Elonem Muskem,” říká jeden ze zaměstnanců firmy. Sám tím trpí, on, stejně jako řada dalších, ovšem toto chování akceptuje, neboť věří tomu, že Musk bojuje za vyšší dobro. Vysvětluje se tak vlastně i fanatismus mnohých jeho fanoušků, kteří zkrátka nenechají na svou modlu sáhnout, i když chybuje jako každý jiný člověk. Inu, Bob Lutz už před léty říkal, že Tesla je jako náboženský kult...

Zdroj: Wired

Petr Prokopec